27.7.2010 Lucka – zataženo
Vstali jsme až v 11.30. Ale popravdě řečeno jsem se moc nevyspala, sjížděla jsem neustále dolů, pod hlavou jsem měla svoji krosnu, pod nohama kus Pájovy. Po snídani, vrácení mapy a sbalení stanu se vydáváme na cestu zpět. Probíhá v pohodě i se zastávkou u prostředního jezírka, kde si kluci hodili koupačku. Chtěli jsme si tu dát i sváču, ale začínalo pršet, tak jsme se rozhodli jít co nejrychleji k autu. Hory se rychle skryly v mracích a my byli rádi, že jsme se ač v dešti dostali k autu. Vyhodili jsme odpadky, zalezli do auta a tam studovali průvodce. Poté jsme si dali jídlo na lavičce u jokeru- supermarket, kde Pája dojedl svoji super sušenou rybu, která měla ve 100g 86g bílkovin, mazec.
A – vesnice s nejkratším názvem na světě
Další cesta byla do A, najít týpka a dát mu víno, což se nepovedlo. Tak jsem skákla na recepci pro jeden žeton na sprchu a světe div se, dnes jen 10 NOK. Po spršce, naplnění lahví a umytí ešusů, sbalení všech věcí a vydání se se na místo, kde jsme spali předevčírem vaříme kakao a chalupářský guláš s rýží, který celkem bodl, byl teplý. Kolem nás projeli nějací lidé a Pája tvrdil, že divně pokukovali. Zalezli jsme do stanu. Pája ještě kvůli autu, co projelo kolem vykukoval. A během zábavného a deštivého večera padlo víno pro týpka, sušenky, tyčinky, kyselé rybičky a kousek zelené.
