Ještě po cestě k bankomatu jsme měli první úlovek. Pak už to šlo ráz na ráz. Dali jsme si s Terkou na 2 hodiny rozchod a vnořili se do těsnejch uliček jednoho místního trhu.
Trh v Bangkoku
Trh byl obrovskej a nějakou orientaci uvnitř jsem vzdal už asi po půl hodině. Fakt se to nedalo. Na místo srazu jsem vyrazil radši o půl hodiny dýl. Respektive opustil jsem trh a neměl jsem zdání, kde jsem. Naštěstí jsem měl průvodce a celkem rychle se zorientoval podle mapy. Ještě mě v tom utvrdila jedna místní pani, která se mě ptala (nečekaně) jak jsem vysokej. Trochu jsem toho zneužil a zeptal se na cestu. Potvrdila mi to, co jsem vyčet z mapy. Měl jsem ještě 20 min, tak jsem se ještě vrátil na okraj trhu a šel ještě lovit. Zrovna když jsem ulovil, potkali jsme se jako náhodou s Terkou. (za ceou dobu na tak velký rozloze jsme se předtím nepotkali ani jednou – docela náhoda). Ještě jsme dořešili můj úlovek a vyrazili do pbchoďáku na sushi. Nebylo nic moc, ale spravili jsme si chuť nějakou polívkou. Pak jsme si dali zase rozchod a zese schod.
Po nákupech kontrola obleku
Po nákupech jsme vyrazili uložit věci domů. Batoh docela přetejkal. Potom už na kontrolu kvádra a kalhot. Manďáci (švadlěnky) už nebyli tak milý jako posledně – tentokrát jsme něco chtěli. Pořád ale celkem v poho. Pak už návrat domů. Byl jsem úplně zničenej. Nejhorší z celýho dne byly, jak jinak než, klimatizace. V obchoďáku jsem úplně klepal kosu. Když bylo nejhůř, tak jsem se šel ohřát k fukaru na záchod. Jako naschval začalo ještě chcát, když jsme chtěli odcházet, takže se ještě ochladilo. Radši jsme se šli zahřát na kafe.
Zase nemoc
Klimošky v kombinaci s místním vzduchem jsou smrtelná kombinace. Preventivně jsem si dal Orofar na krk abych byl ráno v pohodě. Bohužel jsem si ale pak v noci muzel vzít další (poslední) a ráno jsem měl krk úplně zdevastovanej.