Vyrazili jsme zpátky po šílený silnici, aby jsme provedli náhradní program – vodopády. Dojeli jsme k jednomu, kde se dalo jít i za padající vodu. Nedalo se moc fotit, protože byl vodopád ve stínu. Parkoviště bylo plný aut, autobusů a hlavně turistů. Už se holt blížíme k Rejkjavíku a hlavně k začátku sezóny. Všimli jsme si další cesty ke včerejšímu cíli a jeli ji zkusit. K naší radosti z týhle strany nebyla zavřená a my mohli projet dvacetikilometrovou rychlostí ještě horší cestou než včera a dneska ráno dalších 40 km.
Trek v Posmorku
Šťastně jsme se dostali k cíli – resp. malinko se ztratili, ale byla tam nějaká turistická značka, tak jsme se rozhodli to zkusit projít. Jen Janča nešla. Dohodli jsme se, že za ½ hodiny budeme zpět. Nakonec z toho byl asi 3 hodinovej trek s úžasnýma výhledama. Všude krásně zeleno a výhled na 3 ledovce.
Ledovec
Cestou zpět jsme si všimli odbočky k ledovci (splazu). Dojeli jsme co nejblíž to šlo. Vypadal, jak na dosah, ale zdání klame a i tak nám podle navigace cesta k němu dala 3,8 km. Museli jsme obejít řeku, šla přeskákat jen na jednom místě. S Ondrou jsme to zvládli, ale s foťákama jsme překakovat mokrý šutry přes řeku neriskli, takže fotky jsou jen z telefonů.
Vodopád
Poslední zastávka byla u stejnýho vodopádu jako ráno, jen byl tentokrát suprově osvětlenej a byla na něm vidět i duha. Pod ním jsme si na parkovišti dokonce uvařili večeři, vykonali potřeby a nakonec odtamtud vyrazili hledat místo ke spaní. Nakonec se o dlouhé pátračce a 3 neúspěšných pokusek podařilo.