Den 7.
Ráno zkrátím – běžná vstávačka, boj s plynovou bombou, rozvcička, snídačka, objevování veřejných záchodků a jejich znečištěných zákoutí (místní umělci ovládají „kresbu gotických oblouků“), snídačka, balička a odjížděčka. Při odjezdu nás oslovila nejdřív jedna holčina a pak další stopař –ten už měl větší štěstí. Kluk z Germánie tu je na rok a má před sebou ještě 3 měsíce. Vytáhli jsme z něj pár mouder a přiblížili ho o pár stovek metrů blíž k hlavní silnici – dál jsme už prozatím společnou cestu neměli. My dojeli k vodopádům Huka falls.
Huka falls
Tady se řeka hodně zúžuje a korytem protýká obrovský kvantum azurově modrý vody. Celý jsme si to prošli, nafotili a hurá na další zastávku. Cestou k Vulcanic centru jsme zase nabrali našeho germána a přiblížili ho o dalších pár stovek metrů. Na hlavní silnici snad bude mít větší štěstí. Taky jsme ještě jukli na voodopády z výšky. V podstatě jsme jen vykoukli za Bertíka, nafotili pár fotek a aniž by jsme mu dali oddechnout vyrazili dál.
Vulkanické centrum
Vulcanic centrum je v podstatě muzeum sopek a zemětřesení. Sice jsem tam nešel, ale prý tam bylo několik interaktivních prezentací, videí a hlavně simulátor zemětřesení o různých stupních Rychterovy škály.
Z Vulcanic centra jsme se jeli podívat na výhled na elektrárnu – byl celkem zajímavej – spousta trubek a páry. Společně s náma tam byly ještě 2 autobusy nějakých studentíků reflexních vestách – patrně byli na exkurzi. Chvilku jsme pokoukali a zase dál na cestu.
Vypouštění přehrady
Tentokrát nás čekal pohled na to, jak z elektrárenský přehrady vypoštěj vodu. Dělají to každý dvě hodiny. Spousta vody se z ničeho nic nahrne do úzkýho koryta, kde z pár kapek vody najednou vznikne divoká dravá řeka. Když jsme přijeli, měli jsme ještě asi 20minutek, který jsme využili k uvaření kafíčka a urgentní prácí domů. Nakonec nám zbylo asi 10 minutek na taktizování, z kterýho pozorovacího místa uvidíme celou šou co nejlíp. Šli jsme kousek po proudu a pozorovali odramtud. Několikrát zakřičela siréna a pak to přišlo. Nejdřív se naplnili malý jezírka a postupně se peřeje přibližovaly blíž a blíž. Pozorování bylo asi lepší přímo z mostu u přehrady. Tak snad někdy příště. Z mostu jsme pozotovali pak aspoň vypouštění vody, což bylo taky zajímavý.
Internet na benzince
Následovala zastávka na naší oblíbené benzince, kterou jsme okupovali už včera. Dneska jsme ji vzali stečí znova a opět důkladně. Do jedný zásuvky se nám podařilo narvat asi 4 nabíječky a počítač. Odolnost jejich wifi jsme ověřili náporem 7mi zařízeních napojených na internet. Samozřejmě jsme neopoměli jako obvykle prověřit odolnost záchodů. Asi po půl hodině bez utracení jedinýho dolaru jsme se opět po česku vytratili.
Vápencové terasovité vodopády
Kousek za benzinkou se nacházely vulkanický terasy s lázněma. Jedná se o bílé terasy s malýma bazénkama s vroucí vystřikující vodou na vrcholu. Kolem toho celýho zdroje páry je vystavěnej takovej bazének s vodou přímo ze země. Všechno je to moc krásný a taky bohužel soukromý. Aby jsme se mohli aspoň projít kolem a podívat se na to, musíme zaplatit 15$. Kdyby jsme se chtěli koupat, tak ještě o 10 víc. Celý jsme si to prošli asi za 20 minut. Bohužel jsme zrovna neměli nejlepší počasí na fotky. Pára v popředí bílých mraků moc nevynikde. Nevadí – vyrážíme dál.
Nákupy
Jsme úplně hladový a moc jídla už nemáme. Vydáváme se teda nakupovat do obchoďáku „Pack and save“ a koupit spálenou pojistku do auta. Tu se podařilo sehnat v balíku 5ti dalších za 7$ – už zase můžem nabíjet za jízdy. V obchoďáku jsme strávili snad víc jak hodinu. Udělali jsme obrovskej nákup. Vozejk úplně přetýkal. Jelikož mám dneska narozky a všichni mi to pořád připomínaj, tak jsem koupil šampáňo, kteýr večer bouchnem a snad konečně oslavíme přjezd na Zéland :-D. Nakoupili jsme hovězí stejky, krevety, 2 kila sejra a další spoustu žrádla. Konečně bude nějaký maso :-P.
Termální pláž
Z obchoďáku jsme vyrazili na termální pláž, kterou jsme nějak netrefili. Zastavili jsme teda aspoň na jednom odpočívadle s výhledem na jezero a u venkovního stolu rozprostřeli piknik. Udělal jsem si sváteční obídek = toast, máslo, šunka roastbeef a samozřejmě pivko. Jak jsme tam tak dlabali, začali na nás nebezpečně dorážet divoký kachny, racci a vrabci. Nejdřív se nechali odbejt paprikou, ale dlouho jim to nedalo. Jak něco dostali, tak se na nás pořád vrhali ve větších a větších počtech. Nakonec to dopadlo tak, že je monča začala krmit kostma z grilovanýho kuřete, čímž z nich udělala téměř lidožrouty. Kachny, racci i vravci se nadšeně rvali o svýho druhově příbuznýho sourozence a dávili se jeho kostma. Takový nadšení a boj o nadřazenost ve skupině jsme už dlouho neviděli.
Termální řeka
Po jídle jsme vyrazili na přírodní horký lázně. Když jsme z parkoviště došli na místo určení, našli jsme tam spoustu místňáků dřepících v horkým potoku vlévajícím se do studený řeky. Všude kolem bylo bahno a na dně plaval bordel. Moc se nám tam mezi ně nechtělo. Už jsme asi pěkně zhejčkaný. Okoupali jsme si akorát kotníky, pokoukali a zdrhli. Bylo už trochu chladnějc, tak už se nám nechtělo ani na tu termálně vyhřejvanou pláž u jezera, i když už jsme věděli, kde je. Vrátili jsme se zpátky na parkoviště, aby jsme vykakali, vyčůrali a napojili Bertíka.
První tisíce kilometrů
Teď už nás čekal jen přesun na dnešní kempoviště. Dalších asi 70 km nám spestřili asi 2 vyhlídky do širého kraje a jednou obrovský hurá za ujetých 2000 km. Kemp, ve kterým dneska budeme spát je v nadmořské výšce asi 1km. Je tu všude výhled na okolní hory. Sice jsme dojeli až za tmy, ale i tak nám to dává tušení, jak to tady bude nádherný. Zítra nás čeká první celodení trek. Už se moc těšíme. Má to být jeden ze sta nejhezčích trekl celkýho světa. Máme toho nějak moc … dnešní program jsem už skoro nemoh dát dohromady, kolik toho bylo. Teď vzůru slavit! Naschle zítra.
Narozeniny
Tak nokonec jsme oslavili. Dostal jsem svíčky a flákotu masa – děkuji. Trochu jsme popili a vyrazili na kutě. Máme dneska parádní kemp v horách s úžasným výhledem. Přijeli jsme sice za tmy, ale měsíc něco osvítil. V noci se nespalo nic moc … byl hroznej vítr a úplně lomcoval karavanem + vstávání po 6ti hodinách.
