Kaohsiung – Monkey mountain

      |   

Den 4.

Trochu jsme si přispali až do půl desátý. Pokusil jsem se taky ráno dopsat deník z předešlého dne, ale povedlo se mi ho celý smazat- příjemná událost hned po ránu. No nic, budu to muset napsat znovu…

Vyrážíme ulovit snídani k templu hned vedle hostelu, kde bydlíme. Moje oblíbená restaurace má zavřeno, ale vedle se vaří. Jdeme teda tam. Objednáváme čínsky to, co zrovna dělají pánovi vedle…. Rýže se zeleninou a vejcem vypadá k snídani tak akorát. Překvapivé ještě ale není hotovo a panímáma tam mrskne ještě usmažený řízek nacucaný olejem. Ještě přiobjednáváme trochu zeleninky a ze snídaně se stává spíš takový branch (snidanooběd). Pak už vyrážíme na místa naší zašlé studijní slávy – do kampusu univerzity NSYSU. Vše je tam při starém. Jediné, co se změnilo, je provozovatel samoobsluhy, a přestali v jídelně dělat džusy z čerstvého ovoce. Procházíme se kolem koleji, posedáváme po lavičkách a díváme se na moře zahalené v oparu (bílá tma). Přecházíme na konec kampusu, kam jsme kdysi chodili na čínštinu. Vše se zdá být v rekonstrukci. Záchody jsou ale ok a to nás zachránilo na poslední chvíli. Mohlo z toho být docela kvalitní dobrodružství. Takhle jde jen o běžnou historku o tureckém záchodě bez papíru :). Nakonec si jdeme vylézt na Monkey mountain nad kampusem. Je tam parádní trek, který je dost skrytý před veřejnosti. TERKA O NEM VŮBEC nevěděla. Taiwan 025Radši ji neříkám, že se jedná spíš o šplhaní než o procházku. Nahoru lezem v podstatě hlavně po lanech a po kdysi-schodech. Převýšení je na pár metrech poradně. Cestu nahoru nám ukracuje upovídaný Taiwanec, který za každou cenu chce využít příležitosti a pokecat v angličtině. Je docela dobrej. Naučil se sám z televize a knížek. Zapomněl jsem dodat, že už je důchodce. Jak sám říká, jeho jediný koníček je si povídat s lidmi. To přesně děla a vyptává se nás na dost osobni otázky. Odpovídáme mu trochu odsekávaně- klasický česi… Moc si povídat nechceme.

Nahoře je jako vždy parádní výhled na bílou tmu. Kampus je sotva vidět. Občas opar trochu rozfouká vítr a dá se. Chvilku se nahoře procházíme, posedíme a vracíme se dolu. Na večer jsme si dohodli rande s našim učitelem čínštiny, který se nás snažil drtit posledního půl roku. Máme to tak tak. Taky jsme se chtěli potkat s kamarádama z Čech, co tu žijí, ale domluva je dost náročná. Prozatím to vzdáváme.

Jak vlastně vypadá Kaohsiung?

Pro mě je Kaohsiung srdcová záležitost. Proto přikládám i video, jak ho vidí profíci.

 

Noční procházka Kaohsiungem

CHTĚLI jsme se po kampusu projit trochu víc, ale už je čas vyrazit na metro. Jedeme k Centralparku, kde máme sraz. Metro je tady super. Všude jsou cisty záchody zdarma. V Čechách by si měli vzít příklad… Potkáváme se s Drawenem a procházíme se k night marketu (noční trh) kousek od 85 alias Big Dick alias nejvyšší budova v Kaohsiungu. Na marketu ochutnáváme smažené koule s mořskými potvorami a sladkou polevou. Oproti předpokladu je to docela dobré. Jako zlatý hřeb si dáváme velkou oliheň na grilu. Pak už míříme k národní knihovně. Tahle budova tu dřív vůbec nebyla. Je přesně mezi 85 a Výstavištěm, které tu taky dřív nebylo :). Ze střechy knihovny je super výhled na město. Jsou tu trávníčky, jezírko, lavičky atd.- úplně ideální místo kam si vzít pivko a jít posedět a pokecat.

Jsme už docela unavený, ale stejně ještě vyrážíme k výstavišti a k točně bezdrátových tramvají, které jsou tu nové a které ještě asi nejezdi. Snažíme se dovolat kamarádům Čechům, jestli se ještě dnes sejdeme ale domluva je pořád komplikovaná…. Vyrážíme teda zpátky na metro s tím, že když se do té doby nedomluvíme, pojedeme prostě už na hostel spát. Jsme celkem uťapaný, tak by to ani nevadilo. Nakonec jsme se ale domluvili. Loučíme se s Drawenem a vítáme se s Pavlem, který nás vede do restaurace 100 pod jejich Barákem u Love River. Moc hlad není, tak si dáváme jen 2 porce ve třech a 2 pivka. Jídlo je dobrý ale ceny tady v centru nic extra. Na Siziwanu se hamá mnohem lip a levnějc. Po jídle jdeme ještě nahoru k Tomášovi. Sice má návštěvu, ale to se zdá, není na překážku.

Nakonec jsme na místě 4 páry. Kluci se svýma taiwankama a jeden tw pár. Je celkem sranda, ale panák, co nám Tomas nalil, udělal medvědí sužbu a rozbolela mě hlava. Pořád máme jetleg a ještě málo pijeme. (Oproti Taipeji, kde bylo 12 stupňů, je tady přes den kolem 25 a na slunci samozřejmě mnohem víc. )

Zábava byla fajn a tak jsme se vykašlali i na poslední metro a jeli pak na hotel taxíkem. Mleli jsme z posledního, ale taxikáře jsme dali i tak čínsky. Ještě Terku nakonec pochválil, jaká je šťabajzna – řekl to teda ale, jakože mě, aby nebyl nekorektní 🙂 hned z taxíku míříme ještě do restošky a asi ve 2 ráno si dáváme jednu porci večeře na ulici na půl. Pak už teda rovnou do hajan. Byl dlouhej den.





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít