Den 15.
Lover`s waterfall
Chcípnul mi telefon a tak ráno nebudil zvoník. Na snídani jsme tak vstali o hodinu později – naštěstí na nás počkala. Po jídle jsme lehce pobalili a vyrazili na další vodopád do Údolí zamilovaných. Jsou tu nad sebou 2 parádní vodopády s možností koupání. Koupání je teda všude zakázáno, ale očividně to tu moc nehrotí. Je tu záchranný kruh a houpačky z lan nad vodou.
Levnější ubytování
Po vodopádu se vracíme zpět, dobalujem a checkoutujem, aby jsme svoje sakypaky přesunuli o pár km dál do o polovinu levnějšího ubytování (De En Gorge – mapa je v minulém příspěvku) – jen kousíček od malého vodopádu a o od startu treku na Hlavní vodopád Maolin). Jen si tam házíme krosny a platíme litra za noc. Ani uvařit nám nechtějí. Dnes je pondělí a turisti jsou pryč. Pro dva lidi se to asi nevyplatí. Radí nám restauraci v Maolinu, tak tam rovnou vyrazíme.
Jídlo v Maolinu
Tady v Maolinu je docela těžký sehnat nějaký jídlo. Občas se griluje něco u silnice, ale zjišťujeme, že to není na prodej. Dělají to jen tak pro sebe a sousedy… večer po setmění se pak už vše zavírá.
V restauraci se nás paní ptá, co si dáme. My se rozmyslíme a ona zatím odchází. Myslíme, že dělá jídlo pro ostatní hosty a že se k nám pak vrátí. Překvapení je, že nám rovnou udělala smaženou rýží. Než se s náma dohadovat, tak s námi byla hned hotová :). Rýže byla vynikající, takže žádný problém. Jen jí nebylo moc.
Motýli v Maolinu
Po jídle vyrážíme do údolí motýlů. Je tu kraťoučký turistický okruh vyhašeny na pozorování motýlů. Říkali jsme si, že motýli jsou všude kolem, tady je vidíte opravdu všude, že to nebude nic extra, ale tady je. Jen co jsme vešli na motýlí trek, tak nás úplně obklopili. Byli úplně všude kolem nás… Desítky a stovky motýlů všude kolem – zajímavý zážitek.
Lanový most a údolí Maolin
Od motýlů jsme vyrazili ještě jednou na lanový most přes údolí – tentokrát za světla. Doufali jsme, že tam bude i stánek s jídlem. Včera měli rozpálené uhlíky ale dnes tu nikdo není. Zřejmě se tu maká jen o víkendech, když jsou turisti. Děláme asi tak milion fotek mostu a okolí, vyšlapujeme si i na kopec nad mostem a přecházíme hřeben jednoho kopce, přes který jsou schody a dřevěná cesta. Po tom všem si ještě sjíždíme dolů k mostu pro auta a jdeme se zblízka podívat na silný proud řeky a na hlavu draka, což je skála, na kterou se sem lidé chodí koukat. Bohužel se už stmívá. Musíme rychle ulovit nějaké jídlo, dokud to jde. Nejdřív se stavujeme do sámošky a kupujeme nějaký sušenky na ráno k snídani – budem vyrážet hodně brzo do Kaohsiungu vrátit scootry a vlakem do Taitungu. Ze sámošky jdeme rovnou do restaurace a objednáváme si nudle. Jsme hladový, takže do nás vlítnou jak nic a objednávám si radši ještě jednu porci.
Teď už je všude tma, takže jedeme rovnou bydlet. Na místě zjišťujeme, že se tu ubytovali další cizinci. Přijel pár Australanů a pár z HongKongu. Všichni totálně bez plánů a ptali se nás, co se tu dá dělat. Bohužel neměli scootery, tak jsme jim poradili jen nejbližší trek. Chvilku jsme s nima pokecali, zbaštili sušenky a rozloučili se.
Následně jsme zjistili, že tu neteče teplá voda. Sice tu platíme polovinu toho, co včera, ale úroveň je taky horší…. Kdo by čekal že to půjde…. Né, je to v pohodě. Nejsme žádný cíti. Jen by si člověk za ty peníze představoval vyšší standard než letní chatičku ve stanovým táboře někde na Sázavě za stovku na noc.
Zapíjíme to pivkem a ubíráme se do pelechu. Spíme na palandách s pelestma. Já mám 200cm a ta postel tak 150. To nemluvím ani o tom, že jsem buď přikrytej matraci, nebo ležím na dece. Spíš ale to druhý, protože oboje je stejné a přijde mi, že ležím jen na dřevěné desce. Nic nevadí. Ráno brzo vstáváme a z hor se vracíme do civilizace k dostupnosti 24/7 a teplý vodě. Jen ty úžasný Krásy Maolinu nám budou chybět. Vážně to tu nemá chybu – Jedno z nejhezčích míst …