Včera ráno jsem vstal asi až v 11 – pěkně jsem si odpočinul na večerní závod, kterej měl začínat ve 20.15. Skočil jsem si na oběd a kouknul na nějakej ten filmek. Dal sem si prostě takovej relax – samo mi to ale nedalo a ještě jsem se trochu šťoural ve stránkách, který se ještě stále upravujou. Byl fakt pěknej den, tak jsem přemejšle, že bych vyrazil fotit na Cijin island(Ostrov co máme tady kousek – naproti kampusu). Už jsem byl sbalenej a na půl cestě ke skútru, když jsem si to rozmyslel a řek si, že radši budu šetřit síly.
Příprava na závod dračích lodí
Před závodem jsme si ještě s Jirkou zašli a véču a já si koupil energetickej nápoj (teda spíš želé:) ) na závod. Sraz jsme měli u řeky už v 7. Přibližně tak jsme tam i dorazili. Pořádně jsme se rozcvičili a dostali řádnou dávku motivace. Párkrát jsme si zařvali aby jsme se dostali do varu a pak přišla pauza – totální útlum. Jak to bejvá na větších akcí, přišlo zpoždění a my jsme byli nucený tam sedět docela dlouho na zadku a čekat. Všchni byli celkem nervézní. Nakonec to konečně přišlo a my jsme byli volaný do lodí. Co jsme slyšeli, tak jeden tým v semifinálových zápasech měl dost dobrej čas – skoro jako my. Dost si věřili a pře zápasem machrovali, že budou mít jetště lepší. My jsme taky doufali, že se zlepšíme. Bylo jasný, že to bude ještě boj.
Finále dragon boatů
Do lodí jsme nastoupili jako první a dopádlovali jsme na start. Ještě chíli jsme ta čekali, než přijedou ostatní a seřaděj se na start. Čekalo nás pěkně dlouhý 3 minuty(něco přes). Když všichni byli už na startu, ještě se chvilku čekalo – přišla zpráva, že se jede za 2 minuty. Pak z ničeho nic, začali v čínštině startovací sekvenci a odstartovali. Bylo to trochu nečekaný, tak jsme hned na startu utratili možná vteřinu, než jsme se vzpamatovali. Pořádně jsme zabrali! Nejdří 3x pomalu a silně a pak ze všech sil série 20ti silných rchlých záběrů. Podle insrukcí jsme neměli koukat na ostatní lodě – to měl za úkol bubení, kterej udával rytmus. Prej jsme hned ze začátku stráceli možná pár metrů za prvníma. To jsem ale nevěděl, protože jsme byli úplně v levo a jedinou loď kterou jsem občas zahlíd jsme už z kraje předjeli. Po Prvních 20ti rychlích přišla série trochu pomalejších ale i tak silných. Už v tuhle dobu sem si nadával, proč já to vůbec dělám – byl jsem totálně vysílenej a už sem nemoh – ještě jsme nebyli ani v polovině. Pak přišla další série 20ti rychlých záběrů. To už jsme do toho dávali poslední síly. Po nich už jsem byl úplně v koncích. Pádloval jsem už jen silou vůle – asi stejně jako všichni ostatní. Dali jsme do toho opravdu všechno. Už jsem úplně přestal vnímat a slyšet instrukce, takže jsem nevěděl, jestli mám pádlovat silně, nebo normálně….Takže jsem vlastně už od půlky až do konce pádloval naplno. Ke konci už všichni nemohli a pádlovali jen silou vůle…Byl slyšet řev, jak jsme křičeli aby jsme přehlušili bolest a únavů. Koknul jsem se na pravo a viděl, že jedna loď je na tom líp, nebo stejně jako my….Do poslední chvíle nebylo jasný kdo vyhraje. Oproti kvalifikačnímu závodu, kdy jsme konec vypustili, protože bylo jasný, že jsme vyhráli, tohle byl stres do poslední vteřiny. Náš lapač pak popad vlajku a zved ji nad hlavu jako první! VYHRÁLI JSME!!!! Všichni si pořádně zakřičeli a někdo spontálně vstal aby si vyskočil….mále jsme se převrhli do toxický Love River :D. Byl to parádní pocit. Všichni totálně vysílený a vysmátý kříčeli a jásali. Soupeři zatleskali a my jsme už pádili zpátky zaparkovat loď. Cestou jsme si ještě párkrát zakřičeli náš pokřik a vítězně projeli před publikem a vzdali hold porotě zvenutýma pádlama. Cesto zpátky jsme si zazpívali a byla fakt dobrá nálada. Byli jsme První(v kategorií zahraničních) v 2 miliónovým městě! Nevim kolik přesně startovalo lodí, ale myslim, že celkem dost. Tady se to bere hodně vážně.
Po závodu
Dojeli jsme na lodní parkoviště, opstili loď, vysprchovali vesty od špinavý vody a potřásli rukama soupeřům. Uďáli jsme hlouček a ještě si zařvali. Otevřelo se šáňo a stříkalo na všechny strany. Musim říct, že ve vočích pálilo daleko víc než zahovněná voda z Love river. Dozvěděli jsme se že jsme nakonec měli ještě pomalejší čas o 4s, než v kvalifikaci, což nás dost překvapilo. Ale asi vim čím to bylo. Posledně s náma pádloval Jirka a tentokrát místo něj jel jeden blbej Kanaďan(blbej protože posleně prošvih zápas – prostě nepřišel)…každopádně Jirka byl lepší, takže moh zapomenout i tentokrát.
Vyhráli jsme
Vyrazili jsme na ceremoniální předání výtěznýho poháru, medailí a cen. Dorazili jsme k pódiu a tam se ještě chvíli něco dělo. Frodo dorazil s basou piv, což vážně přišlo vhod. Program na pódiu jsme moc nevnímali. Pak tam šli převzít ceny Kapitáni. Když se vrátili tak te začalo pořádně slavit a předávat medaile. Každej jsme dostali zlatou medaili a ručník :D. Do vátěznýho poháru e okamžitě začalo lejt pivo a koloval mezi lidma. Lilo se pivo na hlavy – zkrátka šílenství. Ještě by jsme měli dostat nějakou finančí odměnu, ale o tý jsem zatím nic bližšího neslyšel –snad to někdo nezpronevěří :P.
Oslava vítězství
Rozjeli jsme se na koleje osprchovat. S Jirkou jsme si ještě po cestě dali v sámošce pivko. Na kolejích se už slavilo. Bylo domluvený, že pak vyrazíme do baru. Tak se taky stalo. Sešli jsme se tam v hojným počtu a dokonce dostali i slevu na pivo, protože tenhle bar nás více méňe i sponzoroval. Takže místo 150NT za pivko jsme platili 400NT za basu 6ti piv. Ze začátku jsem se tam moc nebavil, ale sem si dal ještě pivko a docela si i pokecal. Byl to fajn večer. Cestou zpátky jsem místo tága šel domů pěšky ještě s Pavlem. Tak jsme pokecali a dali si ještě pivko cestou v sámošce. Brána do kampusu byla samo zavřená, takže jsme si museli říct hlídačoj ať nám otevře. Tam regulérně chrápal opřenej o okno. Byl trochu zmatenej, když jsme na něj zabušili, ale nakonec nám otevřel. Na koleji jsem do sebe nalil ještě litr vody a šel chrápat. Ráno jsem totiž musel brzo vstávat, protože jsme měli prezentovat náš skupinovej projekt na mezinárodní marketing.
Ráno bylo vstávání docela těžký(asi po 5ti hodinách), ale zvlád jsem to. Ještě jsem vzbudil kolegu z týmu, kterej bydlí hned vedle a sám to nezvlád 😀 – hold Amík:-D. Na hodině jsem málem usnul – bylo to fakt těžký zůstat při vědomí. Nakonec na nás nevyzbyl čas, takže budem prezentovat až příští tejden. Škoda, už sem to moh mít za sebou.
Když jsem zjistil, že na nás čas už nezbyde, tak jsem odešel z hodiny a šel si ještě schrupnout. Asi ve dvě odpolko sem si došel na oběd a pustil si filmek – Relax. Dneska byl fakt hezkej den, takže jsem pak ještě vyrazil na Cijin island(ostrov tady hned naproti kampusu) udělat nějaký fotky. Některý se celkem povedli – posuďte sami v galerii ;).
To je pro dnešek vše a Sláva vítězům!!!!
