Tak jsem zase tady. Vim, že jsem se dlouho neozval, ale asi nějak nebylo nic zajímavého. Tenhle tejden se ale něco dělo. V sobotu jsme vyrazili do Lotyšska. Letenky jsme měli koupený už dávno do předu a vyšly nás na 10euro za jednu cestu. To je necelých 600Kč za zpáteční letenku. Rozhodli jsme se z tohohle vejletu udělat nízkonákladovej vejlet a tak jsme si dokonce našli ubytování zadarmo.
Couchsurfing
Na internetu existuje stránka www.couchsurfing.com na který se účastněj lidi z celého světa a nabízej ubytování zadarmo přímo u sebe doma. Funguje to teda tak, že učastníci můžou někoho ubytovat u sebe, nebo cestovat po světě a u někoho zase přespat. My si našli ubytovatele přímo v Rize a byl dokonce svolnej aby jsme u něk zůstali celý 4 noci.
Přelet z Tampere do Rigy
Z Tampere jsme vyrazili kolem sedmý hodinky a přibližně za hodinu jsme přistáli bez nejmenších problémů v Rize. Letěli jsme já a Tomáš(spolužák tady z Finska). Na letišti jsme se pak potkali s Martinem, kterej do Rigy přiletěl pár hodin před náma za Čech. Přivítali jsme se, vybrali nějaký Laty(Lotyšská měna) z bankomatu a vyrazili na autobus do centra. Měli jsme štěstí – stál přímo před letištěm, takže jsme ho nemuseli ani hledat ani na něj čekat. Byl autobus číslo 22. V Rize je zajímavý to, že v autobuse dycky sedí paní, která vás okamžitě zkasíruje. Jedna cesta autobusem stojí 40centů. Lístky na trolejbusy a tramvaje se daj na rozdíl od busů koupit v trafikách. My jsme ale dycky kupovali u řidiče, takže nás pak stáli 50latů. Pro představu – jeden lat je asi 40Kč.
Ubytování
Už byla noc a když jsme vystoupili v centru z autobusu nastala hodina pravdy. Jestli se na nás náš ubytovatel vykašle, nebo ne. Nakonec nevykašlal a dorazil chvilku po nás. Krátce jsme se přivítali a šli na trolejbus k němu domů. Elvis(náš ubytovatel) nám vysvětlil jak hledat v jízdních řádech a mezi tím přijel náš trolej. Bohužel hned zase odjel aniž by nás nechal nastoupit….Asi jsme byli při nastupování až moc nerozhodný. Šli jsme teda pěšky. Cesta nám trvala asi půl hodiny pěšky, mě to ale nevadilo, aspoň jsem si zapamatoval cestu. Jako jedinej jsem si totiž něco o Rize dopředu přečet a tak jsem se zhostil plánování výletů a prvotní orientace. Byt byl trochu z centra, ale nijak zvlášť moc daleko … nakonec jsme ani jednou za celou dobu nepoužili autobus abychom se tam z centra dostali.
Elvisův byt se skládal z kuchyňského koutu spojeného s obývákem a jedný malý místnosti. Obývák jsme na další 4 noci proměnili na naši ložnici. Já jsem s Tomášem spal na gauči a Marťas se spokojil se zemí. První noc se mi nespalo moc dobře – měl jsem pořád v podvědomí úchylky a podobně. Naštěstí jsem byl další dny unaveném tak, že sem už spal jak pařez.
Staré město – Riga
Ráno jsme vstali a vyrazili do starýho města. Musim říct, že je to tam opravdu pěkný a taky pěkně drahý – ostatně jako historický centrum každého hlavního města. Centrum jsme měli prochozený za dopoledne. Nejlepší asi bylo, když jsme si vyjeli vejtahem na kostel svatého Petra odkud byl nádherném výhled na starou Rigu. Kluci si dali horkou čokoládu(čokoláda je tu totiž vyhlášená) a všichni jsme si dali oběd v restauraci Čili pizza. Pizzu jsme si teda nedali, ale dali jsme si jiný objemově skromný a neuvěřitelně předražený jídlo. Já měl nějaký kuře s opečenýma bramborami a polívkou za 8 latů … bylo to teda spíš jak předkrm. Když sem to ale pořádně osolil, opepřil, opaprikoval a okečupoval, tak se to dalo jíst. Kluci si dali nějaký knedlíčky – ty byly řek bych lepší. Pak jsme vyrazili na další trasy. Začali jsme Ruskou čtvrtí – tou nejnebezpečnější 😛 teda aspoň v noci. My jsme si ale ničeho nevšimli, takže to byla asi fáma. Zajímavý tam byly hlavně dřevěný domy, který jsou hlavně tam, ale pak taky skoro po celý Rize. Centrum je hezký, ale když zajdete dál, tak je hodně vidět Ruskej vliv a starý neudržovaný domy….Buďme rádi za to jak to vypadá u nás doma – je to nesrovnatelný.
Bar v mrakodrapu
Den jsme zakončili v restauraci místního výškového hotelu. Maj tam totiž jeden vyhlášeném bar jménem “Sky line“ kterej je v 26 poschodí a z kterého je neuvěřitelném výhled. Vyčíhali jsme si místa úplně u okna – teda spíš u prosklený stěny a obědvali si pivko. Takhle jsme tam vydrželi než za náma dorazil Elvis a ještě nějakou dobu…snad skoro 3 hodiny. Výhled byl parádní a v kombinaci s trochou alkoholu to bylo neuvěřitelný. Já pak zůstal u pivka, ale kluci ochutnali místní koktejly. Prý byly vynikající. Taky jsme tam nechali z 4,5 piva a 2 koktejly dohromady v přepočtu asi 1000Kč ve 4 lidech. Za ten výhled to ale stálo. Z hotelu jsme se pak plný dojmů vrátili do Elvisova bytu na přespání. Pustili jsme si filmek na počítači a usnuli jak mrtvoly. Tohle byl asi nejlepší den z celého pobytu… Taky jsme za něj zaplatili půlku rozpočtu na celej vejlet :-D.
Další dny jsme procházeli různý čtvrtě Rigy a zjišťovali jak to tam chodí. O většině věcí jsem si dopředu přečet, ale i tak byla spousta věcí, který jsme se dověděli až na místě. Třeba že v Rize žije snad polovina Rusáků. Ruština je tam slyšet opravdu na každým rohu.
Jurmala – pláž v zimě
Předposlední den jsme si vyrazili mimo Rigu. Zajeli jsme si na pobřeží do Jurmaly. Je to teda jiný město, ale v podstatě k Rize přímo přiléhá. Ten den ráno nasněžilo, tak jsme si mohli užít zasněžený pláže. Musim říct byl to docela zajímavej zážitek. Kromě pláží tam ale bohužel nic nebylo. Sice je Jurmala známý letovisko, ale očividně jsme přijeli mimo sezónu a tak tam opravdu nebylo nic k vidění.
Vzhledem k tomu, že většinu peněz jsme utratili už v první den a další spoustu druhej, tak jsme se rozhodli zajet do nákupního střediska, kde jsme si nakoupili levně jídlo na zbytek pobytu. Já sem si koupil asi 3 kuřecí grilovaný stehna – pro srovnání stály asi 1,6 latů.
Naše finanční zásoby se ztenčovali exponenciálně, takže poslední den nám už zůstaly peníze jen na zpáteční autobus na letiště. Já jedinej sem bohužel s penězma nevystačil díky menší nehodě a konfliktem s místními zákony.
Začalo to tak, že první nebo druhej den jsme si každém na večer koupili plechovku piva nebo jinýho slabě alkoholického pití. Já sem byl ale večer unaveném a neměl jsem na to ani chuť, tak mi koktejlek zbyl.
Zákaz pití alkoholu na veřejnosti
Poslední den jsem si řek, že si ho vemu a někde cestou vypiju. V Lotyšsku je ale pití alkoholu na veřejností zakázaný. To jsem sice věděl, ale nějak jsem nad tím nepřemejšlel — nezdálo se mi to pravděpodobný, že by takovou kravinu někdo hlídal. Bohužel někdo ale hlídal. Plechovku jsem si otevřel a asi během 2 minut se přiřítilo policejní auto, vyskákali tři policajti a začali na nás něco chrlit. Bohužel ani jeden z nich neuměl anglicky. Nakonec jsme se teda nějak dorozuměli. Asi že jsme prý kriminální živlové a že jsme spáchali zločin.
Pokuta
Okamžitě si řekli o pokutu a byli docela rozezlený, když zjistili, že kromě eur nemám už v místí měně ani floka. Stálo mě to chvilku vysvětlování, ale nakonec pochopili, že by mě mohli zavíst k bankomatu. Udělali jsme si teda menší dobrodružnou projížďku městem v policejním autě. Pak jsem si vybral peníze a zaplatil pokutu 10 latů – prý minimum. Za odměnu nás teda aspoň povozili a dali mi hezkou památeční stvrzenku :).
Projížďka policejním autem
Nakonec to nedopadlo tak zle. Okružní jízda dvoupatrovým autobusem tu stojí taky 10 latů a my se za stejnou cenu povozili 3 a to ještě soukromým policejním autem. Co by za to jiný dali :-D. Moje pití mi teda nechali a tak jsem si ho moh v klidu vychutnat k obědu v Elvisově bytě. Po tom co jsme se najedli, uklidili po sobě, Elvisovi předali symbolickej dárek(čínskej čaj – studuje totiž čínštinu mimochodem) a rozloučili se, vyrazili jsme pomalu na cestu na letiště a zpět do Tampere. V Tampere jsem si pak už večer jen užil Lytevskýho chleba a štangličky salámu k večeři a šel do postele zažít dojmy z posledních pár dní.
Toť vše Rigy – fotky budou co nevidět.
Zdravím domů!!!
