Cestopisník

Poslední den byla už jen cesta s půlhodinovejma zastávkama na čůrání, kakání a blinkání na benzinkách. Do Tampere jsme přijeli mrtví asi v 6 ráno. Okamžitě sem šel spát a spal až tak do jedenácti. Dal sem si pořádnej oběd a napsal blog. Teď bych to viděl na saunu jako obvykle – nějak jsem tomu tady přišel na chuť :).  Fotek z Laponska je přes tisíc, takže než se tím prokoušu a některý sem hodim, tak to asi chvilku potrvá. Zatím se mějte krásně :).