Den 5. první výlet

      |   

Ráno opět úřadovali zombíci. Děti si tu už celkem zvykli, že rodiče ráno nevstávají, když nemusí. Chudáci musí první hodinu nebo dvě vydržet na audiopohádkách. Než jsme se nějak rozkoukali a zabalili se, bylo 11.

Dnes je vplánu odpočinkový program – jen už výletní. Honzík už vypadá v pohodě, tak snad pár vystoupení a nastoupení do auta zvládne. Vyrazili jsme směr Hieflau. Podle mapy je tam další jezírko a já rád navštěvuju vodní plochy. Tady je to ale krásné všude, a tak stačí zastavit kdekoli vedle silnice u řeky a je o zábavu postaráno. Voda je krásně čista, výhledy fantastické a kamínků dostatek. První zastávka tedy byla hned vedle silnice -prostě místo na zastavení vedle řeky. Strávili jsme tam asi půl hoďky a vrátili se do auta těžší asi o dvě tuny kamení, které tady děti rozhodně nemohly nechat.

Dalšízastávka byla vodní plochy nad Hieflau. Dojeli jsme skoro až tam. Nechali auto u kempu s coworking spacem – teda na české poměry super modernímu – u nás by byl spíš glamping. A pokračovali jsme pěšky – kde jsme náhodou objevili nádhernouvyhlídku naměsto a údolí.

To jsme ještě nevěděli, že to je tonejhezčí, co tu uvidíme. Vodní plocha byla totiž asi přečerpávačka nebo hydroelektrárna nebo zdrojpitné vody – kdo ví, každopádně zákaz vstupu. To by ani tak nevadilo,ale děti už si nutně potřebovaly někdě pohrát a vzdorovali v pokračování cesty. My zase chtěli, aby se H šetřil a tak jsem ho k autu donesl. Barča měla samo hysterák, že se nenese ona. Bohužel ne poslední… To, co jsem s Honzíkemšel 5 minut, dala Barča za půl hodiny.

Sedli jsme do auta a pokračovali dál. Na druhé straně městečka v kopci za řekou totiž pěstují Alpaky (takový divný lamy :D) a je možnost si je tam za poplatek podrbat a nakrmit. Nejdřív jsme museli nakrmit děti,aby tLamám nezáviděli. Udělali jsme si piknik na louce nad ohradou s Alpakama s luxusním výhledem. Nadlábli jsme se a užili si to. Jen Alpaky mezi tím zalezli a už jsme žádné neviděli. Šli jsme k domu majitelům,které tyhle služby nabízejí – viděli jsme je na terase. Bohužel na zvonek žádná reakce a na tel.jen záznamnik. Pravda,nebyli jsme objednaní. To byl další Barčin histerák. Bohužel opět ne zdaleka poslední.

Další zastávka byla opět náhodně vedle silnice u řeky. Jen tam nebyl dobrý přístup k vodě. Zato nás překapili kajakáři, kteří přijeli a vedlenás vystoupili z řeky a namířili si to k připravenému autu u silnice.

Další zastávkajen o 300 m dál protiproudu. Tady bylo už regulérní placené parkoviště pro karavany. I tak jsme tu zastavili – a nezaplatitli. 6eur nám na hoďku přišlo až dost. Ono to teda nebylo na hoďku ale na celý den. My tu ale spát nehodlali. Za parkovištěm jsme pod mostem našli parádní pláž s vodopádem. Jsme strávili určitě přes hodinu. Takový nejhezčí místo dneška. (47.5922133N, 14.7049147E https://mapy.cz/s/cuzabucepe)

Pokračování vedlo k další vodní stavbě – hydroelektrárně. Na mapě to vypadalo parádně, ale měl jsem se dřív poučit. Stálo nás to asi 300m od parkoviště, abychom zjistili, že je tam opět zákaz vstupu. Takže jsme viděli prd a jen tam táhli děcka zbytečně. Protestovali na cestě tam a na zpáteční už to byl úplný očistec. Kousli se a museli jsme je nechat si pohrát. Tak jsem to využil a aspoň jimudělal párfotek s obrovskýma skalama v pozadí na hrázi vodního přivaděče nebo co to bylo…

Mysleli jsme,že odsud už snad ani neodejdeme. Děti si potřebovali hrát,ale už se připozdívalo. Nakonec jsme je ukecali. Ale Honzíka jsem k autu raději donesl. Přece jen jsem nechtěl, aby se zbytečně namáhal. To Barča samozřejmě nesla nelibě. Stropila dnes největší histerák a posledních 20m k autu jí trvalo půlhodiny za neutuchajícího histerického řevu. On je to u ní vlastně spíš takový pískot – něco jako když se otevírají rezavé dveře, ale s pauzama jen nanádech. Nakonec jsme to nějak urvali a dojeli domů. Díky těm zdržením na cestě,jsme hned začali s tradičním kolečkem – jidlo- odklíštit-napít-vyčistit-pyžamo-přečíst-uspat. Dalo nám to hodinu a půl – bez spolupráce z druhé strany to moc rychle fakt nejde. My se najedli až pojejich večerce. Užili si blažených pár minut ticha v gauči a odpadlitaky.





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít