Den 5. první výlet

Ráno opět úřadovali zombíci. Děti si tu už celkem zvykli, že rodiče ráno nevstávají, když nemusí. Chudáci musí první hodinu nebo dvě vydržet na audiopohádkách. Než jsme se nějak rozkoukali a zabalili se, bylo 11.

Dnes je vplánu odpočinkový program – jen už výletní. Honzík už vypadá v pohodě, tak snad pár vystoupení a nastoupení do auta zvládne. Vyrazili jsme směr Hieflau. Podle mapy je tam další jezírko a já rád navštěvuju vodní plochy. Tady je to ale krásné všude, a tak stačí zastavit kdekoli vedle silnice u řeky a je o zábavu postaráno. Voda je krásně čista, výhledy fantastické a kamínků dostatek. První zastávka tedy byla hned vedle silnice -prostě místo na zastavení vedle řeky. Strávili jsme tam asi půl hoďky a vrátili se do auta těžší asi o dvě tuny kamení, které tady děti rozhodně nemohly nechat.

Dalšízastávka byla vodní plochy nad Hieflau. Dojeli jsme skoro až tam. Nechali auto u kempu s coworking spacem – teda na české poměry super modernímu – u nás by byl spíš glamping. A pokračovali jsme pěšky – kde jsme náhodou objevili nádhernouvyhlídku naměsto a údolí.

To jsme ještě nevěděli, že to je tonejhezčí, co tu uvidíme. Vodní plocha byla totiž asi přečerpávačka nebo hydroelektrárna nebo zdrojpitné vody – kdo ví, každopádně zákaz vstupu. To by ani tak nevadilo,ale děti už si nutně potřebovaly někdě pohrát a vzdorovali v pokračování cesty. My zase chtěli, aby se H šetřil a tak jsem ho k autu donesl. Barča měla samo hysterák, že se nenese ona. Bohužel ne poslední… To, co jsem s Honzíkemšel 5 minut, dala Barča za půl hodiny.

Sedli jsme do auta a pokračovali dál. Na druhé straně městečka v kopci za řekou totiž pěstují Alpaky (takový divný lamy :D) a je možnost si je tam za poplatek podrbat a nakrmit. Nejdřív jsme museli nakrmit děti,aby tLamám nezáviděli. Udělali jsme si piknik na louce nad ohradou s Alpakama s luxusním výhledem. Nadlábli jsme se a užili si to. Jen Alpaky mezi tím zalezli a už jsme žádné neviděli. Šli jsme k domu majitelům,které tyhle služby nabízejí – viděli jsme je na terase. Bohužel na zvonek žádná reakce a na tel.jen záznamnik. Pravda,nebyli jsme objednaní. To byl další Barčin histerák. Bohužel opět ne zdaleka poslední.

Další zastávka byla opět náhodně vedle silnice u řeky. Jen tam nebyl dobrý přístup k vodě. Zato nás překapili kajakáři, kteří přijeli a vedlenás vystoupili z řeky a namířili si to k připravenému autu u silnice.

Další zastávkajen o 300 m dál protiproudu. Tady bylo už regulérní placené parkoviště pro karavany. I tak jsme tu zastavili – a nezaplatitli. 6eur nám na hoďku přišlo až dost. Ono to teda nebylo na hoďku ale na celý den. My tu ale spát nehodlali. Za parkovištěm jsme pod mostem našli parádní pláž s vodopádem. Jsme strávili určitě přes hodinu. Takový nejhezčí místo dneška. (47.5922133N, 14.7049147E https://mapy.cz/s/cuzabucepe)

Pokračování vedlo k další vodní stavbě – hydroelektrárně. Na mapě to vypadalo parádně, ale měl jsem se dřív poučit. Stálo nás to asi 300m od parkoviště, abychom zjistili, že je tam opět zákaz vstupu. Takže jsme viděli prd a jen tam táhli děcka zbytečně. Protestovali na cestě tam a na zpáteční už to byl úplný očistec. Kousli se a museli jsme je nechat si pohrát. Tak jsem to využil a aspoň jimudělal párfotek s obrovskýma skalama v pozadí na hrázi vodního přivaděče nebo co to bylo…

Mysleli jsme,že odsud už snad ani neodejdeme. Děti si potřebovali hrát,ale už se připozdívalo. Nakonec jsme je ukecali. Ale Honzíka jsem k autu raději donesl. Přece jen jsem nechtěl, aby se zbytečně namáhal. To Barča samozřejmě nesla nelibě. Stropila dnes největší histerák a posledních 20m k autu jí trvalo půlhodiny za neutuchajícího histerického řevu. On je to u ní vlastně spíš takový pískot – něco jako když se otevírají rezavé dveře, ale s pauzama jen nanádech. Nakonec jsme to nějak urvali a dojeli domů. Díky těm zdržením na cestě,jsme hned začali s tradičním kolečkem – jidlo- odklíštit-napít-vyčistit-pyžamo-přečíst-uspat. Dalo nám to hodinu a půl – bez spolupráce z druhé strany to moc rychle fakt nejde. My se najedli až pojejich večerce. Užili si blažených pár minut ticha v gauči a odpadlitaky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít