9. den – Nothklamm a Salza

      |   

Ráno nás opět z postele vytáhla běžící televize. Pochopili jsme, že děcka jí tu mají jako nejlepší zážitek. Až jednou budouvzpomínat na Rakousko,vzpomenou si na hodiny u německých reklam, zatímco zombíci dotahujou pupíka.

V 8 jsme ale nicméně na nohách a v 10 jsme překvapivě po 3 snídaních připraveni vyrazit. Dnešní cíl je místní soutěska korytem řeky Nothklamm. Podle fotek na mapách se to zdálo být docela fajn, jen jsme nebyli schopní dohledat spolehlivé info o  tom,zda tam není uzavírka a jak to funguje se vstupným. To jsme zjistili až na místě. Dospělí 20e, děti 7.Barče vstupné prominuli, protože jí ještě není 6. Cesta má mít asi jen 1300m, tak to snad bude stát zato. Hned po nákupu vstupenek, osahání všech myslitelných suvenýrů a bojem o každého plyšáka a kámen, jsme si rozbalili jídlo hned vedle na lavičce. Vstupné tu je,ale na druhou stranu i posezení a čístej záchod. To v ČR rozhodně standard nebývá ani u placených atrakcí.

Přestože poslední, coděti dělali než vlezly do auta, bylo jedení, první po půlhodině jídla muselo být opět jedení. Vybalili jsme si tedy rovnou oběd, abychom se s ním nemuseli tahat na nějaké krásnější místo. Včera večer tohle jídlo bylo označeno za hnusné, dnes se po něm zaprášilo. Stejky jsou v tahu  a řešíme, čímdálkrmit zvěř,protože další jídlo chtějí na každé zastávce. No a my naše tempo je takové,že zastavujeme každých snad 200m.

Prochajda je parádní.Jde se po dřevěných chodnících a mostech zavěšených nad řekou na okolních skalách. Všude jsou peřeje a vodopádky. Je to paráda, fotím jak blázen, ale musím říct, že i tohle se po nějakém čase okouká. Naštěstí se díky dětem nenudíme a  Terkamusí pořád vytahovat železnější a železnější zásoby. Po návratu k autu nám zbývá už jen sušené maso a pár oříšků. Honzík už loudí, jako by na tom závisel jeho život, ale oříšky teda jíst nebude. Dokonce snědli i poslední vejce na tvrdo – samotné.

Odpoledne je ale ještě mladé a tak pokračujeme ještě v krasojízdě – podívat se na řeku Salzu. To už nebude žádný trek. Máme v plánu jen vystoupit na jednom nebo dvou zajímavých místech a podívat se na řeku,která je tu plná vodáků. První zastávku jsme vzdali po 2minutách nářků o jídlo. V tomhle stavu mi přišel očistec jít i těch 200 m dolů k řece. Sedli jsme zpátky do auta a hledali nějaké místo, kde nebudeme muset chodit. Na jedno nás upozornila restaurace a suvenýršop. Hned u toho byl zavěšený most,což slibovalo pěknévýhledy. První zastávka ale musela být pro jídlo. Naštěstí stačilo naše kobylky napást se na nanuku. Ty jsme si vylízali pěkně na mostě s výhledem na vodáky nastupující na řeku. Salza je opravdukrásná řeka. Voda v ní je křišťálově čistá a na slunci hází zeleno azurové odstíny.

Tak beru zpět. Nanuk nestačil. Tohle vypadá na skutečný konec světa. Došlo i na to poslední – sušené maso. Pak už ale konečně naběhly cukry z nanuka a sušené maso trochu zapláclo břicha a minimálně na další půl hodinu bylo klid. Poslední zastávka byla asi jen o km nebo dva dál proti proudu řeky. Tam bylo velké parkoviště a soutok dvou řek. Děcka si chvilku hráli a já objevil nedaleko koupací kamenitou pláž s trolíky, kam jsme pak všichni vyrazili. Děcka byly v sedmém nebi, protože mohli stavět.

Jen byl problém s tím,že jsme je pak zase nemohli urvat zpátky do auta. Nechali jsme je trochu se vyhrát -aspoň než přišel zase požadavek na jídlo. Už nebylo to a měli jsme obavy,že v 6 večer už budou obchody zavřené. Jeden Špár jsme cestou nestihli jen o 2 minutky. Druhý pak u nás v Eisenerzu jsme stihli, ale byl stejně zavřený. Dnes mají Rakušáci nějaký svátek. Otočili jsme se a vyrazili rovnou na ubytko, kde Terka neuvěřitelně během asi 3 minut vykouzlila teplou večeři. Je to čarodějka.

Děti snědli jen část,než přišli s tím,že jim to nechutná. Na to jsme ale už neslyšeli. Dnes toho spořádali každý víc než my oba dohromady. Rychle jsme je dělbou práce spacifikovali a poměrně rychle uspali. Byly úplně vyřízený. H se už málem nedokázal svléct z pyžama. Už dojely cukry z nanuka, tak došly i síly. Usnuly naštěstí celkem rychle. My jsme totiž taky KO. Po tiché večeři jen Terka uklidila kuchyň a já dopsal dnešní Cestopisník a asi půjdeme spát rovnou.





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít