Den 3.
SIM karta na Taiwanu
Po snídani vyrážíme koupit místní SIM kartu. Místní operátoři mají centrální prodejny kousíček od 101. Než se tam dostaneme, je už deset dopoledne. To ale vůbec nevadí, protože zjišťujeme, že otevírají až v 11. Vzhled k tomu, že nemáme sbaleno a že ve 12 musíme pryč z hotelu, bude to asi časové naprd. Jdeme se ještě na hoďku teda projit do 101. Vršek je v mracích, takže nemá smysl tam lézt. Procházíme si aspoň spodních 5 pater, kde jsou obrovské haly a obchody s nejdražšími značkami světa. Někde nahoře by mela být restaurace. Ptáme se na ni kluka v uniformě, který stoji u výtahu. Asi mu to došlo, protože se ptá, jestli chceme jist. To ne nechceme :). Poslal nás někam do 3. Patra. Nevadí.
Venku dneska naštěstí neprší a trochu se oteplilo. Procházíme se ještě po okolí, kde nacházíme nové batmanovo auto u reklamy na film Batman vs. Superman. Tenhle film tu má sílený marketing. Už v letadle to bylo všude.
Konečně je 11 a pouštějí nás do prodejny. Bohužel nám bez pasu neprodají ani prd. To je radost. Borec umí anglicky tak na půl a pořád nám cpe nějaký 3 a 4D. Chvilku nám trvá, než nám dojde, že mysli 3G.
Jdeme teda na hotel, balíme krosny, checkoutujeme a se všemi věcmi se vracíme zase do prodejny a modlíme se, že nám zase něco nechybí. V prodejně je asi 6 zaměstnanců, ale vypadá to, že pracuje tak jeden, druhý prodává vesmír, třetí máčka tlačítka na pořadníku atd. Čekáme teda frontu jak u zubaře asi půl hodiny, abychom pak mohli podepsat asi 6 lejster čínskými znaky. Snad jsme se neupsali ďáblu.
Autobus z Taipeie a Taipei Main station
Teď už rychle pálíme na metro a na stanici Taipei main station. Měl by tam být i autobusák. Zastávka metra Taipei main station se ukazuje jako obrovská podzemní stavba naštěstí s dobrou navigaci. Jdeme asi dva kilometry a porad jsme v podzemí v metru. Najednou jsme v obchoďáku a navigace se ztrácí. Ptáme se nějakého pána a ten nás posílá do výtahu do 1. Patra. Tam nacházíme pokladny všech autobusových společností. 
Vybíráme si luxusní společnost Aloha. Pojedeme přeci jen 5 h. Paní pochopila a prodává nám lístek do Kaohsiungu. Bohužel nám ale neumí vysvětlit, kde autobus najdeme. Možná jsme si měli rovnou koupit letenky do Kaohsiungu. Pořád jsme v budově a nikde nic. Přispěchal na pomoc borec, který sice taky anglicky moc neumí, zato má ale chytrej telefon a hned datlí do překladače. Ukazuje nám překlad „erectated skin“. To moc užitečný nebylo. Nakonec nás drapne a zavede do výtahu do 4. Patra, kde nám ukazuje, odkud pojede za půl hodiny autobus. Šlo to celkem hladce :). Cestou jsme si nakoupili do autobusu pořádný balík sushi a čaj, tak to bude rychlejc ubíhat.
Kaohsiung příjezd a ubytování
Cestou do Kaohsiungu baštíme, chrápeme a učíme se čínštinu. Autobus je luxusní. V každý řade jsou jen 2 sedadla místo 4. Dáváme taky vědět kamarádům v Kao, že už tam budeme. Žádný extra pozitivní reakce nemáme, takže se dost možná ani nesejdeme. Kolem sedmý dorazíme na místo. Rozeznáváme nádraží. Trochu čínsky pokecáme s taxikářem a vysvětlíme mu, že hodit nechceme. Následně dáváme čůrací pauzu na autobusáku konkurenční autobusové společnosti a jdeme do metra 50m poblíž. Našli jsme si na internetu ubytko za 1400NTD na noc kousek od kampusu univerzity NSYSU. Krtek je opět jasny a přehledný. Jedeme na poslední zastávku oranžové linky SiZiwawan. Píšeme si s kamarádama, jestli dáme společnou večeři, ale nevypadá to. Ubytko na nacházíme rychle. Před ním sedí asi 3 asiatky a valí na nás něco čínsky. Chci jim říct, že nerozumím ani slovo, ale vyjede ze mě jen hrozná kravina mimo téma- nechápou:). Ale došlo jim, že anglicky to bude lepší. Říkají, že majitel tu bude za půl hodiny.
Ubytování v Kaohsiungu a dobré jídlo
Následně se ubytováváme. Pán říká, že už má jen rodinný apartmá, ale že nám dá slevu. Už jsem se viděl v luxusní vícepokojové bytové jednotce. Výsledek je ale mini místnost se 4ma matracema naházenýma na kupu. Nevadí. Pro nás je to ok. Konečně se jdeme se najíst. Tyhle místa už dobře známe. Chtěl jsem Terku vzít do oblíbený restaurace, ale nemohl jsem ji najit. 8 let na paměti nepřidá. Šli jsme teda do její restošky. Člověk si nabere do plastový misky ingredience podle chuti a oni mu je uvaří. Bylo to luxusní jídlo. Ještě se jdeme projit a dokonce nacházíme templ a tu moji restauraci. Je hned za rohem od našeho ubytování :). Máme dost, konečně jdeme spát. Bohužel to ale moc někde. Jetleg (problémy s časovým posunem) nám dává zabrat.