Tak a Taiwan už je tady! Je 12.2.2008 a já mám žaludek vzhůru nohama. Ve dvě ráno na další den totiž vstávám, loučím se s rodiči a vyrážím za Honzou(SpoluTaiwanec, jehož rodiče se uvolili, že nás odvezou na letiště v Ruzyni – tímto děkuji!) na půlroční studijní stáž na Tchai-wan. Letenky jsou koupeny, není cesty zpět. Cesta do Prahy jde celkem v pohodě až na neuvěřitelné polštáře mlhy…..v životě sem nezažil aby byla mlha pod i nad výhledem a mezi čisto…mluvím o průhledu tak metr a půl vysokém. Ale i ten se pak na chvilku ztratil a nabylo vidět na krok. Po pár vteřinách zase není po mlze ani památky a my pokračujeme směr Taiwan.
Taiwan – Kenting
Cesta letadlem na Taiwan
Na letiště s Honzou dorážíme první z Taiwanský výpravy a hnedle po nás Jirka(můj kolega na Sun Yet-sen) a Holistr. Po menším pózováním jsme se přesunujem k balení zavazadel… tam se potkáváme s holkama, co jedou s náma na Taiwan do Kaoshiungu. Ty pro nás mají špatnou zprávu, že se netoleruje ani kilo navíc…bez slziček se to neobejde, ale vše se vyřešilo.. ke mně do mého desetikilové krosny s toho ještě vejde habaKUK, no a holky se musejí na Tchai-wanu obejít bez nějakých těch žehliček a kil šminků. Kontrolou jsme prošli celkem bez problémů, jen Holistr musí exovat asi litr svého oblíbeného nápoje. Na ranveji čekáme frontu na odmražení a s půlhodinovým zpožděním vyrážíme směr Taiwan. Ze shora je toho vidět opravdu hodně….například jak se z továrenských komínů rozlevají sr…ky na okolní vesnice…..nazval bych to asi hrnečku dost, protože přesně tak to vypadá.
Změna letadla v Amsterodamu
V Amsterodamu přistáváme bez potíží…je to opravdu nádherná zem…z ptačí perspektivy vypadá jak nakomínkované oblečení vojáka….vše správně rozmyšlené a umístěné. V Amstru si dáváme pauzu před další fází letu na Taiwan až do asi 11..nezapomínáme na vynikajícího Macdonalda…..ještě, že tak, protože pak už to bude jen horší. U kontroly mě jeden Holanďan pořádně ošahá a už se řítíme nad mraky. Taiwane, jsme na cestě. Už tady nás začínají provázet Taiwanské letušky.Je neuvěřitelné jak se mají do práce a snaží se nám zpříjemnit nechutně dlouhou cestu na Taiwan. Dostáváme první jídlo…..podotýkám, že sem věděl, že se v Asii podává sladké maso, ale že bude sladké všechno a takhle, to sem teda nečekal……ale přesto jím svůj příděl kuřete se sladkou rýží…nejvíce mi chutná asi zelenina…a to je co říct-vy kteří mě znáte váte o čem mluvím. Tak sme se rozhodli, že to aspoň proložíme pivkem…ochutnali jsme 3 Taiwanské, Japonské a samo Heinekena. Pak přišlo další jídlo, tentokrát snídaně(trochu jsme si změnili denní režim… opravdu jsme měli po obědě snídani)….byla samo sladká a skládala se z ryzota s krevetkami, tradiční buchty a nějakého ovoce..nic moc. Další zastávka na cestě na Taiwan je až v Bankoku, kde se od nás Jana,Katka,Veronika a Helena oddělují na dovolenou v Thajsku… na letišti nás čeká teplota 26 stupňů a to podotýkám, že v 5 ráno byla ještě tma…. Hodinku si počkáme na dotankování taiwanského letadla a tentokrát už bez holek se vydáváme zpátky do letadla . Při cestě do Taipeie na Taiwanu jsme už bílá menšina. Dostáváme další jídlo…modlím se aby to nebylo zase to samé, ale bohužel… tady chutná všechno stejně ať je to, co je to. Tohle jídlo už ani nedojídám a začíná se mi zvedat kufr, jen tu nasládlou vůni cítím. Konečně sem malinko zabral a už jsme na letišti. Je čínský Nový Rok, takže na Taiwanu nikde nikdo, vezmem si svá zavazadla, které vyjíždí samozřejmě až skoro poslední a míříme k východu. Tam už na Honzu s Holistrem čeká odvoz a my s Jirkou zůstáváme sami.
První dojmy z Taiwanu
Jirkoj se do krosny cestou na Taiwan vylila slivka, tak si musel přebalit, já zatím zjišťuju jak dál busem…. Nějaká taiwanka za přepážkou mi něco vysvětluje ale hrozně zmatečně, tak se vracím za jirkou a jdem si vybrat peníze—Visa – bez problémů. Z paní jsme nakonec po dlouhých debatách dostali co jsme potřebovali a za chvilku nám jel bus z Taiwanské Taipeie do Kaohsiungu…bohužel s přestupem….později jsme zjistili, že jsme jeli nejhorší taiwanskou dopravou pro nejhorší sociály, ale nakonec jsme to zvládli… i s přestupem….v cílové stanici(to jsme odhadli, protože všichni vystoupili+Jirka měl mapu J)… tam nám nikdo nebyl schopném říct kde jsme, ale nakonec jsme na to nějak přišli a přivolali si taiwanku , která nás taxíkem zadara odvezla do kampusu…dostali jsme klíče od našeho prozatímního taiwanského domova a byl nám ukázán pokoj….bohužl s Jirkou nebydlíme spolu….ale jen vedle v pokoji…Jirka bydlí s nějakým Panamcem, či co—skoro nekomunikuje. Já sem vyváznul asi Kanaďana- nevím, ještě sem ho neviděl…nějak jsme se míjeli.Sešli jsme se s Čechami a se spolubydlícíma na patře..nějakej Amík a Holanďan…zbytek nevim. Večer sme šli na obchůzku se dvěma taiwankama(naše pomocnice) a s Břéťou(ten tu už rok studuje) na véču. Kupodivu jídlo zase moc…. Svoji břišní koliku která se už skoro zpravila jsem si ještě přiživil, naště stí to zapíjíme taiwanským zeleným ledovým čajem..,,, toho je tolik, že to piju ještě teď. Díky šťastný náhodě, že Jirka našel další síťovej kabel sem teď připojeném a píšu tohle. Svého taiwanského spolubydla jsem pořád neviděl…..je to trochu blbý, protože tu mám madraci a nevím, jestli ji můžu použít… asi si na ni ustelu…. Je totiž právě 0.46 taiwanského času, cože je 17.46 vašeho a což znamená, že jsem uz nějakých 55 hodin na nohou hen s nějakýma podřimkama v letadle.
Tím to asi zakončím, protože se mi zavíraj oči… a taky nechci rušit opice, prej tu sou pěkně drsný,,,, zatím sem potkal jen divoký psy a ty jsou celkem neškodný.
Takže dobrou národe!
PS: na net to hodím až zítra… teda vlastně dneska.
Tchai wanu zdar!