Tak nejdřív pěkně od začátku. Včera jsme se s Honzou dohadovali na kolik nastavit budík. Holistr byl někde pryč a Jirka spal, takže jsem se rozhod, že budík zapínat nebudeme a že Jnás Jirka ráno vzbudí protože se mu nebude chtít prospat den. To jsem se ale pěkně splet. Vzbudili jsme se o půl desátý a Jirka nikde. Prostě se ráno sebral a zmizel, aniž by řek slovo, nebo nám nechal vzkaz. Musim říct, že už mě te nopřekvapuje, tak jsem to ani neřešil. Vzbudili jsme Holistra, jestli s náma pude nebo ne, ale bylo nám řečeno, že přišel asi v 7 ráno a že se radši vyspí…Taky měl prej s Jirkou sraz asi ve 2 odpolko. Tak jsme se s Němdou zbalili, ještě nechali Holistrovi vzkaz, že se sejdem až večer(mezi tím usnul) a vyrazili na Císařský zahrady. Koupili jsme si lístek s přestupem, i když sem někde čet, že to není vhodný, protože výstupní automaty z metra tyhle lístky taky žerou. Honza šel první a sežralo mu ho to. Tak jsem šel k okýnku, kde jsou nějaký ty hlídači a řek jsem jim, že máme přestupní lístek, ale žere nám ho to. Museli jsme doplatit nějaký drobný a dali nám další lístek. Bylo to ale levnější než koupit novej(Pozdějc jsme přišli na to, že jsme mohli vystoupit asi o 5 zastávek dřív.bez přestupu a pět minut pěšky se projít – ušetřili by jsme asi 15Kč – 100yenů).
Císařské zahrady
Vystoupili jsme na zastávce přímo vedle parku a císařskýh zahrad. Nejdřív jsme se rozhodli jít do parku. Park byl zadarmo a byl skoro na stejný úrovni jako zahrada kde jsme posledně platili 300yenů. Tady navíc bylo pódium, kde se hrálo na kytaru a pak i nějaká hudební skupina. Vypadalo to jako celkem příjemný nedělní poledne v parku. Důchodci si malovali fonrány, krmili želvy v jezírku a pospávali na některých skalkách. My jsme si to s Honzou celý prošli, vyfotili ptáky jak se koupou ve fontáně, chvilu si poseděli a dali si zmrzku. Pak jsme si řekli, že nám to stačí a vydali jsme se na Císařskej palác a do přilehlých zahrad. Je tam obrovskej areál uprostřed Tokya, kde je spousta volnýho prostoru, nádherně sestráhaná tráva(na kterou se nesmí) a řídce rostoucí upravený borovice. Takovýho prostoru by jste asi určitě ve 12ti milionovým městě nečekali. Do císařskýho paláce samozřejmě vstup pro veřejnost nebyl, ale to jsme ani nečekali. Vyfotili jsme si hi teda aspoň z dálky a s ním i stráže(něco jako u nás hradní stráž, akorát tady se člověk nedostal až k nim a tyhle tam nebyli pro prdel ale asi vy na nás pěkně vlítli, kdyby jsme přelezli zábradlí :-D). Prošli jsme se teda areálem. Všude kolem nás běhali lidi, jezdily na kole – zkrátka spotovci. Byl pěknej pařák, asi přes 35, tak jsem se divil, jak to zvládaj, ale asi jsou zvyklí kluci jdeni šikovní(holky samo taky – ještě šikovnější :)). Došli jsme až na konec a dal se do nás hlad, taky už bylo kolem 2 hodin. Můj rozočet už byl skoro na dně, takže jsem se rezhod ušetřit a najíst se někde v sámošce. Tu blo docela těžký najít, protože jsme zase byli v nějaký milionářský čtvrti, kde byly jen luxusní restaurace. Nakonec jsme sámošku našli v podzemí jednoho baráku, kde bylo ještě spousta luxusních kaváren a obchůdků. Dal jsem si Čínský knedlíčky. Pak jsme hledali místo, kde si sednout. Bohužel jakoby naschvál nikde nebyla žádná lavička, jen obrovsky rozhlehlý haly(to už se nedá nazvat chdbama) metra. Než jsme se dostali ven museli jsme projít snad 2 kilákama chodeb. Tohle byla asi největší stanice metra kterou sem kdy viděl … uprostřed byla i galerie fotografií atd. Chodby a haly se rozprostíraly snad pod celým areálem císařský zahrad, protože jsme vylezli zase tam. Sedli jsme si na místo, který jsme objevili už předtím. Byl to takovej areál fontán – námestíčko asi tak o rozloze fotbalovýho hřiště, kde byli nejrůznější fontány, který stále měnili způsob stříkání a vystříkávali nejrůunější tvary vody. V parným dni to bylo vážně příjemný místo na odpočinek. Sedli jsme si za největší fontánu a zároveň mlhoviště, rozbalili si sváču a nechali se ostčíkávat a ofoukávat studeným vzduchem. Bylo tam tak příjemně, že jsem tam asi na pl hodinky na férovku usnul. Pak jsme se rozhodovali co dál…měli jsme nějaký plány, ale už bylo pozdě na to stihnout všechno, tak jsme se rozhodli ještě jít na hlavní Tokyjský nádraží a pak jet na naši domovkou stanici, kde je toho taky hodně k vidění. Tak jsme taky udělali. Bohužel nádraží bylo v částečný rekonstrukci, takže fotky naprd, ale i tak je to zajimavý vidět starou budovu uprostřed moderního věžatýho města. V tomhle směru jsme viděli ještě jednu budovu. Byla to normální stará budova okolo(nebo spíš nád a přes) který byl postavěnej mrkodrap, takže vypadala jak zaparkovaná v garáži :).
Metro v tokyu
Prošli jsme se asi pět min na metro a svezli se na naši stanici. Tentokrát jsme to měli už bez přestupu a skoro za poloviční cenu. Metro v Tokyu není nejlevnější – zato ej ale hustý a geniálně řešený – bez čekání se dostanete po centru všude bez problémů.
Vystoupili jsme na naší zastávce ASAKUSA a došli na hostel, kde jsem otestoval místní technologicky vyspelej záchod(vyhřejvaný prkýnko, bidet s teplou vodou a fén na rektální chloupky 😀 ) a sebral stativ na cesty. Pak už jsme se zase vydali za krásama Tokya. Začali jsme to opět u tradiční strany a zašli si na suši. Opěz do ověřené restaurace, kde si nás už pamatovali ze včrejška. Bylo to moje, asi na hodně dlouhou dobu, poslední suši, tak jsem investoval zbytky peněz a pořádně jsem se tam přežral :-P. Musim říst, že takhle dobrýho lososa neměli ani v Kaohsiungu. Po jídle jsme prošli místní tržnici, kde si Hinza koupil triko s drakem. Já naštěstí nic, protože jsem už měl peníze fakt jen na cestu na letiště a na zítřejší snídani. Tu jsem si tky cestou koupil(kafíčko a bombóny). Kafe jak jsem zjistil bylo bez cikru, tak jsem si tam ještě nějakej musel ukradnout aby to bylo vůbec k pití :). To už se konečně setmělo tak jsme vyrazila na chrám, kterej jsem si chtěl vyfotit v noci, protože byl hezky osvícenej. To jsem přesně udělal a strávil tam asi hodinu. Chudáka Honzu to asi moc nebavilo, ale hrdinsky to přečkal. Myslim, že se mi ale jedna fotka povedla, tak to snad stálo za to. Už bylo po devátý, tak jsme se rozhodli vrátit na hostel. Než jsme tam došli bylo deset. Kluci přišli asi půl hodinky po nás. Od Jirky jsem se dozvěděl, že ráno brzo vypad na rybí trh, aby viděl burzu velkých ryb. Ta se ale nakonec nekonala. Takže si vyjel na dvě vyhlídkový věže a byl taky spokojenej.
Přesun do Taipeie a Bangkoku
Na zítřek máme plánovanej jen přesun, bude to kapku náročný, protože během jednoho dne musíme zvládnout tři světový metropole. Tokyo, pak pro věci do Taipeie a přesun do bankoku, kde vezmem další letadlo na naše místečko na ostrově Kosa Mui – ráj na zemi doufám:). Tyhle poslední dva tejdny jsou vůbec hektický na cestování – zvládli jsme Kaohsiung, Taipei, Hong Kong, Peking, Šanghaj, Guelin, Tokyo, Bankok, Vídeň(jen přestup), Praha …. a to píšu jen větší města :-P. V životě by mě nenapadlo, že se kdy pojedu podívat do Asie a teď tohle…zážitek na celej život,,počkejte si na fotky, budou stát zato, zatím ahoj!!!
