3.8. 2010 Lucka – polojasno, slunečno
Ráno vstáváme v 7.30, nikdo z nás se úplně dobře nevyspal, já už asi třetí den po sobě. V noci dost pršelo a vše je mokré, vaření snídaně tedy odpadá, v autě sním jedny sušenky a v 10.15 jsme v Oslu. Nejdřív zajedeme na nějaké místní parkoviště, kde stojí hodina parkování 48NOK, což teda odmítáme podstoupit a do 11.00 objíždíme Oslo, než najdeme parkovací místo poblíž jedné bytovky u hřbitova. Jako první se vydáváme směrem k nádraží, bereme to přes obchod s hrama, kam nás Holistr zatahuje na exkurzi a dále Pája vezme cestou 7/11 a dá si tam buřta v housce za 15 NOK, vypadá lákavě, ale já potřebuji děsně na záchod. Své potřebě ulevím na informacích, kde je kopa lidí, a tak tu nabereme jenom mapu a pokračujeme do meka na zmrzku. Holistr dává 2 cheese k tomu. Jídlo si bereme s sebou a kráčíme přes most k budově opery, jejíž bílé dlaždice nás nutí téměř zavírat oči. Poté, co si na ni vylezeme, ji studujeme i zevnitř a dokonce máme i malý kulturní zážitek v podobě baletu, který tady pouští v malé filmové místnosti.
Královský palác v Oslo
Od opery pokračujeme ke Královskému paláci, cestou si dám buřta i já a ve 13.30 spolu s dalšími davy lidí sledujeme střídání stráží. Jeden strážník stále vyhání lidi z trávníků, Pája ho od slova fucking přejmenovává na fakíra a Holistr obohacuje tuto slovní zásobu o sloveso fakírovat, takže strážník fakíruje každou chvíli, když jde upozornit lidi, aby na tom trávníku nestáli. Po přehlídce stráží, kde byly i dvě ženy, se vydáváme skrz část parku k Národní galerii, bereme to ovšem ještě kolem hotelu, na který nás Holistr upozornil, ale podle jeho tvrzení, když jsme u hotelu stáli, nic zvláštního na tom hotelu není, jen je to prý velká budova na mapě, a tak jsme ji tedy museli vidět :-D.
Národní galerie Oslo
Do národní galerie byl vstup zadarmo, a tak jsme si tu dali rozchod na hodinu a půl a všichni se snažili ponořit do tajů těch malířských výtvorů ať již méně či více slavných. Musím, ale přiznat, že to bylo celkem zajímavé, nejvíc se mi líbili krajiny a u každého obrazu jsem přemýšlela, zda bych ho chtěla mít doma či ne a proč. Okolo 16.00 galerii opouštíme. Do Vikingského muzea se chce nejvíc asi jen Holistrovi, ale je to ještě celkem daleko, zavírají v 18.00, tak usuzuje, že to asi ani nemá cenu a vydáváme se všichni do Vigelandova parku se sochama, kam se dostaneme přes zahradu Královského paláce a Holistr neodolá fotce se strážníkem, který mu i ukáže na jakou stranu si má stoupnout a provede u toho pár důrazných kroků.
Vigelandův park v Oslu
V parku si nejdřív sedneme na lavičku. Z klidu nás ovšem vytrhne skupinka Arabáků, co si tu dává večeři a děti se předhánějí v krkání takovým způsobem, že začínám mít obavy, zda se mi z toho neudělá vážně hodně zle a mám touhu toto místo opustit. Pája se vyspal, Holist provedl důkladnou manikúru, a tak můžeme pokračovat dál parkem přes smradlavé kytky až ke sloupu, kde uděláme pár foteček. Holistr si prohlédne všechny sochy a pokračujeme k fontáně, kde Holistr zase pozorně sleduje každý motiv, zatímco Pája fotí nějakou cizinku proti sluníčku. Z parku už to bereme jenom k autu, cestou nám jako večeře poslouží zase jeden Big Bite, což je onen slavný buřt a my s Holistrem máme chuť na banán, a tak si kupujeme 2 za 10 NOK. Auto nám nikdo neodtáhl, takže s klidem pokračujeme pryč z Osla. Na benzínce nabereme benzín a stavíme se v mekáči, kde utrácím poslední NOK za zmrzku a kluci si tu dávají cheese a hamburgery. Dnes jsme si ozkoušeli den s junkfood. Pokračujeme najít dnešní nocování a cestou mezi baráky potkáváme jednu slečnu běžkyni rovnou 4 krát, jak pořád jezdíme tam a zpět. Nakonec stavíme stan na blátivé a suché ploše, co vypadá trochu jako smeťák, poblíž dálnice. Kluci ještě večer hodují s pivem a zelenou a poté co probereme kupu strašně „důležitých“ věcí uleháme ke spánku.