Výlet do Taipeie – hlavní město – Taiwan

      |   

Něco po sedmý jsme vstali, připravili se a v 8 už jsme vyráželi na autobus do Taipie. Prošli jsme tunelem z kampusu a chytli si taxíka. Ten nás odvez na zastávku asi nejlevnější(necelých 400NT – něco přes 200Kč) a zároveň jedné z nejkonfortnějších autobusových společností UBus. Tam jsme si v klidu zaplatili lístky a 20 min si počkali na bus. Ten přijel na čas a mi se moli na dalších 5 hodin v klidu prospat. Sedělo se příjemně, protože sedačky v tom autobuse byly fakt senza – viz. foto. Po asi 5ti hodinch jsme dorazili do Taipeie. Byli jsme s klukama domluvený, že si nás vyzvednou na zastávce u nádraží, ale to jsme vážně nevěděli kde toje, vzhledem k tomu, že řidič mluvil dycky jen Čínsky a zastávek bylo víc. Tak jsme si prostě počkali až bude vystupovat nejvíc lidí a vystoupili taky. Ukázalo se to jako správná volba. Chvilku jsme si počkali a po menších zmatcích jsme se setkali s klukama a ještě jedním Slovákem….těch je v Taipeii celkem dost, jak jsme viděli(vůbec Češi a slováci mají na Taiwanu asi jedno z největších zastoupení – za Evropu určitě – samo nepočítám Asiaty).

No po shledání jsme si dali oběd – dal jsem si takovou imitaci špaget se slaninou a sejrem(moc dobrý) a cibulový kolečka. Asi 120 NT – je tady opravdu trochu dráž, než u nás. Pak už jsme se vydali si odlehčit Já ke klukům na kolej a Jirka ke Slovákům. Prošli jsme si zdejší kampus a musim říct, že u nás je to asi opravdu hezčí, zkrátka dobrá volba….jediný co mě zaskočilo, že tu maj čistčí vzduch než mi.

Plastic People v Taipeii

Po menší procházce jsme se vydali koupit ještě nějaké lístky na koncert, pro lidi, kteří se přidali později. Mimochodem, ten koncert byl České skupiny Plastic People – taková undergroundová skupina – v Čechách bych asi na ni nešel, ale tady to bylo fajn. Sice byli jako předkapela, ale vzhledem k tomu, že další kapela měla zpěváka, kterej působil spíš, jako by si ho náhodně vybrali z baru(Kareras šou), tak se stali hlavní skupinou dne a mi jsme krátce po jejich konci odešli. S muzikantama jsme si pokecali, několikrát se s nima vyfotili a dokonce mám i podepsanou vstupenku, kdyby měl někdo zájem:).  Prý měli po TW turné a byli dokonce i v Kaohsiungu. Taky prý byli včera na soukromém komorním vystoupení u prezidenta – no to by mě zajímalo, jak na takovémhle nářez reagoval … prej si ale podupoval(no to že je to prý suchar, dobrá odezva).

Po koncertě jsme se rozhodli, že noc je ještě mladá a že zajdeme do nějakýho báru. Slováci nás zavedli do nějaký kavárny, kde bylo opět neskutěčně draho – v baru to tu fakt vyjde jak někde v Praze v centru. Já si nic nedal, protože jsem neměl na kafe chuť a ostatní si dali tak po jednom kafeti. Dopili jsme a řekli si zase, že noc je ještě mladá a že vyrazíme do nějakýho klubu. Rozhodli jsme se na rozdíl od slovenské skupiny, že prozkoumáme zdejší klub Brass money(mosazná vopice). Ani nevim jak bych pospal, jak to tam vypadalo. Za vstup se platilo 150NT a k tomu patřil jeden drink, hned u vstupu nám nabídla slečna Malého Heinekena, tak jsme nepohrdli, pak jsme zjistili, že za tu vstupenku jsme mohli mít téměř cokoli a že nás celkem napálili. No nevadí, v klubu bylo celkem plno, na první pohled dobrý. Byly tam v zastoupení všechny možný rasi, včetně Mexického dědečka v kroji(No vypadalo to zkrátka asi jako Event  v sobotu – jedna diskotéka v HK). Bylo vidět, že ten klub už je celkem proflákej – vypadalo to jak uprostřed lovecký sezóny, všichni zhraničáři se snažili vyloženě jen ojet nějakou Taiwanku a ony si toho byly dobře vědomé. Bylo jim úplně jedno, že ani nebyly moc hezký a šli úplně do všeho. 2 jedniný hezký, byly pořád někým oblbovaný 😀 – byla to docela komedie to sledovat. Asi před druhou ráno nás to už omrzelo a vydali jsme se na kutě. Abych taky o tom klubu řek taky něco pozitivního, tak na cestě k záchodkům jsme na stěně našli fotku s Emilem Zátopkem. To si šplhli 🙂 . Cestou domů nám ještě řidič taxíku nabízel, jestli nechcem spát s nějakýma Taiwankama za 600NT(300Kč), ale my jsme radši zdvořile odmítly, česky ho poslali do… a mazali prdět do peří.

Teď jsem si volal s Jirkou, jak včera dopadli, no a ty si zase užili mnohem víc, prej pořádně řádili, tak se těšim, jaký pikantnosti se ještě dozvim.

 

Ohodnoťte článek





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít