Ráno jsme vstali a vyrazili an dohodnutej výlet na Longji. Je to oblast v horáh známá hlavně díky svým terasovitým plantážím a holkám, který maj podle Guinesovky nejdelší vlasy na světě. Výlet jsme měli domluvenej přes recepci na hotelu…to neznamná nic jinýho, než naše známá salámová taktika s placením. No dobezli nás tam busem, Nejdřív do jedný vesničky, kde domorodci ukazujou představení s tradiční svatbou…tam šel jen Jirka s Holistrem. Já s němdou jsme se šli projít po vesničce a okolí. Bylo fakt překvapivě nádherně. Podle průvodce tam je totiž hezký počasí fakt jenom zřídka a my jsme měli fakt nádherně oba dva dny.
Rýžová políčka – terasy
Po představění nas vyvezli na horskou vesničku(další vtupenky), kde nás měli dovízt na oběd a odkud byl neuvěřitelnej výhled na krajinu – viz. foto. Vesnička byla celá zdřeva a podél celý cesty vesnicí byli krámky se suvenýrama, o potulných prodejcích nemluvě. Za všechno peníze. Dokonce si řekli o peníze i za fotku, když jsme potkali chlápka s českou vlajkou na čepici. Další zajímavost tam byla, že chodili po schodech nosiči. Za úplatu vás nosili pocelý vesnici jako na trůnu. Taky bylo zajímavý, že na tokovým venkově, naprosto nahoře na kopci jsme našli Čínskou poštu se známkama, který mimochodem neměli ani na letišti(do Evropy):-D. Vážně senzační výlet. Cestou zpátky nás ještě vzali na ochutnávku čajů. Samozřejmě byla koncipovaná tak, že jste něco ochutnali a pak vám to za nehorázný prachy nabízely hezký větnamský slečny, který měli obrovskej zájem se bavit 😀 – to bylo ale spíš asi kvůli angličtině. Večer jsme se ještě prošli s Jirkou po místnm obrovským trhu a koupili pár blbostí. Tady už bylo vidět jak jsme v Pekingu a Šanghaji nakupovali za draho, ceny tu byly zlomkový a ještě se dalo občas smlouvat. Co jsem tam hlavně našel byl Japonskej meč. O tom už jsem dávno uvažoval, že si ho koupim. Ale už jsem od toho skoro upustil. Tady jsem ho usmlouval za fantastickou cenu, takže už je na cestě balíkem do čech :). Není to teda žádnej opravdovej kvalítní měč, ale na zeď je to akorát :). Po trzích jsem se ještě sám vypravil k jezeru, kde jsem předtím zahlíe dvě rozsvícený pagody. Mrzáci mi je ale mezitím zhasli, takže jsem se tu dálku se stativem táh zbytečně a ještě jsem trochu zmoknul. Pak už se děl jen spánek na další den. Tady jsem se konečně začal uzdravovat a začalo mi bejt líp.
