Den II.
Moc brzo se nám vstát nepodařilo. Spakovali jsme a vyrazili jako jedni z posledních. Z Rouenu míříme směr Giverny, kde žil slavný malíř Monet. Jde jít přímo d jeho domu a zahrad, kde maloval. Vstup je ale 9,50e. Fronta byla šílená – asi 70m a široká 2 – 3m. Jeden po druhým, každý musel projít přes jedinou kasu. Docela nás to vyděsilo. Když už jsme ale kvůli tomu jeli tak daleko, nemohli jsme to vzdát.
Na návštěvě u Moneta
Fronta naštěstí utíkala celkem rychle a asi za půl hoďky jsme se dostali dovnitř. Ve srovnání s dome Julese Vernea tam byl fakt nával – asi kvůli tomu, že to je relativně blízko z Paříže. Vevnitř byla spousta reprodukcí od Moneta a dalších malířů – Renoair a překvapivě Kutagawa. Monet byl asi fanouškem japonského umění. Zahrata byla nádherná, ale tisíce lidí všude kolem. Tohle místo je fakt tiskárna na peníze. Po prohlídce jsme zamířili k nejbližšímu obchoďáku (Liedl). Bylo už kolem 4. A my měli hroznej hlad. Nafutrovlai jsme se v autě přímo na parkovišti. Pak už hurá na pobřeží.
Dieppe
První město Dieppe. Kemp nám obstaral Brousek. Moc pěknej – hned vedle potůčku. Po kempu se volně potulovali husy. Na recepci opět ani slovo anglicky. Pán pochopil, že se ptáme na zavírací dobu kempu – asi myslel, že budem dělat bordel a dal nám místo hned vedle vjezdu a potoku.
Postavili jsme stan a vyrazili 6km autem do Dieppe. Je to nádherný přístavní město plný překvapení. Moc jsme toho neočekávali, ale byly tam nádherný stavby, katedrály, pobřeží, … Dali jsme si čokoládu a poprvé viděli moře. Na pobřeží byla obrovská pouť. Snad stovky atrakcí a hlavně spousty lidí – ne jako v Čechách. Původně jsme se chtěli do kempu vrátit do devíti a dát si véču a víno. Nějak se to ale zase nepovedlo. Dorazili jsme až před 12. Posilněný kebabem. Ve stanu jsme si dali trochu vína a šli spát.
Ubytování
V noci nás probudil hustej déšť. Měl jsem strach z potoka, kterej byl asi jen 3 metry od stanu. Byli jsme v záplavový oblasti. Naštěstí po nějaký době přestalo. Budíka jsme měli na 8, ale vybitej telefon to nějak nezvlád a tak jsme stejně vstávali až ve ¼ na 10.
