Tenhle týden se toho vážně moc nestalo, protože jsem seděl tále zalezlej u kompu a řešil práci hlavně do Čech. Něco zajímavýho, ale přece. Dostali jsme vrácený peníze za nevydařenej víkend v Kentingu. Už jsme ani nedoufali. Navíc jsme dostali víc, než jsme čekali. Díky, tomu, že jsme s Jirkou opustili párty hned první večer, dostali jsme zpátky celou částku. Paráda! Měl jsem všechno zadara, zkusil jsem se projet na vodním skútru, dal si masáž, skromnou večeři a pár teplých Heinekunů :D. No to mi aspoň vynahradí cenu z taxík zpátky, ten mě vyšel ale jen na 300NT. Tím že jsme odjeli hned z kraje jsme se taky vyhli pár trapným scénám z Český strany, jak jsme se pak doslechli, kdy jedna holčina opilá začala histericky nadávat všem kolem v češtině(Byli jsme varováni dopředu, že se to občas stává). Na to ostatní holky ve stanu prej začali vřískat, protože jí nerozuměli a nevěděli co se děje :D. Pak do toho ještě přišel jeden Českej kluk, kterej tu byl na návštěvě a okřik ať zavřou hubu. To si samo naši nabušenci(Kanaďani, Fin, Holandskej “huligans” a ještě patrně někdo) nenechali líbit. Navíc už prej chtěli spát(asi v 5 ráno) a ten našinec, záměrně nejmenuju, ještě samo spát nechtěl. Řek jim, že jestli chtěj jít už spát ať si dou spát ven :D. Pokračovalo to další výměnou názorů. Když viděl naše nabušence, jak tam stojej do půl těla(jak jinak:D), tak si taky svlík triko, ukázal svoje neopálený a spíš Český taťkovský, neudržovaný tělo a řek jim, že je silnější než vypadá :D. To už je museli držet aby na něj nevlátli. A náš kolega tomu dal korunu, když mu nadávali ať jde radši spát, a řek jim, že když na něj budou mluvit pomalu, že jim bude líp rozumět:D:D:D. No nakonec to prej nějak dopadlo. Sem rád, že sem u toho nebyl a že jsem se do toho ještě nějak nezaplet. Kdo ví, jak by to dopadlo.
Jak jsem říkal, tenhle tejden jseme se jen učili. Pro Jirku to není nic neobvyklýho, vzal si těžký předměty, ale mě to štve, protože bych radši šel ven něco objevovat.
Kuřecí pařát a žába
Jediný povyražení za tenhle tejden bylo včera večer, kdy došlo na moji sázku s jednou Taiwankou(Janet). Už u holek z Wenzaa na domácí párty jsme se tam nějak vsadili, že když já snim kuřecí pařát, že ona sní žábu. Začlo to docela nevinně. Jen se mě ptala, co jsme tady už ochutnali a co nám chutná. Pak řekla, jestli už jsem měl kuřecí pařát. Je to tady strašně obvyklá lahůdka a Taiwanci to maj wážně rádi. Já ji na to řek, že je to odporný a že to jíst nebudu. Ona zase, že to musim zkusit, že je to strašně dobrý. Pak chvilku nic, bavili jsme se o tom, že jsme byli na Chichinu(ostrov v Kao, kde jsme měli mořský mrchy) a že jsme tam ochutnali žábu. No a na to ona, že to nikdy neměla, že je to nechutný a že by to nikdy nesnědla. Tak když mě pak zase nutila do pařátů, tak jsem jí řek, že teda jeden snim, když ona sní žábu. Myslel jsem, že na to nikdy npřistoupí. Ale překvapivě že jo a musel jsem udělat nějakej TW rituál, kdy se stvrzuje sázka plácáním rukama, něco jako “Jelito,kopyto, platíto” :). Tím to bylo daný a já sem musel sníst kuřecí pařát.
Night market
No a právě včera na tuhle událost došlo. Domluvili jsme se, že nás vezme na Night market, což je tady něco jako noční trh (samý stánky s jídlem, hadrama a kravinama). Nejdřív jsme si dali džus u stánku. Pěkně jsme si vybrali ovoce, který chceme rozmixovat a udělt z něj koktejl. Nakonec nám Janet obědnala stejně něco jinýho:D. Já sem měl nějaký ovoce s mlíkem. Bylo to dobrý, ale po prvních 2dc jsem už moc nemoh. No a dál už následovaly pařáty a žába. Koupili jsme pařáty a obědnali žábu. Než se žába uvařila, tak jsme se zatím ládovali pařátama – viz. Foto.
No mě to moc nechutnalo, ale dalo se to jíst. Jeden jsem sněd, sázka byla splněna a nebylo to nic hroznýho. Vlastně jen kůže na malých kostičkách, Takže člověk nejdřív musel ukousnout kus, třeba prst, chvilku to žužlat a pak vyplivnout kůstky. Snad se vám z toho nedělá blbě:D. Já sem taky nikdy před tím slepici pařátky nežužlal, ale není to nic strašnýho. Jirka ačkoli se nevsadil, tak musel taky pařátek zkusit, ale jemu to asi celkem chutnalo, protože si dal ještě jeden. Pak přišla řada na žábu. Na fotkách je pěkně vidět jak chutnala. Docela mě to zaskočilo, protože když jsme předtím měli žábu tak byla docela dobrá. Janet ale nechutnala, takže svoji sázku nesla docela těžce. Nakonec jsme se i my museli pustit do žáby. Já si dal stehýnko a stačilo mě to. Jirka to pěkně doluxoval a mohli jsme jít. Tahle žabí sranda nás vyšla na 200NT(tak 110našich), není to tu nic levnýho. No ale neva, stálo to zato. Další zastávka na night marketu byla u nějakýho stánku s čímsi, co vypadalo podobně jako už jsem jednou měl, ale tentokrát na tom neyl led a ovoce. Bylo to docela hnusný, ale Taiwancům to strašně chutná. Tady se nechytal ani Jirka. Tak to musela dojet sama:P. Tím jsme trh prošli celej a začali se vracet. Na zpáteční cestě jsme už potkali jen malý prasátka jako domácí mazlíčky a hadí restauraci, kde jsme se koukli na hady a viděli jsme dokonce jak jednoho kuchaj. Tady si s tím neberou servítky, takže ho normálně na ulici předevšema dala nějaká Taiwanka na hák, rozřízla a vyvrhla. No fakt humáč! S touhle vzpomínkou jsme radši trh opustili. Došli jsme ke skútrům a protož bylo teprve 9, tak jsme se rozhodli zajet ještě do parku. Tam jsme byli dovedeni na jedno místo kde dokonce hrála živá muzika. Sedli jsme si na zem kousek stranou, aby jsme si v restauraci, která byla dělaná jako jeviště, nemuseli nic objednávat. Muzika byla celkem fajn, hráli většinou známou muziku, jako jsou Kvíni a podobně. I nálada byla dobrá, takže jsme si celkem dobře pokecali.
To bylo už po druhý za víkend. Zapoměl jsem před tím říct, že v sobotu Jirka udělal těžkou zkoušku a tak koupil pár pivek a šli jsme si pokecat na střechu. Já sem si pivo nedal, ale po cestě jsme ještě potkali Panamce(posledně jsem mystifikoval, když sem říkal, že je z Indie – hrál s náma fotbal) Camila a vzali ho sebou, tak si dali aspoň spolu. Probrali jsme docela zajímavý věci – od fotbalu až k plastickým operácím, který jsou prej Latinský americe strašně častý. Taky mě dost překvapilo, že Panamců je jen 3 melouny. Je to s podivem, když Camilo říkal, že je tam běžných 5 dětí. Možná ale jen poslední dobou, protože prej je tam asi 60% tušim populace do 30 let. Navíc prej obrovskej problém, že holky bejvaj těhotný dost brzo, takže by se jim tam docela šikla ”Gumácká” osvěta. Taky tam je prej dost nebezpečno, dokonce tam měli nějakej geng uspávaček, který zbalily kluka na diskotéce, dali mu něco do pití, odlákaly někam pryč a pak vykuchali životní orgány. Fakt mazec. No všichni jsme ale museli konstatovat, že na TW je superbezpečno, dokonce mnohem víc než v ČR. Tady když si třeba člověk zapomene klíčky od skútru v zapalování, tak tu lidi sou schopný skútr zamknout, klíčky dát do kastlíku a ještě k tomu napíšou omluvnej vzkaz, že je dali do kastlíku aby skútr někdo nehvízdnul. Né tady se fakt nekrade, kapsáře snad ani neznaj. Možná proto měli skoro všichni Taiwanci, který byli v ČR, problémy když přilítli do Prahy na Ruzyni. Ačkoliv jsou všude varování, že tam sou kapsáři, tak na to prostě nejsou zvyklí a většina z nich hned přišla o prachy.
No to sem zašel docela daleko od tématu:D.
No to neva nějak to ukončim. Včera jsme teda byli v tom parku,pokecali a vrátili se domů:D.
Tečka, konec!
Né, zase takhle né. Musim ještě podat vysvětlení k mojí nový fotce v profilu. Je tam protože se mi líbí – ne kvůli tomu co by mohla představovat(třeba kytku). Vzniklo to tak, že jsme se bavili o tom, co znamenaj různý věci na Taiwanu, myslim symboly ukázaný na prstech. Vidělli jsme totiž na Lotus lake(vypuštěný jezero v Kao) sochu, která ukazovala paroháče. Prej to samo tady má jinej význam, ale dostal jsem z ní jenom jako že ROCK. Ale to se přeci ukazuje ze strany dlaně a ne naopak. Tak nevim. No bavili jsme ještě o dalších symbolech a nakonec z toho vzešla tahle fotka. Musim říct, že to žádněj význam nemá, aspoň doufám.
No takhle jsme se tam vykecávali minimálně 2 hodiny a pak opravdu vyrazili domů. Ještě jsem si cestou koupil k snídani puding. Doma jsem se pak hned vrhnul na fotky a jak jinak, než na puding. Do rána samozřejmě nevydržel:D.
Dneska už je všechno zase jen ve znamení školy a práce:(. Na jedinou hodinu, kterou jsem dneska měl už konečně přišla naše učitelka, takže jsme už neměli záskok. Mluví celkem dobře anglicky, takže paráda. No i když ona to taková paráda není, protože ona nemluví anglicky, ale ječí anglicky až z toho bolí hlava. Když k tomu ještě připočtete mikrofon na plný koule a malou Taiwanskou soudnost, vychází z toho pěknej bolehlav. Nějak jsem to nerozchodil a musel si jít hned po hodině zdřímnout. Teď už je to v pohodě. Dopsal jsem si blog a můžu zase dál spokojeně existovat.
Tímto se s váma loučim a po dlouhý době posílám pozdravy do domoviny i nedomoviny a hlavně nezapomeňte se napít medoviny. Víte jak je zdravá :D.