Cestopisník

Dnes prší už od rána. Podle všech cestopisů to tu není nic neobvyklého. Pro dnešní den tedy plánujeme rybaření. Tam pár kapek nevadí. Červení lososy už sice dotáhli, ale mohli bychom chytit nějaké stříbrné nebo růžové…

Nejdřív se ale půjdeme podívat do místního muzea a na univerzitu, kde Tomáš pracuje. Muzeum v Dillingamu je jen jedna místnost. V podstatě tu žije jen 2000 lidí, turisté sem jezdí především za rybařením, které je zde vyhlášené, takže větší muzeum není ani potřeba. Nicméně zde můžete najít mamutí kly, lebku gigantického bobra nebo historicky kajak. Prošli jsme to všechno celkem rychle a následně si prošli celou Dillinghamskou pobočku univerzity Fair Banks. Územně by to tu spadalo spíš pod Anchorage, ale z nějakého podivného důvodu je to skutečně univerzita Fair Banks. Zajímavé je, že domorodé obyvatelstvo (indiáni), kterých tu žije většina má povětšinou kurzy a vzdělání zadarmo. Dokonce na některé kurzy platí žákům letenku.  I tak mají problémy najít studenty. Domorodé obyvatele moc vzdělání netáhne. Kromě vysokoškolského vzdělání se tu můžete naučit třeba svářet, plést sítě nebo košíky….

Cestou z univerzity jsme se už zajeli podívat na pláž, jak to vypadá s přílivem. Lososy se totiž chytají za přílivu. Do toho zbývá ještě pár hodin, takže se jedeme najíst domů. K jídlu máme kromě jiného tady tak oblíbený humus (taková pomazánka – opravdu se jmenuje humus). Po jídle se zase jedeme podívat, jak to vypadá s přílivem. Zjišťujeme, že už je skoro pozdě, takže se rovnou otáčíme pro síť.

Tenhle způsob rybaření jsem ještě neviděl. Můžou ho legálně provádět pouze občané Aljašky (občanem Aljašky se stanete po roce života na Aljašce, občanství USA je mnohem komplikovanější a na delší dobu) pro osobní potřebu. Nachytá se tak totiž snadno za krátký čas obrovské množství lososů.

Funguje to tak, že asi 50 metrů v moři je kotva, na které je oko. Skrz to je ze břehu provlečené lano. Na jeden konec lana se naváže síť a druhým konce lana se přes oko natáhne až ke kotvě v moři. Nahoře sítě jsou plováky a na spodní části olůvka. Lososy táhnou podél břehu do řeky a tak se zachytí přímo do naší sítě. Jednoduchý princip, ale velice účinný. Takhle se nám přímo v Bristol Bay v Dillinghamu podařilo chytit 13 lososů během asi 2 hodin čekání v autě. První losos se chytil hned po pár minutách, ale ještě bylo brzo vytahovat síť.

Jakmile začal odliv a voda ustoupila, začali jsme tahat ryby a dávat je do boxu. Následně jsme očistili a vytáhli síť. Teď už jen nakoupit led a lososy zpracovat. Tomáš to prý bude dělat až do rána. Je to spousta práce… My s Kristin a s Denali zatím vyrážíme do obchodu, abychom zkontrolovali místní neskutečně vysoké ceny potravin. Jsou tu ještě prý 2x tak vysoké než v Anchorage. Vše se totiž musí letecky dovážet.

K večeři si dáváme fazole s tuňákem a pozorujeme, jak Tomáš porcuje lososy. Dneska jsme byli úspěšní. Spánek bude zasloužený.

Odpad se musel jet vyhodit na speciální místo tomu určené.