Včera trochu kapalo,aledna předpov ěď říká celý den déšť. Protoj smeserozhodli, žepůjdeme doplav ečáku .máme naněj z uby tka slevu.V oln ý vstup…. Pak zjišťujeme,že tam je i sauna a tak je rozhodnuto.
6.30 za celodenní saunu za hlavu bez ohledu na věk. Jdeme do toho a i když jsme 4, děti obě se nám podařilo ukecat na jeden lístek. Barča totiž původně nechtěla a pán u kasy nad tím máv rukou. Pak se na nás vždycky spiklenecky usmíval, když jsme šli do sauny.
Od 11ti do 5ti jsme to párkrát opravdu zvládli. Ve dvě jsme zvládli i luxusní oběd přímo u bazénu. Sice meníčka, ale chuťově výborný. Obecně nám zatím přijde, že Rakušáci tu mají všechno naprosto v richtiku. Vše krásné čisté, funkční a pravidla se dodržují. Na druhou stranu oproti Čechům se tu baví v sauně každý s každým je to spíš taková komunita. U nás se nebaví nikdo s nikým – max lidi, co přišli spolu. I saunování je tu výrazně jiné. Sice jsme věkově stejně jako v ČR byli hluboko pod průměrem, ale užívali jsme si saunový rituály pravidelně a ani se tomu tady neříká rituály. Prostě se tu lidi ovívají normálně n av zájem.
Z bazénu je parádní výhled na okolní hory a kostelíky, takže užívačka n jvětší.
Jen jsme to asitrochu přepálili, protože po návratu Honzík úplně odpadnul. Dala se do něj zima a usnul už s horečkou. V té sauně byl opravdu hodně dlouho, tak se trochu bojíme, aby neměl úpal. Snad bude ráno dobrej. Je 10 večer a já mám za sebou hodinu práce pro jednoho klienta, co si naplánoval pád webu na mojí dovolenou a hodinku vztekání nad zalepenou klávecnicí pomerančovým džusem při psaní Cestopisníka. Tak omluvte stručnost, ale na víc nemám nervy. Jdu spát a doufám,že ráno bude lepší než večer.
Den 4. Kurýrování
Ráno měl Honzík bohužel pořád teplotu. I když vypadal líp, bylo jasný, že dnes se musí kurýrovat. Aspoň dočerpáme všichni síly – i když 4 lidi pohromadě na malým prostoru není většinou úplně dobrý odpočinkový výhled – aspoň psychicky.
Ráno si dali děcka pár audiopohádek,než jejich zombie rodiče vylezli z postele, pak následovalo nějaký kreslení, čtení a hlavně – byl objeven svatý grál – ovladač na televizi. Doma telku nemáme a tak v podstatě vůbec neznají přepínání kanálů s brakovým obsahem – často spíš reklamama. Úplně je to učarovalo. Sice v němčině nerozumí ani slovo, ale nějaký rakouský nekončený seriál typu sestřička Stefanie z nemocničního prostředí úplně hltaly. Nijak vyhraněnný vkus ale nemají a tak nepohrdli ani nekonečným teleshopíngem a záběrama přírody. Dnes ještě žádné pohádky neobjevili.
Po obědě mě už začínaly svrbět nohy. Venku se totiž udělalo hezky. Zkusil jsem navrhnut, že bych vzal Barču ven, ale za žádnou cenu nechtěla. Sice se neskutečně těšila do Rakouska, ale většinou tu většinou vůbec nechce vypadnout z bytu. Sliboval jsem hraní s kamínkama, různý zdobení, sbírání pokladů a další hory doly, ale nic nezabíralo.Až Terku napadlo,že bych jí sebou moh vzít na nákup. Najednou byly všechny překážky pryč a ochota na světě. Je to správná holčička. Nakupování je prostě nej. Neochladla dokonce ani, když se dověděla,že půjdeme pěšky.
Byla to zábava, cestoujsme si povídali, foukali pampelišky a dokonce se byli i podívat na řeku. Udělali jsme minimalistickej nákup za maximalistický eura (Opravdu to tady není levnější – sice si spousta lidí myslí, že jsme v ČR nejdražší v Evropě, ale je to nesmysl). Baruška si hrozně potřebovala koupit lahev vody, která bude jen její, tak jsem jí to dopřál. Doma jí skásnu o 25 Kč, ale byla šťastná. Asi poprvé chtěla něco, co jí nebude zadělávat na cukrovku nebo žlučníkovej záchvat 😊. Docela jsme si to užili. Mám málo příležitostí být s Barčou sám a ještě míň možností má Honzík mít mámu jen pro sebe. Po návratu do lazaretu jsem to dlouho psychicky neudržel a vyrazil se proběhnout k nedalekému jezeru LeopoldSee. Je to parádní prochajda a jezero je prostě nádhera. Neměl jsem moc času, a tak jsem k němu jen doběh, chvilku se rozkoukal a indiánským během zpátky domů vystřídat Terku, které už taky pomalu blikala varovná kontrolka.
Vyrazila na prochajdu zase ona a my zase četli, udělali večeři, odbyli večerní maraton a zalezli do postele. Zbloudilá maminka šťastně dorazila plná klíšťat akorát na uspávání. Konečně klid a obžérství v podobě cizrnových hodů. No neber to, když mají v obchodě 2 cizrny za cenu jedné :-D.