Tak co je novýho? Něco se tu najde :). Objevil jsem novou značku pití, která obsahuje 12% pomerančové šťávy(asi atrapa džusu), objevil jsem vynikající jídlo, zjistil jsem, že už toho tolik nenaběhám a pučil jsem si scooter :P.
Ale popořadě. Můj den začal asi tak v půl 12tý. Došel jsem si v klidu na oběd – tam jsem se sešel s Jirkou(šel ze školy). Moje objednání bylo malinko zmatečný – nejdřív jsem si ukázal na řízek ale hned pak jsem si všim, že tam maj něco lákavějšího. Vypadalo to jako kuřecí maso nasekaný na kostičky v nějaký pikantní omáčce:P. Tak jsem si ukázal teda na to….Když už mi to plácla na talíř, tak mi došlo, že to vůbec není lahodné kuřecí, ale poněkud méně lahodné Tofu :-!. No co sem měl dělat, řek sem jí dost a ukázal si zase na řízek a rejži – Cena 50NT i s přídavkem tofu. Tofu nakonec nebylo tak zlý a řízek byl sladkej, ale dobrej – i čaj mi dneska vyjímečně chutnal(sladí se tu většinou třtinovým cukrem :-!). Asi už se mi začínaj přizpůsobovat chuťový buňky.
Po obědě sem si napsal s Betsy – jedna z Taiwanek, co byli v ČR. Dala mi vědět, že zjistila, že v půjčovně maj už jeden volnej skútr. Paráda – už mě vážně nebavilo se dohadovat s lidma přes net….je to hrozně náročný ty lidi honit a něco po nich chtít(Sou tu na to fakt strašný). Betsy slíbila, že tak ještě jednou zavolá, abych tam nejel zbytečně a domluví se se šéfem. Tak se i stalo a asi po hodině a půl mi dala vědět, že je tam a čeká na mě. Na to už jsem zmobilizoval moji badici aby mi jela pomoct. Slíbila, že zavolá až bude vědět jak přesně bude mít čas a taky že zavolala, ale to jsme s klukama byli zrovna běhat. … Jsem zjistil, že už nejsem v tak dobrý kondici, že stárnu a jsem pěkná sračka. No ale na druhou stranu, na to že sem neběhal ani nepamatuju, tak to tak nejhorší nebylo. Během běhání mi volala Sandra, ale nějak jsem to neslyšel….tak jsem se ji hned potom snažil dovolat já, to se bohužel díky místnímu operátorovi nějak nedařilo .. maj tu vážně spolehlivý služby – hrůza… navíc pak, když už se mi to povedlo, tak na mě z telefonu začala mluvit nějaká Taiwanka, která vůbec neposlouchala co ji říkám a ještě ke všemu na mě začala pípat – z toho jsem usoudil, že je to asi záznamník. Vykašlal jsem se teda na Taiwanku a jeli jsme na véču do Kao. Dali jsme si “Tuna in rolled paincake” Je to něco jako tuňák zabaleném s nějakou trávou ve štrůdlu. Ale vážně vynikající!!!(70NT) Zjišťuju, že i tráva mi tu začíná chutnat – to už je se mnou asi vážně špatný(na druhou stranu u ní je většinou jistota, že nebude nasládlá). Do restaurace mi zavolala Sandra a že teda už má čas, tak jsme se domluvili, za půlhodinu na kolejích. Rychle jsem to do sebe naházeli a vyrazili. Když jsme dojeli na koleje, už na nás čekala. Rychle jsem vyběh nahoru pro věci a převlíknout se a už jsme valili do půjčovny. Tam jsem badici vše vysvětlil a řek co po ni chci … aby zjistila jak je to s pojištěním a opravam(slyšel jsem nějaký špatný historky o tom, že někomu ukradli skútr a musel půjčovně platit 30 000). Některý Taiwanci jsou strašně na peníze a jdou přes mrtvoli, takže o co se člověk neřekne a co není podepsaný na papíře, to nemá. Takže jsem s ním vše přes moji tlumočnici prodiskutoval a zjistil, že skútr není starší než 10 let a že pojištění a i základní opravy jsou v ceně – paráda. Horší bylo, když jsem po něm chtěl aby mi to hodil na papír a podepsal. Dal mi jen nějakou stvrzenku na peníze – ale ostatní, že je jako pravidlo obchodu slib. To mi je ale prd platný. Protože já nemůžu mít legálně skůtr, tak se to muselo napsat na Sandru a ta se musela podepsat a ještě nechat 2 x otisk prstu. By mě zajímalo, proč on nemoh udělat to stejný. No ale co, přece to slíbil. Ještě jsem si u něj koupil helmu za směšných 350NT – jirka ji koupil v krámku vedle za 500 :-D.
Novej Skútr
Jinak můj skútr je 125 a má novou kapotáž, takže vypadá jak novej. Navíc, co je hezký, že má ze předu řadu červených diod, který blikaj ze stranu na stranu(To samý jako mělo jedno inteligentní fáro z jednoho nejmenovaného seriálu Knight rider – prostě super). Zapomněl jsem říct že mě to vyšlo za 4 měsíce na 8500NT, to je asi 5000Kč.
Po nákupech ž jsme valili pro benzín … plná nádrž 2OONT, pocit ze skútru k nezaplacení :D. Tam jsme se rozloučili s badicí, jela na véču se ségrou…mimochodem, jsem zjistil, že jsem ji před tím vyrušil z rande – za to sem se hodně omlouval. My s Jirkou jsme se vydali ještě do obchoďáku v jednom místním věžáku…spodních 7 pater obchod, pak nevim a nahoře hotel. V celám obchoďáku hrozně draho a nic zajímavýho. To jsme našli až dole 2 patra pod zemí. Knihkupectví – tam jsme si koupili mapy Kaohsiungu a Jirka nějaký pohledy. Pak tam měli celý patro jídelen a restaurací – úžasný – moje chuťové pohárky ještě nebyli naplněny, tak jsem si koupil nějakou buchtu sypanou něčím hnědým(chutnalo to moc dobře a po Granku) a hranolky v Mekdonaldovi. To byla přímo chuťová extáze dát si přesolený hranolky – první pořádně slaný jídlo po hodně dlouhý době. Prostě jsem slintal blahem. Po tomhle kulinářským 😛 zážitku jsme už frčeli domů(Já už na svým). Jezdí mi to celkem dobře. Jediněj problém byl až pak na parkovišti, kdy jsem si chtěl troch přizpůsobit zrcátka na moji vysokou postavu. Na jedno jsem totiž tlačil tolik až prasklo. No ale to je tu věc pár šupů, takže o nic nejde. Ty skútry fakt nejsou dělaný pro velký. Já když sedim na prvním sedadle(pro řidiče), tak nemůžu pořádně zatáčet, protože mi kolena blokujou řidítka. Takže musim jezdit buď s roztaženejma nohama jak ….., nebo sedět až na sedačce pro spolujezdce. Fakt na tom vypadam asi jak šašek….Snad už se nechám na tom brzo vyfotit. Zítra plánujem výlet na přilehlej ostrov – jak se mi tam minule vybili baterky, tak teď si to vynahradim.
Toť pro dnešek asi vše. Mimochodem dneska slavim výročí napsanejch 20 A4 stránek blogu. Mějte se fajn a nezapomeňte zapomínat!