Po Vídni se lze snadno pohybovat pěšky s mapou. V centru jsou vzdálenosti krátké a nemá cenu používat metro. Mimo centrum to již stojí za úvahu. Ušetříte spoustu času. My zvolili pěší procházku, abychom nasáli atmosféru Vídně.
Gefechtsturm Augarten
Centrum jsme měli již projité a tak naše první kroky nabraly opačným směre Prater. Cestou jsme se ještě zastavili v parku se podívat na Obrovské protiletadlové věže (Gefechtsturm Augarten), které vypadají jako z Sci-fi. V jedné z nich je snad dokonce ukryté i největší akvárium v Rakousku.
Park a zahrada je opět úžasná. Do parku ale není úplně jednoduché vstoupit. Z jihu jsou po obvodu totiž nějaké skleníky a vstoupit se nám podařilo až z jihovýchodního rohu parku. Hned po protiletadlových věžích následoval slavný Prater.
Prater
Původně se nám do Prátru příliš nechtělo. Přeci jen se jedná pouze o houpačky pro děti. Na místě nás ale Prater okouzlil. Na nejslavnější ruské kolo jsme sice nešli, ale projeli jsme se na dalším o malinko menším, kde bylo nižší vstupné a kde člověk nemusel být za sklem.
Prater není jen pro děti. Z většiny atrakcí mi bylo špatně jen při pohledu. Místní řetízák je opravdu neskutečný a horské dráhy v Čechách nevídané. Práter rozhodně doporučuji alespoň na pokoukání.
Pěšky k Dunaji a zpět
Mapa k importu do Google Earth nebo Google MyMaps
Dál jsme pokračovali pěšky až k Dunaji, kterou jsme chtěli symbolicky pozdravit. Za břehem je pak nejvyšší budova Rakouska. Na tento mrakodrap jsme se tentokrát nevydali. Říkali jsme si, že vyhlídku máme už za sebou z Pratru. Cesta od Dunaje zpět do centra byla velmi zdlouhavá. Asi by bylo lepší si vzít nějaký autobus. Na druhou stranu jsme ale viděli i sídliště, kde bydlí Vídeňáci, univerzitu atd… Došli jsme až k zámku Belvedere.
Belvedere
Sem jsme původně neměli vůbec v plánu jít, nicméně by to byla velká škoda. Belvedérské zahrady ve francouzském stylu jsou opět naprosto nádherné. Myslím, že je to jedna z věcí, které by ve Vídni člověk neměl vynechat. Na severním cípu Belvederských zahrad je ruský pomník druhé světové války. Díky právě probíhajícím oslavám výročí konce druhé světové války zde bylo větší množství Rusů popíjejících vodku. Musím říci, že jsme se zde necítili úplně bezpečně. Pomník s fontánou je ale nádherný. Z Belvedere nás už čeká cesta pěšky přes centrum až na apartmán. Máme toho plné kecky, dnes máme v nohách již přes 20km. Dáváme si noční centrum a ještě jednou si jdeme sednout s pivem z trafiky na náplavku. Je zde opět živo a místní restaurace s navezeným pískem překypují lidmi. Následně už domů a dobrou.
