Omlouvám se, že toho sem moc nenapíšu, ale když ono opravdu není moc co psát. Za poslední týden toho opravdu moc nebylo. Za zmínku stojí snad jen jedna narozeninová párty, který jsme se zúčastnili. Byli to narozeniny o kterých jsme se dozvěděli až na poslední chvíli. Marťasoj se moc nechtělo, a štval sem ho tak dlouho až se nakonec rozhod, že pude s náma. Jedinej problém byl v tom, že párty nebyla zrovna v centru města…a Tampere je pěkně rozsáhlý město. Řekli jsme si teda že pojedeme busem. Autobus jsme celkem v pohodě chytli a dokonce vystoupili i na správný zastávce v Lukonmeki. Trochu jsme se poptali a po chvíli našli i správném barák a byt. Byli jsme celkem překvapený, že nás uvítalo celkem dost lidí, který už jsme znali. Usadili jsme se ke stolu a nechali se občerstvit. Pravda, bylo nám trochu blbý, že jsme nic nedonesli, ale tak co se dalo dělat. Pozdě piva koupiti. Vzhledem k tomu, že Oslavenkyně byla Italka, tak se oslava neobešla bez pizzy, nějkýho tradičního koláče a alkoholizovaného domácího želé :). Ze začátku byla konverzace trochu rozpačitá, ale pak se to zlepšilo a bylo celkem i dost srandy. Naučili jsme je Žouželení a bylo o zábavu postaráno. Po oslavě jsme se rozhodli jít celou cestu domů abychom zjistili kudy že se tam vlastně de. Šli jme podle mapy a celkem dobře to i trefili. Cesta nám trvala asi hodinu a půl, ale celkem rychle to uteklo…témata byla zajímavá :-P.
Sporty v Tampere
Kromě oslavy se ještě stalo to, že si Martin našel pinpongovej klub a mě se povedlo se vetřít do klubu bojovýho umění. Zatím to vypadá, že po mě snad ani nebudou chtít :-P. To je celkem příjemná změna, protože jinak z nás všude tahaj prachy. Jenom abychom mohli použít školní tělocvičnu jsme museli zaplatit 35 na semestr. Zpátky ale k týhle nový tělocvičně. Je to v podstatě znovuvyužitej bunkr proti leteckýmu bombardování. Je to celkem hluboko pod zemí, nebo spíš pod skálou a vypádá to jako obrovskej dlouhej tunel ve kterým jsou vytvořený jednotlivý přepážky pro tělocvičny nejrůznějšího druhu. Třeba jenom dojo(tělocvičny pro bojový umění) je tam asi 4 krát. Já sem to tam vlastně našel náhodou, když sem šel hrát s Marťasem pinec vyděl jak vedle trénujou. Zeptal sem se jich, jestli bych teda moh chodit a oni, že jo. S angličninou žádnej problém – uměj tam i děcka :). Zakže se v klidu při tréninku s nima můžu bavit. Oddíl trénuje Hokutoryu jujutsu….sice jsem o tom nikdy dřív neslišel, ale je to celkem zajímavý. Na netu jsem si našel, že je to severském styl využívanej hlavně ve Finsku :). Takže teď chodím 3x tejdně do posilovny a 4x tejdně na trénink…akorát se to doplňuje. Jen mě štve, že tu nemám kimono, takže se vracim věčně poškrábanej a popálenej. Za chvilku si tu lidi budou myslet, že sem buď masochista a nebo, že mě tu někdo týrá. Poslední přírůstek mám bohužel na čele, takže pěkně vyditelnej :).
Alkohol v Tampere
Další věc co se tu stala…našli jsme obchod z alkoholem :-D. Konečně už vim jak nehorázně je tu draho :-D. Ale výběr velkej, našli jsme tam třeba i piva jako je Hrubý rohozec za 2,21e. Ale to jen tak mimochodem.
Letenky do Rigy
Další věc co jsme tu teď objevili jsou levný letenky přímo odsuď z Tampere. Měli nějakou akci, kdy se dalo letět do Rigy za 5e. To už jsme bohužel nestihli, takže letíme za 10e. To znamená, že si uděláme výlet do Rigy za celkový náklady 20e za zpáteční letenku, ubytování se snažíme právě zařídit tak abychom ho měli zadarmo. Takže když se všechno zdaří, tak vlastně ještě ušetříme, protože tam budou levnější náklady na jídlo :-D. Letenky jsme právě teď zaplatili, takže Rigo, čekej nás 21.3.!!!
To je asi pro tentokrát vše … sauně zdar!
