O přesunu se toho moc říct nedá. Zkrátka…v 10 jsme vyrazili na Tokyjský letiště, kde jsme se potkali s Jirkou, kterej tam vyrazil trochu dřív aby si zařdil dřívější návrat domů. U zavazadel bylo malinko obtížný vysvětlit, že ačkoliv máme let z Tokya do Bangkoku přes Taipei, tak potřebujem v Taipeii vyložit zavazadla. Aby jsme se už do japonska nemuseli tahat se všema věcma, tak jsme některý totiž nechali u kluků na koleji. Nakonec se to povedlo a dostali jsme dokonce dva palubní lístky(i na letadlo Taipei Bangkok). Vzali jsme letadlo a v pohodě doletěli do Taipeie. Hned za vstupem na nás už čekali s napsanýma našima jménama. Asi to trochu popletli a palubní lístky nám odebrali a nechali jen letenku. V pohodě jsme vyzvedli bágli, vzáli tágo a mazali přebalit zavazadla – tentokrát už s veškerým naším majetkem. Asi hodinu jsme přebalovali. My s Jirkou jsme byli rychlejší, protože jsme vlastně měli už všechno připravený na kupě…kluci byli ještě doma.
Poslední chvilky na Taiwanu
U balení jsme se řádně přejedli věcí, který se už nevešli. Balení nemusí bejt jen nepříjemná záležitost:-P. S malým zpožděním kuc odevzdali klíče od kolejí a vyrazili jsme na taxíka zpáty na letiště. První na nás koukal jak na debili a radši odjel…4 chlapy s plnou zbrojí fakt na leiště vízt nechtěl. Nakonec to dopadlo tak, že jsme si museli vzít dva taxíky. S tím jsme malinko nepočítali, ale naštěstí peníze vyšli tak tak. Jirka s Holistrem ještě na letišti museli nějaký peníze vyměnit aby měli na tágo. Trochu mě překvapilo že jsem na TW byl půl roku a nakonec mi nezbyla jediná Taiwanská mince. Jirka mi nějaký na památku dal, takže v poho. No a pak jsem ještě našel zašitou stovku, tak jsem ji dal někdoj, kterej ještě nějaký prachy měnil. Ještě jsme si asi hoďku počkali a užn ná,m letělo letadlo do Bangkoku. Bylo to stejný strašný letadlo jako nás vezlo z Amsterodamu na Taiwan. Nechápu jak je možný, že na krátký hodinový lety dávaj pohodlný letadla, kde má každej svůj displej a na dálkový lety dávaj takový starý kraksny, kam se nemůžu ani vejít, nehledě na to, že televize maj jen v uličce a to ještě tak blbý, že nich bolej oči a hrajou všema barvama – bohužel ne těma zprávnejma. Před přistánm to s náma malinko házelo ale v poho jsme přistáli. Na letišti nás v zemi úsměvů přivítali zakaboněnýma ksichtama, přičemž si navíc hned řekli o 1050bátů(asi 500Kč) za víza. No co jsme měli dělat, prachy jsme dali. V Bankoku letiště musim říct noc moc. Sice obrovský, ale sezení napostej nedostatek a na těch pár lavičkách spali lidi čekající na let nebo bezďáci. Dali jsme si snídali v sámošce a přečkali naše 4 hodiny do letu na Koh Samui. U zavazadel jsme se rozloučili s Jirkou. Ten má v plánu zůstat jednu noc v Bangkoku a pak rovnou domů. Ještě jednou “Jirko, dík za všechno!“ Rozdělili jsme se a my malým letadlem letěli na náš ostrovní tropickej ráj. Dortazili jsme na ostrov a hned si nás podali taxikáři….zřejmě monopol. Taxík do hotelu dražší než v kterýkoliv metropoli. Na místo jsme dorazili v pořádku.
Pokračování cesty v Thaisku zde.