Na letišti proběhlo všechno celkem hladce – nikomu nakonec nevadilo, že jsme němeli označný příruční zavazadla. Jen Terka si málem prohodila krosny s jedním Slovákem. Měl skoro stejnou. U bankomatu jsme ho pak potkali a telmili jsme se tomu – to jsme ještě něvěděli, že poslouchá a je to Slovák :-).
Bankomat na letišti v Colombu a cesta k ubytování
Celkem v pohodě se nám podařilo i vybrat z bankomatu, koupit vodu a sehnat taxíka. Věřte nevěřte – ani smlouvat jsme nemuseli. Dali nám rovnou cenu, kterou propaguje letiště na svých stránkách. Smluvenej řidič přijel během 5ti minut a vše se zdálo být jasný. Po cestě se ukázalo, že teda vůbec neví kam jede. Respektive neví, kde je náš hostel, ačkoliv předtím tvrdil, že všechno ok. Pokoušel se jim 2x neúspěšně za jízdy volat, pak se zeptal 2x místních – z toho jednou nás poslalí úplně do pr… .. No, nakonec ještě někomu zavolal a našli jsme to.
Ačkoliv jsem do hostelu dopředu psal v kolik dorazíme, samozžejmě tam bylo mrtvo a probudili jsme je až zvonkem. Přišla rozespalá paní, která neuměla anglicky. Pochopila ale že chceme spát a že máme rezervaci a ja jsem Pavel. Chůzí zombie nás odvedla do druhýho patra budovy, dala nám klíče a my konečně mohli spočinout – nejdřív sprchu a pak spočinout. Ve 4 ráno to už chtělo.