Cestopisník

Cestopis z Japonska navazuje na další cestopisy z Číny a Taiwanu. Letadlo do Japonska jsem ztihli v pohodě, jen nás zarazil pán u zavazadel když nám dávál paluvní lístek a začal se nemotorně omlouvat, že už nejsou místa…Nakonec z něho vypadlo, že jde jen o to, že cestou do Japonska nebudem moct sedět všichni vedle sebe, takže o noc vlastně nešlo. V letadle směr Japonsko jsme zasedli, dostali jsme jídlo a nažhavili dyspleje. Film jsem ztihnul dokoukat tak, tak a to ještě posledních 10 min bez sluchátek, který nám předčasně sebrali japonský letušky. Do Japonska jsme letěli zase s Taiwanskou leteckou společností Eva air. Musim říct, že ale China air byla mnohem lepší. Po velezení z letadla jsem začal domlouvat vlaky, a zjšťovat jak se dostanme do našeho hosteluv Tokiu. Taky následovali problémy s bankomatama. V takovýhle chvílích jsme rád, že mám dva účty a když mi jedna karta nic nedá, vždycky je tu druhá. Nakonec jsem si vybral 40 000 yenů, což je tak pr představu 5.600Kč. Obávám se, že v Japonsku u jednoho výběru nezůstane. Japonsko je vážně drahý oprotá TW a Číně. I když Čína se nakonec taky nehorázně prodražila a vyšla skoro na 20 000 se vším všady – docela jsem se zděsil, když jsem to zjistil. Ale na druhou stranu jsme to dali většinou za cesty a vstupy – viděli jsme toho vážně hodně.

Tokio – Japonsko

Japonsko – letiště Tokio

Když jsme už měli peníze, vydali jsme se na japonskej dlabanec jak jinak, než do Mekáče. V Japonsku měli zase jednu novinku – “Megaburger“. Je to hambáč se 4ma masama. Docela nás to najedlo. Mezi tím si Jirka byl zajistit přebookování letenky domů. Rozhod se, že si zkrátí Thajsko, aby ztíhal diplomku.

Po jídle jsme chytli vlak a z asi 70 km vzdálenáho letiště jsme se přepravili do Tokya. Musim říct, že systém meter, vaků a busů je v Tokyu vážně neuvěřitelnej. Je to vážně síť a není úplně jednoduchý se v tom orientovat. I přesto jsme ale v poho dorazili a po chvilce náš hostel v Tokyu našli.

Hostel v Tokyu

Hostel v Tokyu mě úpně ohromil. Na jedný místnosti je nás tu asi snad 20, ale moc lidí jsme ještě nepotkali. Hlavně i v tomhle je tu naprostý soukromí. Každej má vlastní zavírací šuple. Je to jak když si vlezete do skříně – těžko se t popisuje, jukněte na fotky. Každopádně do týhle tokyjský kukaně si můžete dát věci a zamknout si je tam. Po celým hostelu se chodí bez bot a taky sociální zařízení je neuvěřitelně čistý—jak hotel imperial :-P. Japonci umí. O záchodě nemluvě…nevim, jestli jste už někdy slyšeli o Japonských záchodech, ale je to zážitek. Ještě jsme to netestoval, ale co už jsem viděl je vyhřávný prkýnko, bidet a fontánka na umítí rukou – fakt luxus. Ani člověku nevadí, že to zdílí s ostatníma. Dokonce i japonský personál je super. Poradili mi jak si zaplatit lístky a jak se dostat zítra na japonskou horu Fudži, kterou plánujeme strávit 3 dny a vyjít ji přes noc aby jsme viděli východ slunce ze zhora. Takže jestli budete někdy v Tokyu – hostel Khaosan tokyo ninja určitě doporučuju!!!

Po koupi lístků z Tokia jsme si dali véču….koupili si něco v místní japonské pekárně a nědli to na schodech před jedním menším chrámem(asi – možná to byla jen luxusní garáž 😀 ). Kousek jsmese ještě prošli a já zapad na komp abych konečně dopsal skluz, kterej jsem v Číně nabral. O fotkách nemluvě… na ty si ještě nějakej ten pátek asi bdete muset počkat.

Mějte se krásně! Japonsko a Tokio je fantastický….

Ahoj!