Ráno jsme vstali a jeli se podívat na na Šanghajský mrakodrapy z blízka. Dojeli jsme chvíli se mezi nima procházeli a dali si nějaký maso na špejli. Bylo ale zamračeno vršky budov byly už v mracích. Jirka jedej se byl podívat na vršek jedný z nich. My jsem na něj počkali dole v jedný restauraci. Připadal jsem si tam trochu blbě v normálním cestovním oblečením mezi samýma těžko sako-oděncema.
Rychlovlak
Pak byla v plánu vyjížďková loď, na který jsem chtěl taky ušetřit a nejít na ni. Nakonec nějak nejězdila, tak jsme se svezli všichni jen převozem na druhej břeh. Mě to úplně stačilo. Pak už jsme museli na hsotel pro věci aby jsme ztihli letadlo do Gilinu. Mimochodem letadlo do Guilinu nás vyšlo levnějc než vlak do Šanghaje a to to bylo přibližně stejně daleko. V rychlosti jsme si vzali věci a šli zpátky na metro. Metrem jsme se dostali na stanici Magleva. To je vlak, kterej vozí na latěště vzdálený asi 40km od Šanghaje. Není to ale obyčejnej vlak. Je to supermoderní vlak, kterej nejezdí po kolejích, ale po magnetickým polštáři. Tenhle vláček běžně jezdí 450 km/h. My jsme teda bohužel jeli jen 300, protože takhle večer už jezdí pomalejc-asi už je pak unavenej 🙂 . Ale i tak jsme 40km vzdálenost ujeli asi za 8 minut. Vážně zážitek. Nastoupili jsme do letadla směr Guilin. Dole už byla tma, ale když jsme vzlítli nad mraky, tak jsme vyděli neuvěřitelnej západ slunce. Kopukněte pak na fotky. Po příletu jsme si vzali taxíka(stejně drahej jako autobus) a nechali se zavízt do hostelu. Tenhle hostel měl asi nejmenší pokoje ze všech. Ale za 120 Kč za noc, co by jste nechtěli. Mě nebylo dobře, protože jsme byl trochu nemocnej a etadlo se mnou docela zamávalo, takže jsem šel hned spát. Kluci ještě šli na místní trhy, ale to už jsem byl dávno v limbu.