Den 6
Ráno jsme zase nemohli skoro vstát. už se to ale lepší. Chtěli jsme dnes vyrazit na ostrov LiuQiu jižně od Kaohsiungu, ale napsal Terky kamarád holanďan Pepe, že je v Kaohsiungu a večer má čas. Plány se teda změnili. Na hotelubrekli, že nás rodinný pokoj je již obsazený, ale mají pro nás jiný menší. OK teda. Místo 4. Patra budeme pajdat až do pátýho. Pokojík je krutě malej. Člověk skoro nevleze dovnitř, aby za sebou zavřel dveře. nám to ale stačí.
Máme den navíc v Kaohsiungu. CO s ním? Užijeme si klídek. Na snídani a v podstatě většinu dne vyrážíme do kampusu, kde se tak nějak poflakujeme celý den. Je fajn mít volno. Konečně trochu odpočíváme a vychutnáváme si stará místa bezespěchu.
Kampus NSYSU
Sedíme si takhle pod kolejema, baštíme nudlovou polívku a koukáme na moře. Najednou jsou všude kolem nás opice. Naštěstí je brzo přestáváme zajímat. To že nám jedna malém spadla na hlavu byla spíš náhoda. Brzo zjistily, že s náma nic nebude a šly. Za chvíli ale přišel osamocenej opičák a ten teda budil respekt. Byl dost útočnej a očividně nás testoval, co si muže dovolit. V jednu chvíli jsme na sebe málem už vystartovali. Mrzák je zvyklej, že se ho lidí bojí a utíkají před ním. Radši jsme šli pryč. Dali jsme si ještě knedlíčky v páře a šli si je sníst před sámošku. Ta změnila už provozovatele z 7/11 na Famili mart. Skoro nic jinýho se tu ale nezměnilo :). Pořád je u stolku před samoskou příjemně :). Následně jsme šli na pláž k Ocean research building. Ta byla zavřená a místní budovy kampusu vypadaly jak město duchů. Žádný pohyb a jako kdyby to tu už roky nikdo neudržoval. Trošku smutný pohled. Na pláž jsme se nedostali, musíme teda na tu hlavní kampusovou. Tam je už otevřeno. Je pěknej vítr a ve vodě se prohání spousta windsurferů a kitesurferů. V jedný části se tam očividně lidí i učí. Potkáváme tady i Pavla s přítelkyní. Prý výlet do hor, co měli naplánováný vzdali. Chvilku kecáme a pak je opouštíme. Ještě se chystáme na ostrov Cijin, který je přírodním vlnolanem pro přístav v Kaohsiungu.
Cijin island – ostrov v přístavu Kaohsiung
Ceny převozu na Cijin trochu vzrostly a je tu spousta lidí. To je asi tím, že je víkend. Na Cijinu je spousta stánků s obžerstvením. Dáváme si aspoň grilovanou oliheň na špejli.
Teď už je čas vyrazit na maják a tunelem skrze skálu pro výhled na kampus od vody. Cijin island je vůbec skvělý místo pro výhledy na ostrov samotný, kampus univerzity a celý přístav s mrakodrapy na druhé straně.
V 7 máme mít už sraz u 85. Moc nestíháme – je to cesta přes půl města. Navíc jak je tu spousta lidí, tak je fronta na trajekt dlouhá. Místní mají vlastní frontu a tak se i se scooterem naloďujeme až na třetí loď. Moc nestíháme, takže sprchu vzdáváme a rovnou na scooteru drandíme do centra.
Přímo pod mrakodrapem 85 se setkáváme s Holanďákem Pepem a jeho přítelkyni Pink. Společně jdeme do Vietnamský restaurace a po uvážení na běžící sushi o kus dál… To jsem se zase přežral.
Pepe vypráví… Podařilo se mu ve spolupráci s kamarádem a investorama spustit vlastní značku piva. Dokonce jsme v obchoďáku narazili i na ochutnávku. Dobrý pivo – trochu nakyslý, asi pšenice. Každopádně na místní poměry je to pivo s plnou chutí, žádná voda. Pro zajímavost uvaření vlastního piva vyšlo na investici milion US dolarů. Od první myšlenky jim to trvalo jen 3 roky.
Po sushi dáváme ještě zmrzku a oni už musí do kina. My zase míříme domů. Dneska snad pudem spát brzo. Užíváme ještě prochajdu a pak cestu na skútru domu – Terka moc ne :). Nakonec jdeme spát stejně až o půl jedné. Klasika. Zítra vyrazíme na ostrov!
