Den V.
Ráno nás překvapil déšť. Střídavě mrholilo a pršelo. Udělali jsme si snídani ze stanu a v mrholení sbalili mokrej stan. Další pláž vylodění byla Omaha a Arromanches, kde byly vidět zbytky prozatímních přístavů spojeneckých vojsk. Na 80 ti kilometrech se tu vylodilo asi 7000 lodí a 30 000 vojáků tuším. Během 100 dní tam umřelo kolem 50 000 lidí. Neskutečný jatka. Pláže jsme viděli, tak jsme mohli pokračovat dál. Už nás čekalo jen Mont Saint Michel – biskubství/hradní bývalý ostrov dnes poloostrov a po Paříži nejnavštěvovanější Francouzská atrakce. Dříve se jednalo o ostrov, který se s odlivem vyskytl na pevnině. Dnes k němu vede cesta, aby se k němu dalo dostat kdykoliv.
Mont Saint Michel
Už při příjezdu nás zaskočilo, že se tam nedá dojet autem, jak jsme četli z průvodce i z internetu. Zastaví Vás gigantický parkoviště, kde se platí 13e na den. Odsud naštěstí jezdí přibližovací autobusy zdarma. Celkem rozumný řešení toho, že chtějí odstranit násep vedoucí k ostrovu, kde bývalo parkoviště. K Saint Michel jsme došli pěšky – byla to celkem dálka a foukal vítr, nicméně pohled to byl parádní a tak to stálo zato. Prošli jsme si celý hrad a dokonce ho obešli dokola. Zrovna byl odliv, tak jsme si to mohli dovolit. Tenhle hrad nebyl nikdy dobyt angličani, což je ve Francii docela výjimka. Všechno bylo moc hezký, ale lidí bylo mraky. Strávili jsme tam dohromady asi 4 hodiny a autobusem se vrátili zpátky k parkovišti. Mají tu zvláštní autobusy – aby se nemuseli otáčet na úzký příjezdový trase, tak mají řízení vepředu i vzadu. Řidič si prostě jen přeleze.
Kemp u Saint Michele
Zaplatili jsme v automatu parkovný a zjistili, že už je celkem hodně hodin. Kolem 6tý by jsme měli najít kemp, protože Frantíci do večera nepracujou a nonstop je tu celkem sci-fi. Ani obchody nebývají otevřené o víkendech nebo navečer. Zajeli jsme k jednomu kempu a začali rozmýšlet co dál. Byl to náš poslední den. V případě přespání by jsme ráno už jeli domů. Bylo ale ale ještě pár hodin světla a my něco chtěli vidět. Taky jsme nechtěli jet přes noc už rovnou domů – bylo by to zkrácení dovolený. Rozhodli jsme se nakonec, že ještě kousek popojedeme a v noci se pak vydáme domů.
Saint Malo
Vyrazili jsme do st-Malo. Taky přístavní hradní městečko. Tohle teda už dobyto bylo – prý z něj zbořili 80%, ale vše je opraveno a vypadá autenticky. Tohle městečko se mi líbilo snad ještě víc než mont saint michel. Asi proto, že tu nebylo tolik lidí. Prošli jsme si ho celý a dali si večeři na hradbách při západu slunce. Byla teda šílená zima – na srpen teda fakt hodně.
Konflikt s policií v Saint Malo
Tenhle večer jsem si opravdu užil. Kolem 10. Jsme se vrátili utahaný k autu. Před cesou jsme samozřejmě řešili záchod. Křoví bylo po ruce. Za chvilku po boční ulici projelo policejní auto a přibrzdilo, asi si mě všimli. To se brzo potvrdilo za chvíli. Policajti otočili auto a vyrazili za náma na parkoviště aby se podívali, co ten podezřelej čahou očumuje na parkovišti. Když přjijeli, došlo jim, že to auto je naše a že nekrademe, takže sice zastavili a čuměli na nás jak puci, ale nakonec ani z auta nevystoupili. Projeli dál a nechali nás být. Na záchod jsme museli teda ještě cestou, ale už ne naštěstí tak akutně.
Francouzské dálnice
V kuse jsme přejeli celou Francii, zaplatili všechny šílený dálniční poplatky a zastavili až těsně před svítáním už v Belgii, kde jsme si na pár hodin schrupli. Ráno jsme se trochu oklepali, dali si snídani, záchod a vyrazili tentokrát až do Čech. Kousek od Plzně jsme si dali jídlo v hospodě – bylo teda dost drahý a nebylo ani nic moc. Nebylo to úplně supr přivítání. My se ale už těšili domů, tak jsme na to moc nehleděli a vyrazili dál. Domů jsme dorazili asi v 11 – tedy po 25 hodinách cesty včetně zastávek.
Závěr spolupráce a zkušenosti s realitkou
Doma na nás čekalo nemilé překvapení v podobě emailu od realiťačky, že byt je už rezervovaným druhým zájemcem. Mrcha mě pěkně nadzvedla. Ani nezavolala, radši napsala jen alibisticky mail. – věděla, že jsme na dovče a přečtem si ho až bude pozdě. Nedá se ale nic dělat. Reality IQ už nikdy a ani paní Vítovou. Hlavně, že jsme doma živý a zdravý. Výlet byl super – od soboty do soboty – přesně 7 dní a vyšlo nás to na asi 10 – 12 000,-/osobu.
Dojmy z Frantíku smíšený, z realitních makléřů pohoršený, ale z Francouzských památek nadšený. Něco málo o Francii a památkách, kde jsme nebyli se dá najít na webu Francie-a-italie.cz.
