Včerejšek byl ve znamení Jirkových narozenin, tedy české žranice. Naplánovali jsme menší párty kde bude spousta Českého jídla a pozvali jsme holky z Wenzaa. Hned po Čínštině(měli jsme první test – docela v poho až na odposlech tónů) jsme zajeli do Káru nakoupit jídlo a pití. Jirka nakoupil opravdu spoustu jídla. Různý ovoce, brambůrky, ingredience a kuchyňský náčiní asi za 3000NT, t už je spousta peněz. Samozřejmě nechybělo nějaký to pivko. Nákup se docela protáh, tak jsme museli spěchat abychom to stihli. Na půl sedmou sem byl už totiž domluvenej s mojí badicí, že zajedeme do půjčovny a zkusim, jestli mi proplatěj opravu skútru, kterou jsem musel na LiouCiouyu zaplatit. Takže jsme popadli veškerej nákup – to obnášelo asi 4 plný velký tašky a šli jsme ke skútrům. Ještě jsem si cesto narychlo koupil kraťasy, který jsem měl už vyhlídlí. Doteď jsem tu měl jedny a podle toho taky vypadaj – i když je peru každej tejden:). Nákup jsme tak tak narvali do skútrů a batohů. Ještě jsme každej měli jednu velkou tašku na skútru mezi nohama. To je obrovská výhoda skútru, že se na něm dá převízt celkem dost věcí. Dorazili jsme na koleje a já se hned vrh na maso, který jsem slíbil, že udělám. Při tom jsem ještě dělal česnekovou pomazánku. Bylo to vážně dost uspěchaný. Maso jsem taktak stihnul do dělat a hned jsem běžel za Sandrou. Vypravili jsme se do půjčovny. Tam nám pán moc nechtěl pomoct, říkal, že je za skútr zodpovědněj, jen rámci Kaohsiungu. Že jsem ho měl dovízt k němu a že by ho opravil. Ale jak sem to asi tak měl udělat, když skútr nebyl pojízdném. Taky říkal, že mě natáhli, což mě bylo jasný už před tím. Platil jsem 600NT a prej by to normálně stálo tak 200. No ale zase mi to opravili okamžitě a opravář přijel pro skútr. Nakonec jsme se skrz Sandru domluvili že mi dá teda aspoň těch 200. I za to jsem byl vážně rád. Ještě jsem si mu řek aby mi zkontroloval skútr, jestli je všechno v pořádku, že plánujeme další dlouhej výlet. Co bylo špatně, tak opravil a dotáh, takže nakonec jsem byl s jeho službami moc spokojenej. Je to frajer.
Vrátili jsme se na oslavu, kde už všechno bylo na stole a vypadalo to moc pěkně…chlebíčky, holky udělali Český pytlíkový polívky, něco dotáhli Taiwanci, moje maso už bylo taky na stole, spusta čipsů, taky ovoce a kdo ví co ještě. Přišlo spousta Taiwanců, který se na to vrhli jak kobylky…očividně jim naše jídlo dost chutnalo. Po mým mase se jen zaprášilo a to ho bylo skoro kilo….všichni mi ho chválili, tak mě to potěšilo:). Je to s podivem, protože normálně Taiwanský holky jeděj jen tak abyse neřeklo. Ale tady se projevovaly úplně jinak….jedli a byly hodně, hodně hlučný. Většina z nich byla z Wenzaa a celkem dost jsem jich ani neznal….prostě kamarádi kamarádů. Všichni se přišli podívat :). Na druhou stranu to bylo super, že tam bylo spousta holek, protože u nás na kolejích jich moc nemáme, tak se tam natáhlo spousta kluků a všichni říkali, co je to Jirka za oblíbeného borce, že tam má tolik kamarádů a hlavně holek. Byla to druhá Česká párty u nás a dycky tam byla spousta holek, tak jsme se tu asi dobře zapsali :P. Jidlo už bylo skoro snědený a začali se dělat bramboráky. Ty byli úplně vynikající a bylo jich fakt hodně. Byli ale tak dobrý, že jich bylo furt málo…nepřetržitě se smažilo asi tak 4 hodiny, možná víc. Vypálili jsme přes dvě plynový bomby. Nejdřív smažili naše holky, ale když to viděli Taiwanky, tak si to samozřejmě taky chteli zkusit a pak to vypadalo tak, že se všichni bavili a Taiwanky nám smažili Český bramboráky. Lidí bylo, že si nebylo ani kam sednout. Dokonce si na nás i stěžovali, že jsme moc hlučný. Popřáli jsme Jirkovi, dostal nějaký vína a s klukama jsme mu dali dohromady luxusní propisku Parker. Tak byl spokojenej. Lidi začali pomalu odcházet až jsme zůstali jen domorodci z našeho patra(Já s jirkou, Holanďan Frodo a Amík Dejvid). Ještě jsme trochu pokecali na balkóně a kluci šli jspát. Nám se s Jirkou ještě nechtělo, tak jsme popadli zbylí víno, sebrali se a šli na procházku do džungle nad kampusem….je tam takoví mésto, kde je výhled na moře a na kampus, tak jsme si tam sedli, a docela dlouho kecali a popíjeli. Byl to fakt super večer. Nakonec dostala únava i nás a přibližně v půl pátý ráno jsme upadli do komatu na pokojích.
Teď se nějakej čas neozvu, protože vyrážíme na rejdění vílet po východním pobřeží Taiwanu, na jeden festival na jižní cíp ostrova do národního parku v Kentingu. Máme tam přes cestovku domluvenou Private brach party(Prostě máme pro sebe zamluveném kus pláže, kde budem jen my, v ceně máme jídla co sníme, pití alka i nealko co vypijem, nějaký aktivity jako je paintball, potápění, jízda na vodním skútru, na banánu za člunem, masáže, hudbu na pláži a kdoví, co ještě) . Takže příští víkend na mě myslete jak si asi pekelně užívám a snažte si užívat stejně!
Navíc máte výbornou příležitost dohnat, co jste zameškali na blogu ;). Pak toho přibude asi celkem dost :).
Mějte se krásně a za týden se těšte na super zážitky a doufám i hezký fotky.
Oslava narozenin
