Vzhledem k tomu, že v naší nový cimře v Bangkoku nemáme okno, stávalo se hodně blbě. Že je venku den se dalo poznat jen díky větráku ve sprše, skrz kterej trochu prosvítalo svétlo. Díky klimošce se mi blbě dejchalo, takže jsem dáno vstával první. Ještě jsem se v klidu válel, ale nebylo to nic moc příjemnýho vzhledem k tomu, že máme s Holistrem dohromady jednu velkou deku, takže mi bylo trochu zima…dycky mi kus chyběl. Došel jsem si pškně do sámošky hned vedle hostelu na snídani….ledová káva s ledem a nějakej koláč…celkem nic moc, ale po ránu to píchlo. Docela dlouho nám trvalo, než jsme se vybatolili, ale nakonec se povedlo. Vzali jsme si zase lodičku a po kanálu se svezli až do centra města, kde jsme navštívili Královskej palác….spousta archytekonckejch zázraků starý doby.
Řeknu vám, že tolik zlatý barvy najednou jste asi ještě neviděli. Bohužel vstup stál 300 bátů. Zaplatil jsme a už mi zbylo opravdu jen na přežití. Památky ale za to stojej. Prošli jsme si to pořádně, dokonce jsme uvnitř navštívili muzeum špěrků a zbraní(palný i chladný zbraně). Ve šperkárně tooho bylo k vidění celkem dost a zaujalo nás, že jako šperky se považovali občas i zbraně…hlavně meče. V muzeu zbraní jich bylo vážně hodně. Všechny druhy a celkem starý….Docela mě překvapil počet japonských mečů. Jak jsem se dozvěděl pocházej havně z obobí kolem druhý světový vlády, kdy Japonci potřeebovali píchnout. Dokonce nějaký měnili i za střelnej prach, jestli jsem to dobře pochopil. Nebyli tam ale jenom měče, ale i spousta jiných druhů zbraní, jako kopí, šavle a některý jsme ani nerozeznali. Všechny byli ale celkem hodně starý a některý i rezatý. Palný zbraně byly taky celkem starý a bylo jich tam vážně spousta…od koltů až po starý dlouhý flinty na dlouhou vzdálenost.
Po paláci jsme s vydali do nedalekýho areálu, kterej se proslavil svoji masérskou školou(kterou jsme tam nenašli, jen Holistr tam něco zahlíd), velkýho ležícího Budhy. Tenhle Budha je největší svýho druhu na světě a leží opravdu přes celej chrám. Je to opravdu kus velkýho zlatýho frajera :-D. Do tohohle areálu bylo vstupný 50 bátů. Já už jsem na to neměl prachy, takže jsem si dal s klukama sraz za hodinu u vchodu a zatím jsem šel ulovit něco k snědku, protože už bylo kolem čtvrtý a mi ještě nic nejedli. Jak jsem šel kolem areálu, kde je spousta východů, uviděl jsem jeden, u kterýho nikdo nestál, tak jsem proklouznul a dostal se dovnitř zadara. Jak jsem pak zjistil – ono to bylo zadara, platil se jen ten Ležící Budha. No a na ten jsem recykloval Honzův lístek, takže stejně zadáčo:-P. Po tomhle jsme se měli v plánu další destinaci, ale tam už jsme dneska nedorazili vzhledem k tomu, že jsme objevili obrovskej trh hlavně s jídlem a kytkama. Když říkám obrovskej, tak myslim obrovskej, rozlejzal se ještě do okolních ulic a byl to stnek na stánku….tohle jsem neviděl ani na Taiwanu. Dal jsem si tam porci nějakýho grilovaýho masa – mix vepře s asi kuřetem, na to mi prskla čili omáčku a já se moh naládovat. Musim říct, moc dobrý! Celej trh jsme prošli, teda hlavní uličku a pokoukali na neskutečnosti, který tam prodávaj. Hlavně teda ovoce .. některý jsem do teď neviděl a neochutnal. Do toho nám začalo bohužel chcát. Tak jsme si tam k jednomu stánku kecli a seděli tam, dokud nás místní frajeři nevyhnali. Rozhodli jsem se jít spátky a vzít si taxíka. Na konci ulice Holistr zjistil, že si tam zapoměl průvodce, tak jsme na něj čekali před sámoškou. Neš jsme se schovali, tak jsme pěkně zmokli….déšt nás zachytil na přechodu mezi ulicema. Když se Holistr vrátil šel sem lovit taxíka… není to tu tak jednoduchý… sice jich tu jezdí dost ale málokterej vás vezme podle taxametru….hodně tu rejžujou zvlášť když jste bílí. Jeden mi zastavil, tak jsem mu ukázal vizitku, kam chci a že chci jet podle taxametru…chvilku něco žvanil, ale pak se nechal ukecat. Houknul jsem na kluky a ty nastoupili. Když viděl, že nás poveze tři, tak se chyt za hlavu a zasmál se jak jsme ho vochcali. 3 bílí by totiž nikdy jenom za cenu, kterou ukáže taxametr nevzal…Většínou si řeknou tak o šesti násobek a dá se to ukecat až na 4 násobek. Nicméně už souhlasil a měl nás v autě. Já jsem seděl vepředu s rozevřenou mapo na koleni a dělal jsem, jako že se strašně orientuju. Nicméně jsme vůbec netušil kudy jede a on to myslim věděl, protože párkrát šíleně zahnu jeli jsme asi o dva kiláky dál než posledně(2 kiláky tu dělaj asi 20bátů – 20Kč:-P).
Nakonec jsme se ale pomocí Honzovy GPSky nějak našli a zanavigovali ho správným směrem. Mrzák nás ani neodvez přímo na místo. Vysadil nás hned na hlavní, když už jsme to měli tak 300metrů od hotelu….nicméně v dešti to naštve. Dali jsme mu přesně to co měl na taxametru. Trochu zuřil, protože si řek o nějakej příplatek 20 Bátů. Žádnej sme mu dát nechtěli, ak vřískal a prskal, no ale my jsme mu vystopili z auta, Holistr s úsměvem ještě zamával, tak nemoh nic dělat. On se evidentně snažil vochcat nás, my jeho, takže nakonec to dopadlo celkem fér. Něco si najel navíc a i to jsme mu zaplatili. Stálo nás to 80Bátů(necelých 40 kaček, 12 na jednoho – to je jak u nás za městskou :-D). Došli jsme k hostelu a v sámošce si dali hambáče. Tolik hambáčů jako v Thajsku jsem snad vživotě ještě nesněd. V mekáči vyjdou asi jako u nás, ale v sámošce vyjdou asi n 8 Korun a to si tam ještě můžete naládovat trávy a vopatlávek kolik chcete. Celkem jsem se najed i napil a po jídle ustájil na našem tmavým hostelovým pokoji. Kluci právě teď odešli na masáž, na kterou mě už bohužel nezbyli prachy. Ne, že by teda nezbyli, ale přece si nepudu do bankomatu vybírat peníze jen kvůli masáži(musel bych vybrat víc a s poplatkama by se mi to těžce nevyplatilo). Aspoň ušetřim. Pro dnešek zkončim jedním postřehem. Dneska jsme všude viděli spoustu lidí v růžovejch tryčkách – skoro každej třetí. Včera to samý ale ve žlutejch. Dozvěděli jsme se že to tu funguje jako kalendář. Prostě na každej den v tejdnu maj jednu barvu a pak tak prostě chodej voblíkaný. Celkem dobrá věc. Nemusíte nikde hledat, prostě koknete na ulici a vidíte růžový lidi a řeknete si: “Á růžová… to máme ale dneska hezký úterý“! Co to takhel zavíst u nás doma? 😀
