Nejdřív doplním včerejšek. Úplně jsem zapoměl napsat, že v muzeu války jsme náhodou potkali další 2 Čechy. V jednu chvíli nás teda bylo na jednom místě 6 čechů, čímž jsme dominovali pravděpodobně celý oblasti muzea. Zajímavý bylo, že nejnovější přírůstci jeli do Kambodži přes stejný hranice v Popetu a nechali se ukázkově oškubat – přesně tak, jak se ve všech cestopisech příkladně popsáno. Nejenže si koupili předražený víza na falešný ambasádě, ale nechali se ještě dovízt do Siem Reapu tágem, takže je celá cesta na Kambodžský straně vyšla asi na 100$. Oproti našem 4$ je to docela rozdíl musim říct :-). Jak řikaj sportovci – připraveným štěstí přeje. Ačkoliv nevim, jestli se to dá teda zrovna vztahovat na nás :-D.
Angkor
Ráno jsme vstali asi ve 4:20 rychle se pobalili, dali vyprat špinavý prádlo a šli čekat na našeho tuktukáře(Thomova tátu) … Přijel trochu dýl (po pátý) + ještě nějaký zmatky se zapomenutým foťákem apod, takže jsme vyrazili asi až V 5:15. Na to, že východ slunce byl hlášenej internetem na 5:51, tak asi docela pozdě. Snažili jsme se na to nemyslet. Cesta byla dlouhá asi 8 km. U pokladen naštěstí moc nezdržovali. Kambíci si nás jen oskenovali webkamerou a vytiskli nám vstupenky s fotkou každýmu za 20$. Za ty prachy nám nedali ani mapu a nic, no. Thomův táta ale věděl přesně kam jede. Sice nás všichni předjíždli, ale stejně jsme to zvládli v čas. Nebo včas …. díky mrakům se stejně žádněj východ nekonal, tak to ve výsledku bylo vlastně jedno :-D. Výhoda byla v tom, že v 5 ráno tam bylo místo miliónu lidí jen 400 000. To samozřejmě přeháním, ale lidově řečeno jich tam bylo stějně 3 p****e. Pěkně se to rozprostřelo a pozdějc jsme byli rádi, že se nám podařilo udělat aspoň pár fotek bez mandění přimanděných manďáků. Ačkoliv to bylo občas o nervy.
Ankor Wat
Byl hned první na řadě. Úžasnej chrám – těžko popisovat slovama – pozdějc snad přibudou fotky. Oficiálně je to největší náboženská stavba na světě. Když si ale uvědomíte, že se do rozlohy počítá celá oblast včetně prvních hranic (80% je park) …. tak vlastní chrám zas tak extra velkej teda není. Malej určitě není, ale velikostí určitě neohromí natolik aby jste si sedli na zadek.
Pak zase nasedáme na tuktuk. Docela se dimvim, jak nás to utáhne. Místní tuktuky jsou odlišný od těch Thajských. Tady je to v podstatě takovej vozejk připevněnej za fichtla. Motorka našeho tuktuku mohla mít se štěstím 50 ccm a vezla jednoho Kambodžu a dva obří evropany :-D. No… i když obžas tady tyhle švábíci vezou daleko neuvěřitelnější náklady.
Bayon
Další chrám v pořadí je známej tvářema vytesanejma do věží. Vladař, kterej si ho nechal postavit tak chtěl asi symbolizovat, že všechno vidí a že ví co se děje v jeho království. Těch ksichtů tam bylo nezpočet, takže bych tomu i věřil :-). Ze spodu to vypadalo nic moc, ale v ve vyšších patrech je tenhle chrám fakt nádhernej.
Wat Phrom
Na tenhle templ jsme se těšili asi nejvíc. Je částečně zarostlej džunglí čehož využili i filmaři a natočili tady film Tomb Rider (Netušim jakej díl). Opravdu famózní chrám. Obrovský stromy(desítky metrů vysoký) kořenama obepínaj stěny chrámu. Opravdová nádhera.
Pro dnešek jsme měli domluvenej jen malej okruh, ale i tak nám to trvalo asi 12 hodin. Je tady rozeseto tisíce menších chrámů, takže navštívit všechny je nemožný. Viděli jsme teda jen ty nejslavnější a pár dalších po cestě.
Ještě se nám líbil jeden chrám, ale nevíme už jméno … byl hodně podobnej Wat Phromu, ale nebylo na něm tolik lidí, protože nebyl tak známej. No to je fuk.
Popisky stromů v Angkoru
Další zajímavostí Angkoru je, že spousta stromů tady má popisky. Některý stromy v angličtině snad ani nemaj název, tak se podle mě jedná jen o fonetickej překlad. I když netušim. Nás zaujal hlavně strom „Sralao“. To bylo opravdu natural(přírodní)– čti [načural]. :-D. No Češi si prostě dycky najdou svoje 😀 Načural Sralao je prostě nezapomenutelný :-D.
Asi stejně nezapomenutelná byla rodinka, kterou jsme potkali a která cestovala kolem světa ve starým autě … krásnej nablejskanej veterán. Jejich hlava rodiny si asi všimla, že fotim její děti v čínskejch špičatejch kloboucích a nahlas mi nabídla ať si je vyfotím. Nakonec jsem se cejtil míň trapně, než jem čekal. Byli fajn.
Cena tuktuku
Domů jsme se vrátili kolem sedmý. Za celodení vožení jsme zaplatili 15$ což se nám teda zdá celkem dost, na to, kolik jsme toho nachodili po vlastních :-D.
Grill
Pak už jsme měli sraz s Matějem, Bárou a Thomem. Šli jsme do restaurace, kde za 3 a půl doláčů dostanete na stůl takovej zajímavej malej grill, na kterým si můžete ogrilovat všechno z nabídky restaurace, co se do vás vejde. Masa všech druhů, čili omáčky, zeleninka, nudle, krevety, chobotničky, olihně a další šílenosti. Gril obsahuje i nádobu s vodou, takže si cokoliv můžete upíct, i uvařit. Jídla bylo teda habakuk. Jen ta chuť nebyla nijak extra vzhledem k tomu, že to maso nebylo nijak naložený a člověk si ho moh max. tak osolit nebo očiliovat :-D. No chutnalo nám a bylo toho konečně hodně. Po večeři jsme se rozloučili nejdřív s Thomem, pak i s Bárou a Matějem. Posledně nám dali jako dárek mejdlo (asi smrdíme, nebo nevim proč 😀 — dostali ho od nějakejch mnichů, který už byli předárkovaný a nevěděli s tím), tak my jsme jim teď dali horalku a bramboráky v prášku. Vzhledem k naší změně v plánu už to nebudem potřebovat a jim se to určitě bude během 2 roční cesty kolem světa bude hodit.
Nakupování suvenýrů
Pak jsme ještě šli koupit nějaký suvenýry (triko) na noční trh a pak už konečně na kutě. Po dnešním vstávání před půl pátou ráno, jsme šli spát celkem pozdě (po půlnoci) a to nás ráno čekalo zase vstávání v 5:20. Museli jsme totiž zabalit, neboť náš autobus nás měl vyzvednout už asi v 7 ráno a my neměli samo sebou zabaleno. Ještě se nám do toho přichomejtla nepříjemnost, že kvůli dnešnímu dešti se nepovedlo pořádně usušit prádlo, který jsme si nechávali ráno uschnout. I po odpoledním urgování nám dali zpátky jen jeden balíček silně vlhkýho prádla (jen moje část) a Terčino prádlo zapoměli úplně. Trochu jsme na ně vyjeli a oni, že to ráno určitě bude a že se tam máme stavit v 6. … Mrtví jsme šli spát.
