Na dnešek byla celkem dobrá předpověď počasí. Toho chce využít. Ráno opravdu bylo pěkně, ale nějak jsme zůstali celkem dlouho doma. Kolem poledne jsme vyrazili na místní farmářský trh. Jedná se o místo, kde majitelka prodává pouze bio potraviny všeho druhu. 
Uvnitř to vypadá trochu jako ve skanzenu. Tady je to ale reálné. V místních podmínkách by to jinak šlo jen těžko a vlastně není ani důvod. Dali jsme si tam vynikající kafe a vyrazili na procházku. Byla to jen kratší procházka do divočiny po nezpevněné cestě. Hned na začátku nás ale přivítalo medvědí lejno. Tady je divočina všude… Došli jsme až nějaké cestě, která vedla na soukromý pozemek. Místní majitel je asi hodně nekompromisní. Vypovídá o tom cedule, kterou má pověšenou na začátku jeho cesty. 
První cedule říká soukromý pozemek, druhá zákaz vstupu a třetí už říká jen to, že majitel nehodlá volat 911(policajty) a na pozadí je pistole namířená na kohokoliv, kdo prochází. Raději jsme dál po cestě tedy nešli. Borůvek je všude plno, takže vlastně nebyl ani důvod. Po cestě zpátky jsme si vyšlápli alespoň na menší kopeček, odkud byl parádní výhled na blízké jezero a hory. Krátká procházka je u konce a my vyrazili zpátky domů na jídlo.
Odpoledne jsme se zajeli podívat na zbylou část univerzity. Je to v podstatě druhý (starší) barák. Působí celkem opuštěně. Je léto, tak to bude asi tím. Místní vědci se můžou pochlubit tím, že jsou jediní, kteří dokázali naskenovat na 3D scaneru kosti nenarozené velryby (druh jsem zapomněl). Uhynula tu totiž nedávno těhotná velryba a její ostatky byly věnovány vědě. Nenarozené mládě je již zpracované, ale tělo dospělé velryby bylo příliš velké, takže se čeká, než její maso vyhnije v kontejneru.
Na chvíli jsme se otočili domů a vyrazili zpátky na Univerzitu. Tentokrát pomoct Tomášovi naložit pár věcí na univerzitní truck (Trak se tady říká místním obrovským pickupům). Tomáš má dnes totiž přednášku pro místní středoškoláky, kteří jsou na lososím táboře na jezeře nedaleko Dillinghamu. Bude jim povídat o obnovitelných energiích a o tom, jak je důležité šetřit energiemi. K tomu účelu má připravené kromě jiného i kolo připevněné na elektrický generátor. Pomocí šlapání je tak možné rozsvítit až 3 stowattové žárovky. Přijeli a naložili jsme relativně brzo, takže si jde Tomáš ještě vyřídit pracovní maily a my se jdeme projít do přístavu. Za hodinku vyrážíme.
Zjišťujeme, že na táboře zabývajícím se lososy je pouze 8 dětí (všichni původní obyvatelstvo). Víc dětí nemělo zájem, přesto že mají vše zadarmo. Tomáš začíná svou přednášku, my sedíme vzadu a pozorně posloucháme. Je to hodně zajímavé a chytlavé. Postupně děti přivede svými otázkami až k poměrně složitým tématům. Povídají si, jak se vyrábí elektřina, jaké druhy výroby elektřiny jsou a jaké mají nevýhody. V Dillinghamu je mimochodem Dieselová elektrárna. Přes oslí smyčku se dostávají i k tomu, jaké nevýhody má vodní elektrárna a další způsoby výroby elektřiny. Nakonec se dostávají k tomu, že nejsnadnější způsob, jak řešit problémy s nedostatkem fosilních paliva jejich spalováním je šetřit elektrickou energií. Na to děcka přišla při soutěži, kdy se snažili pomocí šlapání na kole udělat co nejvíce světla. Pomocí úsporných žárovek to jde samozřejmě snáze a není potřeba tolik práce. Šetření energiemi nás kromě používání úsporných žárovek také zavedlo k Tomově hlavní doméně – úspoře na vytápění domácností při používání účinných izolací a například rekuperace.
Lososy na konci své cesty
Po přednášce přišla řada na nás. Půjčili jsme si totiž motorový člun a zajeli se podívat na ústí jednoho potoku do jezera, kde lososy kladou jikry. Je to konec jejich cesty proti proudu potoku až z moře. Po nakladení a oplodnění jiker umírají. Hned když jsme vystoupili z lodi, bylo vidět, že je tu lososů spousta. 
Snažili se zamakat proti proudu potoku vlévajícím se do jezera. Barva lososů se na konci jejich poslání mění do ruda. Jejich normálně červené maso vybledá. Tady je už nikdo kromě medvědů neloví. Prý maso už není tak dobré. O choutkách medvědů není pochyb, protože hned na pláži jsme našli čerstvé medvědí stopy. Mají to tady jak v samoobsluze. Lososy jsou vyčerpaní a v mělké vodě naprosto bezbranní. Stačí si jednoho chytnout a sežrat. Když jsem se je snažil natočit, tak jsem zjistil, že tak jednoduché to není. Lososi jsou trochu plaší, takže přiblížit se blíž jak na metr chce už trochu šikovnosti. Musím říct, že vidět plnej potok ryb, bylo hodně zajímavé. Zvláště pak v kontrastu s pláží posetou ostatky mrtvých ryb. Byla tam spousta koster, ale i celých těl lososů. Pro dnešek to stačilo. Nasedáme zpátky na nafukovací motorový člun a v dešti míříme zpátky k autu. Jak projížďka, tak lososi byly super zážitek. Jsme pěkně promočení, takže se těšíme, až se dostaneme do tepla a sucha domů. Nejradši bychom k tomu účelu vzali hydroplán, který parkuje na pláži místo auta. Určitě by to bylo rychlejší.
