Dneska jsme vstali celkem brzo, asi před jedenáctou:). Museli jsme, protože jsme byli domluvený s klukama a jejich badíkama, že si dáme ve 12 sraz na Main Station(Hlavní nádraží) a podnikneme nějakej výlet. Hotly nás vzali do jednoho moc pěkného chrámu. Byl to jeden z těch starších, ale ne nejhezčích který jsem tu už viděl. V chrámu byla spousta věřících a modlili se jak o život. Abychom zapadli, tak jsme si vzali taky každej dvě vonný tyčinky a hodili je do místních kotlů – je to nějakej zvyk. Když sem viděl, co času a peněz tady lidi vrazej do náboženství, tak jsem rád, že jsem nevěřící, je to vážně docela dost náročném koníček. Cestou z chrámu jsme se chtěli stavit na pizzu, ale když jsme viděli ty ceny(580NT za jednu pizzu), tak jsme radši našli jinou místní hospodu, kde jsme si objednali jídlo. Holky si dali jen symbolicky malou rýži a my nenažraně velkou s masem, nebo někteří i věníčko (tzn. Včetně tofu a polívky). Fotky na objednacím menu vypadaly vážně nádherně, škoda, že realita byla malinko odlišná. Ne že by jídlo nevypadalo pěkně, nebo nebylo snad dobrý, ale ta porce byla malinko zavádějící. No já jsem si dal něco co vypadalo, jako pečený vepřový, bohužel se z toho vyklubalo koleno, teda spíš kolínka, Vážně si netroufnu říct z jakého zvířete to maso pocházelo(teda doufám, že ze zvířete). Jinak to teda bylo moc dobrý, když teda člověk měl trpělivost obírat kosti. Těch zbylo víc jak polovina z celkového objemu jídla – možná víc. Po jídle jsme vyrazili na další trasu, už přesně nevim, kam jsme to mířili, ale vim, že jsme tam nedošli, protože jsme se po cestě dozvěděli, že je tam zavřeno. Tak jsme si dali aspoň zmrsku a valili zpátky na Main station. Tam jsme se s Jirkou rozhodli, že zpátky o Kaohsiungu pojedeme už dneska. Je to tak asi lepší. Kluci se ještě šli kouknout na nějakou budovu tvaru obrovskýho golfovýho míčku, ale mi s jednou půjčenou badicí jsme už pádili na autobusový nádraží zjistit jak nám to jede a koupit dopředu lístky. Na nádraží nás badice opustila a my se na Main station s Jirkou taky rozloučili, protože bydlel jinde a myseli jsme si dojet pro věci. Takže přede mnou byla výzva v podobě cesty metrem V asi 6ti miliónovým městě (nic tak hrozného, centrum má jen 2mil). No kupodivu jsem to nějak trefil a trefil jsem i na koleje(je to jen 5 zastávek z Main station na Gongguan). Tam jsem si stihnul jen zabalit a koupit si něco na zub do busu a už byl zase čas nasednout na metro. Rozloučil jsem se s klukama, který mezi tím už dorazili a začal jsem další 3/4 hodinovou cestu městem. Řeknu vám, vymotat se z Taipeiskýho Maon station – to není žádná prdel. Je tam několik pater a spousta turniketů a cest ze kterých odjížděj různý vlaky a metra. Nakonec jsem se zdárně ocitl na povrchu, opět jiným východem – tenhle jsem ještě nezkusil. Na povrchu už jsem se celkem rychle zorientoval a vyrazil na Bus. Na busovým nádraží jsem ještě malinko zazmatkoval, ale nakonec jsme se s Jirkou zdárně potkali a teď už sedíme v autobuse do kaouhsiungu, koukáme na filmy a prdíme do luxusních sedaček:). Musim bohužel říct, že zatím nejvyžší dostavěnou budovu světa(101 pater) jsem tentokrát nenavštívil:( . nebyla moc dobrá viditelnost, no, ale příště to nad zvládnu. Jirka tam byl už v noci a říkal, že to bylo super. Například výtah nahoru jede jen neuvěřitelných asi 30s. A to je vyoká přes 300 metrů(nevím přesně ale asi ještě o dost). No uvidíte z fotek(aspoň z dálky)…škoda, že v Dubai už překonali výškovej rekord, ale zatím je tohle stále největší dostavěná budova světa. Taky je docela zajímavý, že má prý tvar bambusu – mě to tak teda nepřijde no.
Teď už končím, tak se mějte hezky a pouštějte si desky 😉
