18.7.2010 Holistr – déšť a zataženo, slunečno
Polsko
Déšť nám vydržel i do dalšího dne, docela se ochladilo a jízda do Gdansku proběhla alespoň bez potní lázně, ale za to velmi dramaticky. První překvapení přišlo hned po výjezdu z Wroclawy, kdy nám GPS napočítalo cestu do Gdansku na osm a pul hodiny. To znamenalo, že i s rezervou, by jsme dojeli na trajekt půl hodiny po jeho odjezdu!!! Pája se s takovou informací nehodlal smířit a vyšponoval své řidičské umění na hranice možností. Polem, nepolem, lesem, nelesem, loukou, neloukou, okreskou nebo rychlovkou frčeli jsme si to jako draci i v průtrži mračen. Nic nás nedokázalo zastavit – od deštivého počasím, přes zmatenou navigaci a neschopné ženské za volantem dokonce až po omezení rychlosti a radarové stanice. Veškeré nástrahy jízdy jsme zdárně překonali, dokonce se ke konci i vylepšilo počasí a největší polský přístav nás přivítal zalitý zlatým sluncem. Na focení nebyl čas, do přístavu jsme se dostavili 10 minut před plánovaným naloděním. Pája dokázal svou neústupnou jízdou a bravurním kroucením volantu nahnat v naší stařičké Felicii 1h 30min k dobru. Občas holka křičela jak kdyby jí do servisu tahali, ale všechno zvládla a své cestovatele podržela. Alespoň tak můžu konečně v klidu z kajuty severského trajektu Polferries sepsat těch pár odstavců. Je právě 11:40 19.7. a za hodinku a půl nás přivítá severské pobřeží.
pokračování by Pája:
Trajekt Gdansk – Stockholm
Po příchodu na loď, kam jsme mimochodem najeli jako úplně poslední auto jsme se prodrali mezi kamionama a kamioňákama abychom se dostali do naši kajuty. První co nás překvapilo, byli rozdělené kajuty – každému z nás přidělili jinou. Další překvápko bylo, že jsme se ani do jedný nemohli dostat. U recepce mě nejdřív asi 20minut ignorovali a řešili kupu nespokojených zákazníků, kteří měli očividně podobné problémy – po dvaceti minutách se mi podařilo aspoň mě a Holistra dostat do jedný kajuty – Lucka musela bejt s Holkama. Kluci polský u nás v kajutě byli celkem v pohodě. Jeden z nich dokonce mluvil celkem ok anglicky.
Konečně na lodi
Hned po přenesení věcí jsme se vrhl na palubu a osedlali český konzervy. Mňamka byla super a dokonce s parádním výhledem z nejhornější paluby naší titěrný lodičky. Oproti ostatním trajektům, co jsem doteď zkusil byl tenhle hodně malej. Pěkně to s ním taky házelo až jsem si nebyl jistej, jestli si to můj žaludek přebere.
Pokračování Norské expedice na Švédském území naleznete ve Švédském blogu, tady v sekci Norsko, bude jen Norsko.