Rakousko – Salcbursko na 2 týdny s půlročním mimčem v kočáru

      |   

S cestováním jsme si dali na dva roky pauzu. Čím to? Založili jsme rodinu. Narodil se nám Honzík – Kjůťák největší. No jo, s cestováním ale nadobro přestat nechceme a kvůli rozrůstající rodině už tuplem ne. Náš Kjůťák musí poznat svět. Půlroční Kjůťák nám přišel už dost starý na to, aby se z něj stalo mezinárodní miminko. Pro začátek jsme si řekli, že vynecháme ambiciózní plány. Bude úplně stačit 14 dní v Rakousku. Tam se uvidí, kolik toho je schopnej Kjůťáček nachodit, najezdit a nakoukat.

Jak to tak chodí, tak jsme samozřejmě nechali zařizování ubytování na poslední chvíli. 14 dní předem je v červenci už je většina finančně a hygienicky dostupných ubytování  beznadějně rozebrána.  Chtěli jsme aspoň tři ubytování, abychom nemuseli jezdit moc daleko a zároveň se nestěhovat každej den. Z finančních nároků jsme museli slevit a nakonec máme jen dvě ubytování. 5 nocí v Bad Mitterndorfu a 5 nocí v Bad Hofgaisten. I tak nás to dohromady vychází na nějakých 650 eur. V přepočtu je to nějakých 850Kč za noc bez snídaně za osobu (Kjůťáka nepočítám) za poměrně vysoký standard ubytování. Když teď nad tím přemýšlím, tak to vlastně žas až tak drahé nakonec není. V ČR by za takový apartmenty byla cena stejná nebo i vyšší.

Cestu jsme se rozhodli co nejvíc usnadnit a tak uděláme jedno mezipřespaní ještě v Čechách cestou tam i zpět. Tady jsme hledali ubyto opravdu jen tři dny před odjezdem a kupodivu světe div se, měli všude plno. Zachránil nás až domov Mládeže (Střední odborná škola) ve Velešíně.  Tam nejen že nás neodmítli ubytovat na jedinou noc, ale dokonce jsme tam byli snad úplně sami v celým ohromným baráku. Ubytko za 250Kč/noc odpovídá ceně, ale na přespání dobrý.

 

Cesta do Rakouska s kočárem – Den 1

Naši kombi Oktávku jsme brutálně narvali plínama, slintákama, bodýčkama a dudlíkama. V podstatě jsem ale byl mile překvapen, že na 14ti denní výpravu máme stejně věcí, jako na předchozí víkendové cesty. Na balení jsme si dali celou sobotu. Tu jsme samozřejmě z půlky prospali a z druhý propiknikovali. Balilo se až během prorvaného uspávání, kdy se z Kjůťáka na oko stávala dvouzubá saň a během nedělního dopoledne, kdy jsme už chtěli být na cestě. Kotvy jsme zvedli až po poledni. Z Hradce Králové jsme to namířili po dálnici rovnou na Prahu a odtud na Konopiště, kde jsme si zřídili odpočinkový tábor, aby cesta v kuse nebyla moc dlouhá. Kjůťák by to asi zvládnul, ale my bychom nezvládli 4 hodinový deadmetalový koncert v podání sopránového mikroliliputa.

Na Konopišti jsme nejdřív vyplázli šede za parkovný a hned vyrazili za tím, co nás lákalo nejvíc. Obešli jsme všechny stánky na parkovišti a žebrali o trochu slušného jídla. Podařilo se v samoobslužném bufet v nové Myslivně. Dokonce jsme pány ukecali, že si šnýcel a gulášek můžeme odnést na deku na dětské hřiště. Kjůťáček si tam hezky pásl hříbátka a my uspokojovali náš chtíč. Když jsme dopásli guláše, byl čas vyrazit. Zavolal jsem na ubytko, že musíme čas příjezdu posunout, protože jsme neschopáci a vyrazili jsme se podívat na Konopiště. V místním areálu se zrovna odehrával mezinárodní turnaj v Diskgolfu. To je taková zajímavá hra. Něco, jako když se spáří bernardýn s čibabou. Tohle byl golf, jen se hrál s lítacíma talířema. Omluvte mou hloupost, pokud jste to již dřív viděli hrát. Párkrát jsme si zatleskali u hezkýho hodu v diskgolfu, podívali se zvenčí na zámek konopiště a vyrazili zase na cestu do Rakouska.

Střední školu strojní a elektrotechnickou, kde jsme byli ubytovaní, jsme s navigací našli snadno. Paní nám na recepci dala klíče, popsala cestu labyrintem, počkala, jestli trefíme a zdrhla.  Teď už jsme byli v celým obrovským baráku sami. Rustikální mikrovýtahem jsme si dojeli do šestého patra  a přivítali se se starým dobrým intrem – čti vybydleným umakartovým bytovým jádrem a jednou místností. Nechal jsem tam Terku s Kjůťákem a vydal se na dlouhou zásobovací pouť od auta do našeho nového obydlí se všema čtyřma tunama našich zásob. Ještě jsem nám zajel koupit do blízkého Penis Marketu večeři a pak už jsme si mohli oddechnout. Kjůťák udělal parádního „bobana“ do umyvadla a my si na oslavu první velké cesty po dlouhé době  otevřeli napůl jednu plechovku piva. Už nejsem zvyklej, takže po nějaký době bez jídla a pití jsem byl pěkně namletej. Ještě že už nebylo nic potřeba zařídit.

Rakousko – Salcbursko na 2 týdny s půlročním mimčem v kočáru
Ohodnoťte článek





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít