Večer jsme oba úplně odpadli. Tahle odpočinková dovolená nás něja vyčerpala. Chvilku jsme pokecali, ale neměli jsme moc sílu a tak, když nás vyrušil Honzík, kterej se zrovna vzbudil, už jsme to zabalili. Jen jsem ho uspal, Terka domyla nádobí, povraždili jsme začínající invazi mravenců, aby toho ráno zase nebylo moc a šli jsme spát. Ráno jsme si nastavili nejzazší čas odjezdu na 9 hodin. Do 11ti jsme totiž ve Varně museli vrátit auto a ve 13:35 jsme měli už let. Honzík vstával v 6, Barča v 5:45 a zombící až v 6:30 na budíka.
Automatiky jsme si rozebrali úkoly a začalo to lítat. Děti byly docela chápající a celkem se zabavili. Dostali kaši a překvapeně ji i jedli. Když už na ně naší ignorance způsobené balením bylo moc, pustili jsme jim pohádky. Myslel jsem, že máme tak hodinku náskok, ale vyšlo to tip ťop a v 9 jsme zamkli apartmán a za 5 minut předali klíče. Takže spoždění jen asi těch 5 ař 10 minut.
Terka říkala, že z Varny jsme posledně jeli asi hodinku a půl a to jsem jel jak slimák novým autem a po tmě. Teď mi navigace ukazovala dojezd 1:36 a to bychom dojeli na letiště o 20 min před termínem. Jenže víme, jak to s navigacema chodí a tak jsem závodil s časem. Vytipoval jsem si vždycky nějakýho rychlýho Bulhara a spoléhal na to, že ví co dělá. Metoda se docela osvěčila. Policajti nás nezastavili ani jednou a na radary si raději počkejme… Nicméně to tak horký asi nebude, protože v našem šnečím vozítku jsem měl spíš problém se těch aut držet, takže závody ano, ale spíš fichtlů…
Těsně před letištěm jsme vzali nádrž benzínu do plný (směrnice půjčovny) a na letiště to stihli tak tak v 10:45. Všechno jsme vyházeli z auta a já skočil vyřídit dokumenty. Všechno šlo hladce, žádný škody. Auto tentokrát nebylo nakonec ani tak špinavý. Děti se činily. Na druhou stranu jsme vyjeli jen jednu nádrž a ujeli asi 600 až 700 km. Pěkně drahej kilometr – to se nám to půjčení auta vyplatilo :-D. Na druhou stranu, i když nebylo kam jezdit, byli jsme aspoň flexibilní a to je s dětma k nezaplacení…
Na letišti jsme se postavili hned k odbavení zavazadel a tak jsme byli vyřešeni jedni z prvních. Pak jsme si šli ještě do klidu na příjezdu, dopili jsme si kafe, vody a snědli sváču. Pak už jsme profrčeli kontrolama a naložili se do dětského koutku. Moc toho tam nebylo ale byla tam televize a tam dávali „Jen počkej zajíci“. Takže děti byly uprostřed dětského koutku v tranzu a čučeli na telku. Když začali pouštět k letadlu, mohly se vzteknout, že už nemůžou koukat na pohádky. Vyčůrat a hned do další fronty.
Konečně jsme se dostali do letadla a hned tu byl zase další požadavek na pohádky. Cesta ale proběhla celke v klidu. Dneska se děti překonávají, takže není ani moc o čem psát. Dvě hodiny celkem utekly a užil jsem si dokonce i parádní výhled na mraky a na přibližující se Prahu.
Na letišli šlo taky všechno hladce a rychle. Na informacích jsme si nechali potvrdit lístky od ČD (tarif Vlak + letiště). Paní vypadala, že by mohla soutěžit ve spruzelosti první ligu. Razítka nám ale dala a nasměrovala nás na zastávku. Autobus nám těsně ujel a tak nebylo kam spěchat. Moment, … Terka si všimla, že tam ještě stojí a tak jsme práskli do koní a ještě ho stihli. Ušetřili jsme půlhodiny cesty. V autobuse jsem studoval jízdní řády a překvapilo mě, že doba dojezdu tohohle autobusu na letiště byla podle paměti kolem 25 minut, tak dojezd směrem na nádraží má být 50 minut. Řekli jsme si, že si asi nechávají sekyru pro případ většího provozu. Tahle doměnka se ukázala pravdivá a tak jsme stihli i o hodinu dřívější vlak. Měli jsme teda na přestup jen 8 minut, ale v pohodě jsme to dali. Jen jsme nenašli prázdný kupé. Slečka, ke které jsme si přisedli s naším skromným ZOOparkem, musela mít radost.
Konečně sedíme ve vlaku a já mám čas dopsat Cestopisníka. Dnes nám všechno krásně vychází a na vazuje. Zatím, co jsme cestu do Varny jeli od rána do noci. Zpátky přijedeme ještě docela rozumně do domu kolem půl 8mý. Teda jestli nebude nějaké zpoždění na cestě. Zatím to nevypadá. Děti jsou už pěkně unavený a slušně řádí. Pod náma je vystélka, ale obecně, dneska zvládají cestu moc dobře. Teď zrovna tu stojí, každej má svojí jízdenku a čekáme na pana průvodčího, kterýmu je ukážou. Po příjezdu do HK, budeme mít asi 25 minut, než nám pojede městská. Využijeme ten čas k rychlonákupu, protože u nás doma na nás žádný přivítací jídlo nečeká. Snad to dopadne.
Dopadlo to. Vlak přijel v čas a brzo nás přivítal pořvávající opilec na hlaváku. Doma je doma. Čas čekání na městskou Terka využila nákupem pečiva na nádraží a já s dětma běháním ve fontáně. Teda děti běháním ve fontáně a já snahou je donutit, aby si nepromáčeli boty – bezúspěšně… Poslední minutky čekáním na autobus si ještě děti spestřili lovením holubů a pak už jsme nastopili na předposlední úsek naší cesty. Únava se už projevovala a děti jsme drželi na uzdě už tak tak. Naštěstí se nám povedlo neopakovat Honzíkovo zakousnutí se do odpadkového koše ve vlaku při pádu přes moje nohy. I přes špatnou zkušenost a naše varování, ale stejně musel v autobuse vstávat ze židle a povlávat podle zatáčení autobusu. Úplně ho chápu, protože tenhle druh adrenalinový zábavy jsem taky vždycky měl rád.
Konečně jsme vystoupili a čekalo nás posledních 300m cílový rovinky pěšky k domu. Barča už jen opakovala, že to nevydrží, ale oba statečně ťapali. Přestože mleli z posledního, pořád se ujišťovali, že si ještě budou moct pohrát z hračkama než půjdou spát. Chtě nechtě jsme jim to museli slíbit. Doma jsme je nejdřív kompletně vysprchovali a nejradši bych jim dal i vykloktat záchodovou kachničkou, po tom, co dosolova olízali celek vagón ve vlaku, autobus MHD a o letištích a letadle ani nemluvě. Než dostali příděl jídla, mohli si opravdu na chvilku pohrát. Jakž takž jsme do nich pak konečně naládovali večeři, vykartáčovali jim zuby, přeečetli pohajdu a konečně usnuli.
My už ani nezvládli vybalit. Taky jsme odpadli. Řekli jsme si pár slov, ale šli jsme brzo spát. Tahle odpočinková dovolená se na nás podepsala.
Náklady
Vypili jsme za 12 dní 100g instantní kávy ve dvou lidech :-O.
Ujeli jsme cca 650 km a projeli jednu nádrž benzínu za cca 1400 kČ.
Letenky pro celou rodinu jsme měli za 9500 Kč.
Za jídlo (většinou Lidl) jsme utratili cca 8 tisíc.
Půjčení auta nás vyšlo na 8500 Kč na 12 dní.
Dohromady nás celá ta sranda pro 4 člennou rodinu bez ubytování vyšla na necelých 30 tis. v roce 2022.