Ráno jsme brzo vstali a vyrazli na celodenní výlet do národního parku Taroko. Počasí bohužel stále nic moc….vážně jsme si nevybrali dobrej tejden i na to, že na východním pobřeží mezi oceánem a horama prší často, tak nám pršelo dost. Cesta tam trvala asi 2 hodinky … cestou jsme měli další malinkou kolizi, kdy Marťa skútrem za jízdy škrtla o barikádu na silnici(něco jako kužel aby se tam nejezdilo, jen větší) – barikáda odlítla ale Marťa naštěstí ne a jela dál jako by nic. Naši sérii kolizí, zakončil Jirka, ve chvíli, kdy jsme vyráželi z parkoviště před samoškou 7/11, dostal šmíra a udělal kotrmelec. Helmou se trochu praštil o ceduli, ale nic vážnýho. Měl jen malinko odřený koleno, spíš nás vyděsil benzín vytejkající ze skútru. Naštěstí přestal týct, když jsme skútr narovnali. Takže všechno v pořádku. Naštěstí jsme si všechny kolize už vybrali a dál to bylo v pohodě. Jen chvilka nepozornosti u Šárky, ale to zpravilo kafe. Takže jsme si svoje odbyli všichni a teď už to máme za sebou.
Taroko
Taroko je obrovském park delší než 100Km, takže jsme se podívali jen na kraj, ale určitě to stálo zato…už teď plánujem další a delší výlet mimo přeturizovaný stezky. V jednom místě byl dokonce jeden pán, kterej mluvil anglicky a pozval nás zadarmo do kinosálu, kde jen pro nás promítnul nádhernej asi 20timinutovej prezentační filmek o taroku. Byli tam tak nádherný fotky, že jsem se rozhod si ho koupit na DVD v suvenýrech za 200NT. Už se pracuje na verzi, přes kterou s váma budu moct sdílet pocity přes net. Mám spoustu fotek ze zamračeného Taroka, ale to si ještě budete muset počkat….z tohohle tejdne mám 2GB fotek a to chvilku potrvá, než to zpracuju a dám na net. Dostanu se k tomu nejdřív v po, protože zítra se chystám na soukromou plážovou párty do Kentingu(Už jsem o tom snad psal a ještě budu:)).
Po Taroku krátká cesta do Hualienu na byt. Tam jsme zjistili, že není nikdo doma, tak jsme se domluvili s Alenou, že nás vezme na oběd. Měl jsem kuře na kari “prej moc dobrý“. Nebylo to špatný, ale ani nic supr, navíc málo. Na véču pak za náma přišel už Honza s Josefin a tak jsme se moli ubytovat. Spát sem šel brzo.
