Milý cestopis cestopisníčku. Tentokrát bude zápis z cest úplně jiný než obvykle. Pro ty, co by zajímal zážitek a praktické informace z cesty, přestaňte číst. Tohle budou Zápisky jednoho unaveného fotra.
Máme doma dvě malé kjůtí smráďata. Někdy jdou neuvěřitelně roztomilý a někdy by si člověk hodil mašli. Berte mě s rezervou. Mám v sobě právě lahev vína. … Nicméně holčičce už byly skoro 2 a klukovi 3, když sem zmerčil fajn letenky. Nebylo to poprvé. Pořád jsem po očku koukal, ale tentokrát to bylo do destinace, kde je fajn infrastruktura, zdravotnictví a další blbiny, který rádoby zodpovědný rodiče strašně hrotěj. Každopádně, když přišly letenky na Tenerife za 3 litry, napsal jsem okamžitě bojácný dopis „velké vědmě“ a ta byla ke štěstí nebo neštěstí ve stejném rozpoložení: A tak se mi od manželky dostalo kladné odpovědi.
Je to totálně v prdeli. Se dvěma malýma užasnýma „ďáblíkama“ se chystáme na dovolenou na Tenerife. Rozuměj: 5 hodin letu s nízko-nákladovokou! Kdo má malé děti, pochopí … snad…
Tentokrát ten deník bude pojatej zase trochu jinak. S dětmi už to není tolik o cestování, spíš o tom „jak přežít a zkusit si užít“. Kdo chce cestopis, ať dál nečte, bude to ztráta času.