Ráno jsme vstali v 11, dali si trochu českýho polystirénu v čokoládě a nechali si poradit místním hoteliérem ohledně další cesty a oběda. Jsme trochu v údivu, že se nás ještě pořád nepokusil někdo natáhnout. Ani nám nedoporučoval kamarády. Hospoda, kam nás poslal, byla hned vedle, levná a dobrá. Dali jsme si já kuře a Terka rybu – ostatní jsme měli už stejný – rejži a 4 misky omáček s čímsi.
Negombo
Po jídle procházka po okolí. Na pláži se nás snažili překecat na výlet místní plachetnicí … asi homemade. Bylo to moc pěkný, ale rozhodli jsme se, že nepojedem. Procházka po pláži fajn, ale sluníčko nehorázně pálilo a písek taky. Přesedlali jsme na místní hlavní silnici a došlo až do centra – teda asi – podle mapy jsme byli někde mezi Domažlicema a Severní Koreou. Nakonec jsme usoudili, že jsme asi teda našli tu Holandskou pevnost a ve vězení si koupily křupavý věci, co nám dali už v Čechách ochutnat Pupíci. S tím vězením nekecám – ne že by nás zatkli, ale při hledání rozvalin bejvalý pevnosti jsme se dostali až k budově, na který psali vězení – bylo tam dost lidí, tak jsme si mysleli, že se tam taky jsou podívat na tu pevnost. Nakonec jsme teda museli vzít zavděk stánkem, na kterým bylo napsáno „Vězeňská kantýna“ a koupit si tam ty pálivý krekry.
Trocha hledání v mapě, vyhejbání se ohnilým pejskům (kdo jste byli v Asii, tak víte o čem mluvim), poslechu místního školního orchestru (docela bída myslim) a vyrazili jsme dál. Sice se nám už chtělo domů, ale objevili jsme přístav. Konečně něco zajímavýho po úmorný cestě rozpálenou ulící. Chvilku jsme tam pochodili, pofotili a pak usoudili, že bude lepší, když se vrátíme do míst, kde se ještě vyskytujou i cizinci. Sice ce na nás všichni usmívali a zdravili, ale bylo jasně vidět,že už mezi místní obydlí nepatříme.
Tuktuk
Nazpátek jsme si vzali už po krátkým smlouvání tuktuka. Hodil nás domů a tam jsme na chvíli vykydli. Nakonec jsme se sebrali a vyrazili na západ slunce. Zapadalo nad mořem, což bylo fajn. Pak delší prochízka po pláži, pozorování místňáků i cizinců a návrat na véču a ubytování. Ochutnali jsme tam i místní pálenku „Arak“ – docela dobrá – takovej jemnější rum. Pak už jen návrat domů a uspávání nevyspalců. Zítra bude dlouhá cesta.
