Den I.
Noc byla klidná a 12h spánku přišlo vhod. Než jsme vstali a vyprděli se, bylo poledne. Zaplatili jsme kemp a vyrazili. V Amiens je 1. Nebo 2. Největší katedrála Notre dam ve Francii. Amiens je moc hezký město (asi 130 000 obyvatel).
Díky tomu, že jsme přeplatili parkovací automat, měli jsme asi 3h čas. Prošli jsme se podél řeky/kanálu, katedrály, dali jsme si pizzu napůl, vyděli nejvyšší budovu Evropy z roku 1953 a šli do domu Julese Vernea, kde jsme si dali kafe z matu a vyčůrali se J.
Rouen
Následoval přejezd do města Rouen asi 120km. Tam jsme dorazili asi v 7. Následoval klasickej problém s hledáním kempu (chyběla cedule), Petr (Navigátor v Sigic GPS) našel Prd. Brousek (Garmin GPS) něco našel asi až 15 km daleko. Naštěstí jsme cestou zase našli směr a původní značenej kemp silniční navigací našli. Pán nás vítal hned u brány a chtěl občanku. Zaved mě na recepci. Až pak jsme zjistili, že pravděpodobně nebyl z kempu, ale je to žebrák. Kemp stál jen 10e, ale bylo to poznat – záchody a sprchy nic moc.
Postavili jsme stan a vyšli na večerní procházku do města. Rouen nabízí další super katedrálu a místo, kde upálili Johanku z Arku.
Bloudění po Rouenu
Auto jsme zaparkovali až překvapivě snadno a dali si gyros u katedrály. Vyrazili jsme na procházku, ale byl jsem hrozně ztracenej na mapě – pořád mi to nesedělo. Naštěstí jsme měli navigaci v telefonu a všechno našli. Místo upálení bylo moc hezký a turisticky rušný. Vtipný bylo to, že jsme při procházení se kolem narazili na katedrálu, u který jsme si mysleli, že parkujeme. Celou dobu jsme si totiž mysleli, že máme jiný výchozí místo. Měli jsme kliku a zrovna začínala světelná show. V Amiens jsme ji nestihli. Na stěnu katedrály promítali spoustu hezkých obrazů – od impresionistických maleb až po pekelný výjevy. Katedrálu nechali spadnout hned několikrát – jednou jako domek z karet, jindy jako skládačku z papíru. Pokoukali jsme, obešli katedrálu a chtěli vyrazit k autu. Blbý bylo, že jsme vlastně nevěděli, kde na mapě parkujem, protože startovací bod byl milnej. Navigaci jsme nastavili stejně jako posledně – na stejnou ulici. Auto jsme ale nenašli. Ještě jednou jsme se zakoukali na mapu a odhadli, kde by asi tak mohla začít naše cesta a bingo – trefili jsme to. Do kempu jsme se vrátili celkem pozdě. Vyčistili, zalehli a usnuli. Sice jsme si na večer koupili víno, ale nebyla moc síla se do něj pustit.
