Ráno jsem se překvapivě probudil už v 6 a spát nešlo. Všude kolem se hezky spinkalo a tak jsem měl ještě chvíli na audioknížku. Pak už postupně začínali vstávat další zombíci. Nejdřív Honzík a pak už i Terka s Barčou.
Dali jsme si líné ráno. No a ono by to vlastně asi ani jinak nešlo. Okouzlil nás parádní výhled z naší obří terasy. Máme z pokoje krásný výhled na moře, přístav, promenádu a pláž. Z 6. horního patra je vidět opravdu parádně. K snídani si dáváme kaši a já se vrhnul na instantní polívku. V noci jsme překvapivě nezvládli doplnit proviant. Houbová nudlová polívka byly pěknej hnus. Zvládnul jsem jí tak půlku a pak řek, že se to fakt nedá. Když jsem to řekl Terce, že nešlo o nejšťastnější kup, ochutnala a vypovídajícím obličejem vše rovnou vyplivla do koše. Prý je asi zkažená. Mám asi trochu jiné měrky – já zvlád skoro půlku. Další polívky na tom nejsou lépe – asi dobrá edice. Moc jídla tedy nezbývá. Dali jsme si napůl zbytek kaše, děti se vrhli do kreslení a já na Cestopisníka. Terka mi u toho udělala parádní kafe a šla si na chvilku lehnout s bolehlavem po včerejším ródeu.
Tak nějak jsme se takhle na apartmánu ocasili snad dvě hodiny. V téhle únavě nešlo nikomu nic nutit. Aspoň jsem napsal deník. Mezitím nám pod okny začala vyhrávat nějaká muzika. Vypadalo to, že bude slušnej koncert. Dělalo to s výhledem parádní atmosféru – jen si na terase trsnout 😊.
Vyrazili jsme konečně na pláž. Do checkoutu ve 12 nám zbývala asi hodina a půl. Děti se zabavili stavbou hradu z písku. Do vody se nikomu v cca 8mi stupních a větru nechtělo. Nebyli jsme sami… Po domluvě jsem já zatím odběhl ulovit nějaký jídlo v přilehlých šopících. Ulovil jsem 4 banány a 2 čízburgry z Mekoně. Dětem teplá sváča celkem udělala radost a nám teda taky. Hlad je mrcha. Hudba hrála, slunce svítilo, vlny jezdili, jen ten vítr byl studenej.
Museli jsme se před ním někam schovat a tak jsme vyrazili na promenádu, kde se zatím začali shlukovat lidi. Promenáda byla obehnaná provazama už ráno. Říkal jsem si, že se tu asi poběží nějakej maraton nebo něco takovýho, ale ne. Nakonec se tu konal místní tradiční karnevalový průvod. Bylo to docela fajn – dobrá atmosféra, hlasitá hudba a bavící se lidi. Všude kolem promenády byly stoly – improvizované šopíky s konfetama a různýma sprejema stríkajícíma svinstva typu „dlouhej barevnej provaz čehosi“.
Po promenádě po chvíli začali procházet různé skupiny lidí vždy převlečené podle jednoho tématu a všichni přihlížející včetně nich samých na sebe stříleli tyhle hnusy, konfety a papírky ze skartovačky, pískali na píšťalky a tancovali na všudypřítomnou muziku. Bylo to fajn zpestření. Jen ten binčus bych po nich uklízet nechtěl.
Už nám utíkal čas atak jsme se vydali vrátit na apartmán pro naše věci. V tomhle apartmánu jsme byli totiž jen na jednu noc, abychom nemuseli z Larnaky přejíždět v noci ještě další hodinu na ubytko. Ve 12 jsme měli checkaut. Ještě trocha času zbývala a tak jsme se mohli podívat na karnevalový průvod přímo z naší terasy. Byla to taky dobrá perspektiva.
Můj synovec Dan dnes slaví 15 narozeniny a tak jsme mu chtěli popřát. Konferenční hovor se úplně nepovedl, protože jsme ségru vytáhli z postele – jsou nemocný a bylo slyšet, že jí je pěkně mizerně. Letošní chřipka očividně nesundala jen nás. Letos je to s těma nemocema fakt divoký.
Moc jsme si toho neřekli, ale mohl jsem ukázat karneval aspoň našim, který už mají letošní chřipku taky za sebou.
Ještě 7X vyčůrat a můžeme odejít. Je hrozně fajn sebou mít jen 4 malé batůžky. Drapnem to a jdeme. Odhlásili jsme se a ještě naposledy si užili luxusní hotelové loby.
Před hotelem karnevalový průvod právě končil. Vypadalo to, jako by promenádou projela obří skartovačka, co měla průjem po přejedením se barevným želém. Vítr vesele rozfoukával papírky a davy lidí pošlapávali plechovky od sprejů pohozených na cestě. To vše s pozadím parádního moře a historickýho náměstíčka s fontánou.
Za 3 minutky jsme byli u auta a zase se začali dostávat do převrácenýho řízení. Jenom vycouvat z parkoviště byl požitek…
Už se ale pomalu začínám chytat a blinkr s řadící pákou si pletu jen ve 20% případů 😊.
Vyrážíme směr Lidl, abychom si doplnili proviant a nakrmili se. Nákup s našima zviřátkama je vždy vítané „zpestření nudných odpolední“. Udělali jsme kalasický týdenní nakup, abychom u auta zjistili, že dětem nic nechutná, nic jíst nebudou a že si dají jen krajíc suchého chleba. Budiž jim to přáno. My si s Terkou dali místní tradiční pečivo plněné masem a tvarohovým sýrem. Já si to užil … a nevadilo mi, že sám :-D.
Pak už jsme pokračovali na cestě do dalšího ubytování i města Protaras necelou hodinku daleko – v mém podání nakonec asi 3 hodiny. Cestou jsme zkusili benzinku kvůli záchodům a bylo nám řečeno, že je neděle a že je všude zavřeno. … ještě že V Lidlu a v Mekáči si to nemysleli, páč bychom asi jinak umřeli hlady. Tak jsme bez záchodu pokračovali dál. Po půl hodince cesty někde za Ayia Napa jsme vedle silnice objevili parádní park plnej soch a kaktusů. … a taky s luxusníma záchodama :). Jasně, že jsme zastavili. Sochy byly nádherné a zasekali jsme se tam až do 4 hodin odpolko. Většina soch byla laděná do řeckých bájí a dokonce tam měli most stylizovaný do Jasona s Argonautama.
Časově to pro nás bylo úplně ideální, protože check-in v Coralli Spa jsme měli právě od 16:00. U domu nás překvapila smečka hladových koček, které se na nás div nevrhli a neulísali nás do posledního drobečku, kterej by z nás dostaly. Většinou jsem po světě viděl pouliční psy, ale tady to tak mají asi s kočkama.
Měli jsme tu zamluvenej apartmán, ale až tady jsme zjistili že je to v budově lázní „spa“. Na recepci dávnou už nikdo nepracoval. Hotel se očividně rozprodal na apartmány. Pořád to tady je ale zatraceně parádní a z pokoje máme nádhernej výhled na moře, palmy i krásnej bazén, který v noci ještě nasvěcují.
Vytahali jsme jídlo nahoru a udělali špágy. Děti už dnes ven nechtěli. Bude to na brzký usínání. Podařilo se nám je přemluvit na oddělené ložnice – teda dětskou a naší. Tak uvidíme, jestli to dnes klapne. Terka zrovna uspává, zatím, co já tu datlím.
Dnes to byl parádní den doufám, že se i hezky vyspíme. Chtělo byt to.
Jinak opět topíme jen klimatizacemi a od podlah jde slušná zima. Není to kdovíjakej komfort, ale dá se to. Neumrznem.
Dobrou noc.
