Cestopisník

Tak jsem se konečně dostal k tomu aby napsal cestopis o výletu do Norska. Musim říct zpětně, že to byl jeden z nejlepších výletů mýho života. Byl plnej zajímavostí, novejch zkušeností a dobrodružství.

Letenky do Osla – Norsko

Začalo to tak, že jsem na internetu objevil letenky do Osla, který mě dostali do Norska a zpátky za pouhých 10 euro. Když sem letenky do Norska koupil, tak sem věděl, že bych tam jel i sám….Marťas totiž jet do Norska nechtěl. Nakonec jsem našel jednoho spolucestujícího. Je to Holka – Federica z Itálie. Domluvili jsme se a ona si koupila letenky do Norska taky. Pak jsme tak nějak plánovali co tam ten tejden vlastně budem v Norsku dělat. Kopuli jsme jízdenky na vlak z Osla do Bodo asi za 40e – je to asi 17ti hodinová cesta po Norské krajině. Pak jsme si řekli, že se chceme dostat až na sever Norska do Tromso a nakonec jsme koupili letenky z Tromsa zpátky do Osla asi za 50e. To bylo asi tak vše co jsme řešili. O Norsku jsem toho moc nevěděl. Poslední měsíc byl pořád někde na cestách, takže vážně nebyl čas na to plánovat Norsko. Jen jsem našel nějaký ubytování na gaučserfingu. Našel jsem ubyto na všechny noci kromě jedný, ale tak řekli jsme si, že to nějak uděláme operativně – při nejhorším hostel.

Norsko den I.

Vrátili jsme se ze Stockholmu asi v 7 večer. Hned jsem si začal balit, kouknul jestli se něco nezměnilo s ubytováním v Norsku, napsal pár emailů, potvrdil, že opravdu přijedeme a už byl večer. Ráno už jsem musel vstávat hodně brzo abychom stihli letedlo do Norska.

S Fidorkou(jmenuje se Federica, ale trochu jsem ji překřtil :-P) jsme se sešli dole před kolejema a společně vyrazili na bus. Na letišti jsme museli přečkat asi 3 hodiny kvůli tomu, že po ránu tu má autobus na letiště dost pitomej rozvrh. No ale zvládli jsme to a nasedli do letadla směr Brémy a po přestupu Norsko. Tady to už začalo bejt dobrodružný. Hned vedle mě si sed opilej Fin a začal něco žvatlat. Byl nachcanej tak mu vůbec nebylo rozumět. Nerozuměli mu ani letušky, ale on si furt kupoval chlast a platil, tak ho nechali bejt. Snad s náma nepoletí i do Norska. Byl trochu jak malý dítě … furt si něco žvatlal ukazoval každýmu rukou jak má letadlo přistávat :D. Naštěstí nebyl agresivní, jen nechutnej, tak se to dalo přežít :).

Stop over v Brémách

Než přišlo na řadu Norsko, dorazili jsme asi po dvou hodinách do Brém. Měli jsme trochu času než poletí letadlo do Norska. Rozhodli jsme se ho využít a tak na 3 hoďky si zajet do města a pokoukat se tam. Na informacích jsme si koupili za 2.20 lístek na tramvaj, kterej platí přesně 3 hodiny. V tramvaji byl trochu trapásek, protože jsme nevěděli jak ho štípnout. Až nějakej germán nám pak musel ukázat, že aby se lístek vešel do zastaralých cvakačů, tak se musí přeložit napůl. Centrum Bremenu bylo od letiště jen 10min tramvají a musim říct že moc hezký. Prošli jsme si ho asi tak za hodinku. Než mělo odlétnout letadlo do Norska, nebylo co dělat a my jsme viděli upoutávku na suši. Tak jsem se samo musel předvíst a zašli jsme na suši. Dali jsme si teda jen malej kousek, protože to tam bylo nechutně drahý … za jeden talířek – 2 kousky to bylo asi 3.5euro.  Mě chutnalo moc, ale Tudorka se moc nadšeně netvářila 😀 asi jí trochu nesedlo wasabi :-P.  Pak jsme prošli ještě zbytek centra a koupili si na místním otevřeným trhu sýr goudu na cestu do Norska. Musim říct, že byl jeden z nejlepších co sem kdy jed. Ještě aby ne, když stál asi 2e za 100g. Pak už jsme museli zpátky na letiště protože nám končil lístek na tramvaj a hlavně už taky letělo letadlo směr Norsko. Prošli jsme zase všema kontrolama a nasedli do letadla směr Norsko, tentokrát už přímo do Osla. Z těhle letadel už fakt nemůžu … uvnitř je to horší jak v autobuse – dycky se tam kroutim jak žížala a nemám žádnej prostor pro nohy, ale tak co by člověk nechtěl za 2,50e za jeden let :D. Už aby jsme byli v Norsku…

Přílet do Norska – Letiště u Osla

V Osle jsme vystoupili z letadla a začali řešit jak se dostat z letiště do města. Tohle letiště je jedno ze 3 letišť Osla …. Nevim teda proč se menuje letiště “Oslo TORP“ protože v Oslu rozhodně není – je to nějakých 120km od Osla. Ostatní 2 jsou už blíž, ale i tak je nejbližší 60km daleko. No od ostatních jsem slyšel, že se ve Skandinávských zemích dobře stopuje – navíc tady není skoro žádná kriminalita, tak jsme se rozhodli to zkusit. Já sem v životě nikdy nestopoval, tak jsem na to byl hodně zvědavej. Lístek na vlak stál 25e, tak to bylo stopování jasná volba :).

Stopem z letiště do Osla

V Norsku jsme vyšli před letiště a začali stopovat. Chytli jsme asi 10. auto. Vevnitř bylo pár Norů kolem 4. Auto bylo shodou okolností Škoda a musim říct, že takhle luxusní Oktávku jsem v Čechách fakt ještě nikdy neviděl. Norové nám řekli, že do Osla nejedou, ale že nás hoděj někam kde snáz najdeme stop. Cestou jsme se bavili o autě – říkali, že je to celkem drahý auto. No já jim řek, že je to jasný, když kupujou auto s takovouhle luxusní výbavou, že u nás se moc takový jako v Norsku neprodávaj…pán na to koukal jako puk :D.  Po pár minutách nás vysadili někde u odpočívadla na dálnici. Že prej se máme zeptat trakerů, jestli nás hoděj. Do toho se nám moc nechtělo, tak jsme nejdřív stopovali u silnice, ale když nikdo nezastavil, tak jsme šli obejít odpočívadlo. Potkal jsem tam Poláka, kterej neuměl anglicky, ale docela jsme se derozuměli … bohužel stejně jako všichni ostatní nám nepomoh. Šli jsme teda znova zkusit štěstí k silnic. Ještě chvíli to trvalo, ale povedlo se nám chytit další stop. Byl to tušim Litevec – svez nás dalších pár kilometrů. Na Nory jsme už v Norsku štěstí neměli. Pak jsme měli ještě jedno auto a nakonec jsme zastavili velkej náklaďák kterej nás dovez až do Osla. Řidič byl hrozně fajn a chtěl nám domluvit převoz až na sever Norska přes svý trakerský kamarády. My už ale bohužel měli koupený lístky na vlak, takže z toho sešlo. Cestou jsme se bavili a on nám říkal, že má sjetou skoro celou Evropu – Čechy moc rád neměl kvůli velkejm poplatkům, špatným silnicím a nepříjemným policajtům. Letos prý pojede jezdit až do Ameriky … hodně zajímavej pán. Vysvětloval nám jak je náročný zastavit rozjetej náklaďák. I přes to, že tam měl omezovač na 85km/h, tak by auto do úplného zastavení brzdilo celých 500metrů. Říkal, že nejdřív člověk musí dupnout na brzdu, pak, hned podřadit a pak ještě vytáhnout klíčky ze zapalovíní…. No tyhle řidiči musej bejt fakt šikovný. Mimochodem to byl náklaďák o 15 metrech vážící 55tun. Měli jsme štěstí, vyhodil nás v Oslu kousek od nádraží, přesně tam, kde jsme měli sraz s člověkem, kterej nás u sebe měl nechat přespat na první noc v Norsku. Měli jsme ještě trochu čas, tak jsme si obešli Norský dům národní opery – moc hezká bíla moderní stavba na pobřeží.

Ubytování přes Couchsurfing v Norsku – Oslo

Pak už jsme teda museli jít k nádraží na místo srazu. Alexander (němec žijící a pracující v Norsku) přišel v čas a hned s náma šel koupit lístky na městskou dopravu. V Norsku jsou neuvěřitelně drahý … buď jedna jízda za 35korun(1norská koruna je asi 3,5 Českých) nebo na 24h za 64NOK(norská koruna). Koupili jsme si teda na 24h, že to další den projezdíme. Nasedli jsme do tramvaje a směřovali asi půl hodiny cesty k místu, kde měl norský Němec Alexander byt. Cestou jsme zažili v tramvaji konflikt nějakých skinů s partou rozjařenejch barevnejch dětí. Děcky byli tak kolem těch 15 let a byli pěkně hlučný….lítali tam dost silný slova a obvinění z rasizmu … víc sem nevyrozuměl. Norsko asi bude mít taky problémy s extrémismem. Naštěstí brzo vystoupili, takže se ke rvačce nakonec nedostalo. Byl jsem docela překvapeném že v Norsku, potažmo v Oslu jsou celkem hodně k vidění  lidi různých národností a barev. No a hloupý lidi, který se s tím nedovedou srovnat sou asi všude – Čechy nejsou výjimkou.  Cestou jsme potřebovali ještě nakoupit něco k večeři, tak jsme vystoupili o zastávku dřív a zašli do Norského supermarketu, kde nám Alexander doporučil nějaký norský tradiční jídlo … jako norskej chleba, bramborový placky a rybí karbenátky. Jinak musim říct, že v Norsku jsou ceny skoro stejný jak v čechách … no trochu dražší (jen si ale pak tu cenu ještě musíte vynásobit kurzem 3,5 … výsledek -> nehorázně draho!!!!) . No ale jíst člověk musí a my jsme věděli do čeho dem. Po nákupu už jsme došli pěšky na místo noclehu. Byl o rodinek domek s neuvěřitelným výhledem na jezero. Spodní patro patřilo našemu norskému hostiteli. Když jsme se dostali dovnitř, tak jsme si usmažili rybí karbenátky, Alexander poskytnul kečup, majonézu a nějakou kaviárovou rybí pastu. Najedli jsme se a docela zajímavě pokecali. Hodně nám toho řek o Norsku a o Norech. Maj tam naprosto nehorázný daně – asi 50%  je daň z příjmu, plus další obrovský daně na všechno – nejdražší auta na světě a tak. Říkal třeba, že když si kupoval auto, tak si pro něj jel do Německa – tam za něj dal 6000e, no a v Norsku pak musel dát dalších 5000e za daňe. No fakt mazec. Ještě jsme si společně otevřeli víno, co jsme koupili v Německu na letišti (bez daní) a pak jsme šli už spát.

Pokračování bude tady