Den 24.
Ráno vstávačka celkem brzo. Já byl ještě pošramocenej po včerejší večerní oslavě a nekvalitního spánku. Probral jsem se teda až za 150 kilometrů na výměnný stanici kam nás dovez Matěj. V deset jsme si udělali snídani a trochu se polidštili ve sprše a na místních sociálkách. Zase jsme vyrazili na cestu. Výhledů tolik nebylo, ale zato cesta rychle ubíhala. Jeli jsme po hlavní silnici a konečně se nám podařilo naladit nějaký rozumný rádio.
Cristchurch peninsua
Zajeli jsme si ještě na Cristchurch peninsua – výběžek do moře. Byla to celkem zajížďka ale moc pěknou krajinou. Když jsme dorazili do Akaroa, nedokázali jsme se shodnout, kdo jsem vlastně chtěl jet. Byla to totiž neplánovaná zajížďka, díky který nestíháme následující program Kaikoura a budeme mít knopovou cestu zítra na trajekt zpátky na severní ostrov. No, už jsme tady a dělíáme si oběd. Zásoby jídla se nám ztenčili na minimum, tak jsme rádi, že máme ještě co k obědu. Naštěstí se u nás vždycky nějaký fazole najdou J.
Cristchurch
Po jídle jsme si ještě projeli místní městečko, ale jen tak z rychlíku. Otočili jsme to a pádili na Cristchurch. Cesta tam doběhla celkem rychle. Horší už to bylo s cestou přes město. Nakonec jsme ale zaparkovali kousicek od Kristova kostela. Všechno je tu poničené po silném zemětřesení. Historickej kostel je polorozbořenej. Děravej ho tam nechali a jen obehnali plotem. Byli k vidění i fotky a popisky budov, které tam ještě nědávno byly a už nejsou. Krámky v okolí jsou pořád zavřené a okna ve věžácích vysklený. Po ulicích se nomálně proháněj lidi, jako by se nic nestalo – celkem zajímavej dojem. Dali jsme ještě pokus o kafe, ale nepovedlo se – zavřeno. Dali jsme si teda všichno jabko a vyrazili na sever do Kaikury. Pozorování velryb už nestíháme, protože plánovaný příjezd je až po setmění. Nevadí, náhradní program je večeře v restauraci. Z tý se nakonec vylíhla čínská fast food restaurace vedle benzinky. Petr se pokoušel zaujmout svoji čínštinou, ale místní provozovatel nebyl úplně kamarádskej. Navíc prej zrovna zavírali a nechtěl nás nechat se ani najíst v resotošce. Monča už propadala panice, že plán naší fajnový večeře se bouří a budem zase dlabat v Bertíkovi. Nakonec se ale pán umoudřil a dovolil nám najíst se uvnitř, když budem kvaltovat. Jídlo ale stejně polovina z nás dostala do papíru nebo plastu. Jen Janča s Péťou měli talíř. Tak nějak jsme to všechno zdlábli i s přikoupenou aoli omáčkou a vátili se do Bertíka. Zítra nám jede trajekt na poledne. Teď probíhá menší bitva o tom, jakou časovou rezervu si uděláme, aby jsme stihli trajekt. Ráno asi pokoukáme na moře a brzo vyrazíme. Kemp byl už jen asi 15 km po cestě. Dnes spíme jen 10 m od moře, tak nás budou vlny pěkně ukolébávat. Pivka jsou už vypitý (ani na řidiče nezbylo), tak na dobrou noc dopíjíme Balentýnku. Zítra už se budem loučit s jižním ostrovem.
