Dnešní den začal celkem pozitivně. Nevzbudili nás kohouti, psy, papoušci ani prasata. Po dlouhý době jsem se vzbudil sám bez budíku. Samozřejmě, že jsem teda stejně dál ležel a užíval si pohodlí postele. Terka vstala předemnou a začala se připravovat. Dneska jí nějak bolela noha, ale pak se to naštěstí časem zlepšilo. Na dnešek jsme měli zamluvenej další výlet po okolních ostrovech. Tentokrát jsme si nechali vyměnit brejle (do starých teklo) a pučili jsme si dokonce i jedny ploutve. Byli jsme připravený celkem brzo, takže žádnej stres. Když pro nás přišel kapitán, mohli jsme hned vyrazit. Tím pádem jsme byli první na lodi a vychytali nejlepší místa. Byla to zase trošku jiná loď, plus nás tentokrát bylo 6 plus dvoučlená posádka. Nejvíc jsme se asi bavili s švédem. Měl toho hodně nacestováno a právě přijel z Austrálie, kde dělal jako kuchař (on je teda povoláním kuchař). Náše loď měla úplně šílený jméno – něco jako „Khmretmerenekek“ nebo tak něco, tak jsme si to trochu přizpůsobili a začali jí říkat „Kretének“. Na kreténkoj se jezdilo parádně – dneska bylo zamračeno (nespálili jsme se zas) a hodně foukalo. Konečně byli nějaký vlny. Tyhle lodě teda na vlny podle mě nejsou moc stavěný. Nebyly ale nijak velký, tak se to dalo a pro nás to bylo docela příjemný, jak to houpalo.
Ostrovy z lodě v El-Nido
Tahle cesta měla bejt hodně o jeskyních. Teda aspoň podle pěti názvů míst, kam se mělo jet. Víc informací místní trh neposkytuje. Tenhle výlet byl malinko dražší (800pesos), asi protože jsme jeli dál a loď toho víc sežrala. Jeli jsme kolem nejrůznějších skal trčících z vody. Občas nám náš „průvodce“(řek asi jednu větu za hodinu), že tam je někde jeskyně.Podívat jsme se tam ale nebyli. U jedný velký mi to nedalo a ptal jsem se, jestli budem plavat dovnitř a on, že by tam mohli bejt jedovatý hadi. Tak nevimim jestli to nebyla jen výmluva a jen se mu nechtělo se tam s nám tahat. Nicméně jeskyně jsme si vynahradili dalšíma zastávkama, kde byly nádherný pláže a snad ještě lepší snorchlování než předevčírem.
Šnorchlování na korálech
Ryby jsme sice nekrmili, zato jsme ale objevili místa, kdy byly korály úplně náherný. Ryby i korály se vyskytovali v nevěřitelných počtech tvarů a barev. Po týhle zkušenosti si myslim, že nějaký potápění se v Chorvatsku je úplně o ničem. Tam jsme byli šťasný, když jsme zahlídli rybku, ježka, nebo hovno (jen pracovní název podmořskýho tvora téhož tvaru a barvy). Zážitek úplně parádní. Varhánky jsem měl i na druhý straně rukou a ruce mi schly večer snad hodinu, než se dostali do původního tvaru :-D.
Oběd a jeskyně
Na oběd nás vzali na jedno místo, kde byly slunečníky a stoly – za ty si pak řekli teda o stovku navíc. Naštěstí ale za všechny a ne na hlavu. Měli jsme vepřový stejky, zeleninu a spoustu kalamár. Ostatní toho klasicky a my jsme do toho klasicky strašně zavařili. Terka si užívala zeleninu, já její steak a společně jsme futrovali kalamáry. Dojedli jsme je skoro všechny i za ostatní – zbytek a kosti jsme hodili místním žebravým podvyživeným pejskům. Kousek od stolu byla jedna jeskyně, kam jsme se teda šli podívat. Průvodce s náma ale nešel a nebyla pod vodou. Bylo trochu náročný se dostat dovnitř, ale vevnitř byla obrovský a zvrhu do ní šlo i světlo. Celkem pěkná jeskyňka.
Hadí ostrov (Snake Island) v El Nidu
Kromě pláží, šnorchlování a jídla jsme se jeli podívat ještě na Hadí ostrov. Naštěstí tam nebyli teda hadi. Říká se mu tak jen díky jeho tvaru. Hlavní atrakce je vlastně písečnej násep skrz celou zátoku, kterej se plazí od ostrovu až k pevníně a dá se po něm přejít skoro suchou nohou. Bohužel nám tam začalo prčet, takže foťák pak šel rovnou do pláštěnky. My jsme jeli ještě dál šnorchlovat. Rozfoukalo se ještě víc a vlny taky ještě vyrostli. Pod vodou byl ale hroznej klid a teplo. Vylízt jsme pak museli do větru a do zimy. Po posledním šnorchlování jsme už jeli domů – byla to celkem dálka. Na chatce jsme si vymrzlí chtěli dát horkou sprchu, nejdřív jsme se ale šli zahřát do moře. Chvilku jsme se pokoupali, pak nám ale začala bejt zima i tam a tak jsme museli opravdu na horkou sprchu. Teče to tu čurkem, takže zahřejvání moc nefungovalo, ale aspoň něco. Pak jsme si ještě namíchali zbytek kokosovýho rumu s nějakým ovocným pitím. Docela fajn to chutná. Následovala véče, čokoládovej koktejl a noční procházka po pláži. Na verandě jsme si rozdělali lipa a kyselý rybičky, který sebou už taháme 6 tejdnů, že je někomu dáme – někomu, kdo pro nás něco udělal :-D. Nakonec teda přišli k chuti nám. Aby jsme ale nevypadali jako skrblíci, je nutný upozornit na to, že jsme už dost věcí takhe rozdali…
Pohoda na verandě chatky u moře v El Nidu
Chvilku jsme si ještě povídali, ale pak Terka zamířila směr chrupec. Tak tu sedim sám s komárama a s kokosovým pitím a Terka se zase sama pere s komárama uvnitř. Je jich tu teda požehnaně. Nad postelí máme moskytiéru, tak je ale pravděpodovně myšlená aby chránila prostor o průměru 120 cm. Na tu postel to skoro nedá a věčně se nám to plazí po obličeji a nohou. Člověk, kterej tohle vymyslel nebo koupil, by zasloužil nakopat. No, pořád je ale větší, než ta, kterou sebou taky už 6 tejdnů taháme a použili jsme jí jednou (hned jsme ji roztrhli). Je teda funkční, ale je s tím hroznejch nervů to nainstalovat (ačkoliv je to jen na jeden háček) a ještě víc to je o nervy v tom pak spát. Komáři sou trašný, ale ta moskytiéra ještě možný horší. Jinak je zajímavý, že jsme snad nikde neměli víc komárů, než tady. Poštípaný jsme taky dost. Snad bude všechno v pohodě. Podle všeho by tady s malarií problémy bejt moc neměli. No nic, já jdu dopít drink a jdu se prát s komárama taky dovnitř. Zítra odjíždíme zpátky do Puerta. Chceme brzo ráno vstávat, aby jsme si ještě mohli dopřát ranní koupání v moři. Pak už nás čeká jen Puerto, Bangkok a domů. Dneska jsme si to moc užili, tak snad budou i hezký sny …
