Po napsání prvního článku jsem vyrazil za Terkou do Boleslavi vlakem. Cestou jsme si se dvěma paníma zanadávali na politiku a vcelku rychle to uteklo. Ráno nám jel bus do Phy v 4.45. Odjezd se samo neobesel bez zpozdeni…bylo to samozřejmě tak tak, stejně, jako když jsem vyrážel den předtím z HK.
Po cestě nám vypadly z batohu veškerý cestovní dokumenty. Jinak se nic závažného nestalo :-D. Ještě, že si toho Terka všimla, jinak jsme bejvali z Ruzyně jeli zase domů. Za všechno moh otevřenej a ještě trochu děravej batoh. V buse do Phy na nás zbyly 2 poslední místa k sezeni na zadní pětce – místa dost, pohoda.
Letiště v Praze
Na Ruzyni jsme byli krátce před osmou. Terka zašila děravej batoh, nechali jsme obalit krosny fólii za 90,-(vypadali jak dvě hrušky) a vydali jsme se odbavit zavazadla a na chceck-in. Ten jsme měli hotovej už přes internet, ale stejně se pán od aerolinek divil, že to máme jen na let do Curychu a do Bangkoku ne. Naštěstí to moh udělat za nás a dokonce se mu povedlo nás posadit vedle sebe. Zlatej hřeb večera bylo, když nám pán zvážil krosny a udiveně se ptal na jak dlouho tam jedem. Docela koukal, že na 6 tejdnů jedem každej jen deseti kilama.
Letadlo
Odbaveni celkem v poho. V letadle jsme seděli u okýnka a cobydup už zaměstnanci swissairu kmitali a dovalili bagetku. Terce nebylo moc dobře, tak si k tomu dala jen vodu. Já jako správnej čech jsem si řek o pivo(Heineken :-D) a ještě jedno za Terku :-D. Ani jsem ho nestih vypít, protože než jsme se nadáli, tak swisáci hlásili přistání. To probíhalo ještě další asi tři čvrtě hodiny :-D. Pivko jsme si vzali sebou, že si sosnem až budem čekat na transfer do Bankoku v Curychu. Tam jsme ale samozřejmě zase museli procházet rentgenem. Takže pivko jsem musel bohužel narychlo vypít a zajíst houskou aby mi ho nezabavili prevíti.
Letadlo Thai Air už na nás čekalo. Celkem fajn koráb…každém svůj displej s nespočtem filmů,seriálů, her a dalších blbin. Cesta teda celkem rychle ubíhala, i když jsme toho moc nenaspali. Náladu dycky zvedli letušky, který mi ochotně namíchali whisky s kolou. Musim říct, že jak nejsem zvyklej pít, tak po dvou malých „pivech“ a dvou vizourech jsem byl už docela hezkej.
Let probíhal:
10.10 Praha – Curych tušim 11.3O
13.30 Curych odlet a přílet do Bangkoku 5.55 rano místního času (posun 5 hodin, takže doma byla asi jedna ráno)
Přílet do Bangkoku
Po příletu na mě hned zaútočil kulturní šok v podobě mýho dojmu, že jsem utlačovaná bílá menšina :-D. Už jsem zapomněl za tu dobu od Taiwanu, jaký to je. Naštěstí Terka úplně v klidu a s přehledem. Koupili jsme si na letišti pulitr koly za 20 bátů (asi 12Kč – porovnejte si to s Ruzyní … ) a dva litry vody za 7 kaček..
Cesta do hostelu
Poptali jsme se u infomaníků kudy do centra. Bohužel jsme zjistili, že autobus, kterej jsme měli najděnej z ČR už 2 měsíce neoperuje. Museli jsme teda Vlakem do Centra a tam se ještě dostat nějakejch 10km do hostelu. Zní to jednoduše, ale byl to mazec. Vlak v pohodě. Ale když jsme pak chtěli najít bus – žádný jízdní řády nic, s těží identifikovatelný zastávky + super lidi, který nám hrozně chtěli pomoct, ale bohužel skoro každém nám řek něco jiného, nebo jsme později zjistili, že je to blbost. Byla chvíle,kdy nám radili i 3 lidi na jednou. Jeden radil, druhej mu přizvukoval a třetí překládal. No nic z toho ale nebylo. Přes veškerou snahu se nám po chvíli podařilo chytit taxíka. Řidič asi rozuměl, ale bohužel vůbec nepochopil z mapy, kam chceme. 😀 Přepokládám, že neuměl číst mapu, protože to je hodně známý místo. Kao San pro zasvěcené. Další chyceném taxík moc nerozuměl, ale zato pochopil kam chceme. Pěkně nás povozil po městě … podle mapy vůbec netušim kudy jel … asi vyhlídková trasa a nakonec naše místo určení přejel asi o kilometr. Radši jsme mu řekli ať nás vysadí a že už to dojdem. Ještě jednou jsme se zeptali na cestu a už jsme to našli – R.S. guesthouse. Pěkná díra musim říct teda :-D. Byli jsme ale z místního tropického městského vzduchu úplně mastný a spocený, tak jsme byli šťastný, že jsme se asi v 9 místního času dostali na pokoj kde nefungovala elektrika, jen studená voda a nefunkční větrák.. Později jsme se teda dověděli, že musíme přiložit čipovou kartu ke snímači a pak že elektrika pude. Dokonce se mi podařilo rozchodit Wifi, která taky prý nefunguje :-D. Jen pro doplnění:¨
1 noc 340 bátů – 190Kč za dvoulůžák …. Plus rezervační poplatky asi 80Kč … takže asi 150Kč na jednoho. Na špinavou koupelnu nic moc teda.
1. den v Bangkoku
Dali jsme si šlofíka asi na 5h a pak se vydali na obchůzku. Podle mapy z informací na letišti jsme měli cíl cesty – já jako navigátor jsem se v naprosto nepodrobný mapě „hned“ zorientoval a stih zabloudit hned během prvních pěti minut :-D. Trochu jsme bloudili, ale všechno jsme nakonec našli. Dokonce jsme našli a koupili i nějaký žabky do místní sprchy abychom tam nemuseli bejt bosí.
V restošce na místní promenádě pro cizince jsme si dali předraženou véču 100 bátů za jednoho (asi 55Kč) – chobotničky, olihně, nudle, rejže … Naprosto vynikající. Byli jsme z chození a z toho všeho zase unavený, takže jsme se zase vydaly spát. Cestou ještě zmrsku v mekáči a konečně místní čaj s mlíkem. Paráda. Snad Kalvádos od Terčinýho taťky zabere a nepo****me Se z toho. Teď je rychle dopsat deníček a naplánovat zejtřejší velet do bejvalýho císařského města Ayuthaja. Plánuje Terka, tak už se těšim, čím mě překvapí.