Den 17.
Ráno vstávačka už v 7 a rychlý balení. Snídani jsme se rozhodli dát si až cestou a tak jsme mohli už v půl osmý vyrazit. Vyrazili jsme jako první z celý chaty, ale i tak nás brzo německý teenageři předešli.
Narozeniny
Díky tomu, že 2 členové naší výpravy slavili narozeniny, aby to ostatním nebylo líto, rozhodli jsme se eliminovat měsíce a slavit narozeniny všech jen podle čísla dne. Zatím se nám to moc nedařilo – další narozeniny jsme neoslavili. Dneska je ale 24. a Vánoce si nemůžeme nechat ujít. Celou cestu tak absolvuju se santovskou čepičkou.
Cesta zpět z Coplandu
Zpátky jsme valili stejnou cestou jako včera. Měli jsme pořád parádní počasí. Tolik už se nefotilo a cesta byla většinu doby z kopce. Zpáteční cestu jsme tak zmákli místo původních 7 hodin asi za 5. Zpět u Bertíka jsme byli už kolem jedný. Hned se na nás sesypali místní krvežíznivý mušky. Ještě se nám nezahojili štípace od prvního setkání a vrhly se jich na nás tady stovky. Co jsme na Jižním ostrově, tak jsou nedílnou součástí našeho života. Je to k udrbání – zlatý komáři.
Zpět u karavanu
Díky abnormánímu množství mušek a plnýho odpadu Bertíka, jsme sprchu nechali až k nejbližší výměnný stanici. Ve studený se vykoupal Matěj. Ostatní jsme počkali a vykoupali se v teplý. Nejpříjemnější to bylo asi pro ty z nás, který na sobě měli ještě blátíčko z termálních bazénků. Výměná stanice, na kterou jsme dorazili, měla jen kanál, ale žádnou pitnou vodu. My zrovna sprchou všechnu vyčerpali. Další voda byla až za nějakých 160km v městečku Wanaka. Jeli jsme aspoň na lehko a to i díky tomu, že jsme měli skoro prázdnou nádrž. V týhle oblasti jsou benzinky jednou za +/- 100km. Na další benzinku jsme dojeli tak tak, ale měli moc drahej benzín. Vzali jsme jen pár litrů a spoléhali na to, že dojedem dalších 80km do Wanaky. Cestou jsme zastavovali na vodopády a na několika úžasných výhledech na jezero Wanaka a Hawea. Jsou to dvě obrovský jezera hned vedle sebe, který jsou obklopený parádníma horama. Výhledy jsou tady úžasný. Na první benzince jsme zastavili na benzín. Nebyl o nic levnější a stálo před náma osobní auto. Řidič se hrabal v mapě a vůbec nebypadal, že by ho vyvádělo z míry, že čekáme, až se nám uhne. Porstě si tam vyprďoval a blokoval místo. Rozhodli jsme se na na to vykašlat a jet k další benzínce, která měla být už jen o 13km dál. Do Wanaky jsme dojeli už opravdu jen ný páry. Dočerpali jsme benzín a nedaleko dohledali i vodu pro Berítka. Přímo ve výměnný stanici jsme si uvařili a najedli se.
Cesta do Qeenstown
Řešili jsme jestli dojet až ke Qeenstown nebo přespat někde poblíž. Rozhodli jsme se, že na výhledy ze silnice bude lepší, když budeme spát poblíž. Do onoho blízkýho kempu zadarmo jsme se ale nedostaly. Klukům se nelíbila cesta a tak popojeli pár kilometrů a Bertika dali hnede vedle silnice. Doufáme, že nás nevyhmátnou a nedostaneme pokutu. Teď už jdeme oslavit dnešní Vánoce a spinkat. Právě jsme zjistili, že do trajektu na severní ostrov nám zbývá jen týden a my jsme tak v jedný třetině trasy po jižním ostrově. Bude to teď tak trochu rychlíková jízda. Když chceme ale vidět všechno, tak to jinak nejde…
Hvězdy
V noci byly zase parádně vidět hvězdy. Tady v okolí je prej nejlepší místo pro pozorování noční oblohy na celý jižní polokouli. Vánoce jsme oslavili Jégrem s energeťákem a Balentýnkou. Nijak extra jsme ale neponocovali.
