Noční můra – Palawan – Filipíny

      |   

Naše noční můra začala krátce potom, co jsem dopsal deník za celej den. Už jsme šli spát, když v tom Terce přišla smutná zpráva z domova. Bylo to dost bolestné a o to horší, že zpráva přišla s dvou nebo třídenním zpožděním. Rozhodli jsme se, že naše cestování okamžitě ukončíme a odjedeme do Čech. Načasování bylo tím horší, že jsme právě dorazili na Filipíny a od domova nás dělej 4 lety přes 3 různý letecký společnosti. Navíc Terce zrovna vůbec nebylo dobře – přišel na nás nějakej bacil.

Jak se narychlo dostat z Filipín do Čech?

Rozjeli se přípravy. Nejdřív jsme potřebovali zjistit, kolik bude stát přebookování letenek do Manily a do Bankoku. Zašel jsem na recepci, jestli by za mě nemohli zavolat na naši aerolinku. Slečna měla bohužel nějakýho divnýho operátora, skrze kterýho mohla psát jen SMS. Byla ale moc hodná a vypůjčila mi telefon od jednoho pána, co seděl u vedlejšího stolu.

Problémy s leteckými společnostmi

Při bližším prostudování jsme ale přišli na to, že uvedený telefon, není telefon, ale nějaký číslo, na který se daj posílat SMS a emaily. Jako nízkonákladovka nemá CEBU air prostě žádnou linku pro podporu. Vzhledem k tomu, že v 10 vypínaj normálně elektriku, pučil jsem nám na pokoj aspoň svíčku. Napad nás ještě internet. V našem hostelu internet nevedli. Slečna na recepci mi poradila ať se jdu zeptat do jednoho z rezortů na pláži. Šel jsem se tam teda podívat, ale svítil už jen jeden. Zeptal jsem se na baru na internet a barman mi řek, že už zavíraj. Vysvětlil jsem mu, že je to akutní případ a že mi snad bude stačit hodinka. Na nic se už neptal, nic po mě nechtěl a dal mi heslo na místní wifi. Tam se mi ale bohužel nepodařilo připojit. S mým stařičkým počítačem a ještě starší wifi kartou je občas potíž. Vrátil jsem se teda na pokoj. Bohužel už mi taky nebyo nejlíp. Asi jsme  Terkou chytli oba to samý, protože nás stejně bolelo v krku.

Náročná noc – nemoc

Noc byla docela krizová.Terka měla spoustu myšlenek, do toho jí nebylo dobře a v podstatě skoro vůbec nespala. Mě v noci taky nebylo dobře, a ráno ještě hůř.

Přesun do Puerto Princesa ze Sabangu

Vstali jsme před šestou, rychle dobalili a vyrazili na mikrobus. Měl sice jet až v půl osmý, my ale potřebovali změnit naší rezervaci z El Nido zpátky do Puerto Princesa. Říkali jsme si, že na letišti by nám mohli pomoct přebookovat letenky a že by jsme ještě ten den snad mohli odletět.

Rezervace mikrobusu do El-Nido propadla

U mikrobusu nám řekli, že je to v poho a že nás vezmou do Puerto. Jen že záloha, co jsme jim dali včera, že propadá. No co se dá dělat. Asi přes hodinu jsme tam ještě čekali na odjezd. Obou nám bylo celkem zle a já se jen modlil abych ustál bez nehody cestu plnou serpentýn. Na zvracení mi bylo už než jsme nastoupili. Terka na tom nebyla o moc líp. Cestu jsme ale nějak přežili. Když jsme dorazili do puerto, řidič nás odmít hodit na letiště – prej ať si vemem tricykl. Nic jinýho nám teda nezbylo. Vzdálenost byla asi 6 nebo 8 km a řidiči si řekli o 150 peso, což jsme razantně odmítly. Nakonec nás jeden vzal za 80.

Když je člověk v pohodě, tak tyhle všechny lidi co se nás snažej obrat a co nám něco nabízej 30 x za sebou bere spíš s nadsázkou a hůmorem. Když vám ale není dobře, je hodně těžký se udržet na uzdě.

Letiště v Puerto Princesa – Cebu air

Když jsme dojeli na letiště, chybělo nám 5pesos pro řidiče v drobnejch – on samo sebou nazpatek nemel. Běžel jsem teda koupit džus abych rozměnil. Když jsem se vrátil, on už tam nebyl – chyt nový zákazníky a na 5 peso se mu nevyplatilo čekat.

Chvilku jsme se vyptávali a pak jsme šli do odletový haly. Tam byla na kase holka, která docela uměla anglicky a budila dojem, že se nám snaží pomoct. Bohužel měla kompetence jen na vnitrostátní lety a my potřebovali změnit i mezinárodní z Manily do Bangkoku. Poslala nás teda do kanceláře ať se zeptáme tam. Tam už tak fajn nebyli. Byli tam takový 2 brécy, co neuměli do pěti počítat. Mimochodem tady všechno počítaj na kalkulačkách. I když jdete do restaurace a máte dvě jídla za 55, tak si to musej dát do kalkulačky aby zjistily, kolik máte platit.

Cena přebookování letenek

Nakonec holky popsali asi 4 titěrný papírky mezivýsledkama (samo neuměli požívat paměť kalkulačky) a v nepřehledný změti čísel se nám snažili ukázat nehoráznou sumu, na kterou přebookování o 7 dnů dopředu vyšlo. Nejdřív to vypadalo, že by nás to jen do Bangkoku vyšlo každýho na 10 000Kč. Pak si Terka ale všimla, že jak nám tvridili, že náklady jsou na osobu, jeden let počítali za oba. Měli v tom hroznej chaos. No stejně nás vyšlo dráž přebookovat 2 letenky, než všechny 4, co jsme původně na Filipíny koupili. Vyšlo to ale asi o malinko levnějc, než kdyby jsme na poslední chvíli kupovali letenky na letišti. V letadle sice mělí místa dost, ale očividně jim vůbec nezáleželo na tom, aby ho naplnili.

Na Swiss air se mimo úřední hodiny nedovoláte

No, cenu jsme už zjistili, tak teď jsme šli zjišťovat jak se zkontaktovat se Swiss air, přes který máme koupený letenky z Bangkoku do Prahy (Bangkok – Zurich je ale přes partnerskou společnost Thai airlines). Tam jsme trochu doufali, že ty služby budou lepší. Opak byl ale pravdou. Nejdřív jsme museli zjistit jak tam zavolat. Z českýho čísla nás totiž hovor stojí 60Kč za minutu. Po celým letišti jsme se teda snažili doptat odkud by se dalo udelat mezinarodni hovor. Samozřejmě nikdo nevěděl jako obvykle nic. Místní v těchhle věcech nebejvvaj moc nápomocný – většinou vás pošlou úplně někam jinam. Po asi půl hodině se nám ale podařilo vykomunikovat, že si můžem od místního trafikanta koupit simku a že teda vůbec nakonec nemusíme jezdit zase do města schánět nějakou budku a místo, kde by nám v neděli prodali kartu s kreditem pro mezinárodní hovory.

Čeští operátoři by se měli stydět

Cena za hovor z týhle simky byla pak 40 centů dolaru za minutu – což je asi 8 korun. Oproti 60ti od našich českých vydřiduchů je to opravdu rozdíl. Kamkoliv přijedeme, zjišťujeme, že v čechách jsou snad nejdražší telekomunikace na světě. Dobili jsme si asi 100 pesos kreditu na simku za 50 pesos, šli si sednout do odletový haly, kde byla aspoň trochu cejtit klimoška a začali jsme zkoušet.

Swiss air má jen automat – problémy to neřeší

Nejdřív jsme zkusili český číslo na Swiss air, který bylo na letenkách. Hovor byl ale strašně slabej, skoro nic nebylo slyšet. Zkusil jsem to znovu – tentokrát vůbec nic – jen naskakovali vteřiny. Přehodili jsme teda Simku do Terčinýho telefonu a zkusili to ještě jednou. Zase hodně slabý – a automat, kterej po chvilce sám zavěsil. Byli nám opravdu nápomocný. Měli jsme 2 možnosti. Buď to risknout, zaplatit letenky do Bangkoku a doufat, že Swissáci na letišti v Bangkoku bodou a že nám nenapálejí nějakou šílenou částku. Z podmínek jsme pochopili, že za přebookování by jsme platili poplatek 2500Kč na osobu + museli by jsme asi doplatit rozdíl ceny letenky. Ten bohužel může bejt téměř jakejkoliv :-(.

Hledání internetu a další pokus zajistit přebookování letenek z Filipín do Čech

Druhá možnost byla ještě zajet do města na internet a zkusit něco vyčíst z jejich stránek-podminky a kdy by byl případně možný nejbližsi let domu. Tu jsme zvolili. Řidiči tricyklu jsme řekli ať nás zaveze někam, kde maj internet – on že ok, ale myslim, že neměl zdání. Naštěstí jsem jednu kavárnu viděl cestou, tak jsem mu řek ať zastaví. Celou dobu, než jsme mu zaplatitli a ještě chvíli potom se nám snažil vnutit zase nějaký předražený jízdenky do El Nida – Odsud uz to je teda „jen“ za 700pesos.

Podpora Swiss air jen od pondělí do pátku 2 hodiny denně

V kavárně jsme si otevřeli stránku Swissu a zjistili že česká podpora je jen pondělí až pátek a snad jen 2 hodiny denně, nebo kolik. V neděli teda bez šance. Filipínská pobočka se s náma taky nebavila.

Ani ve Švýcarsku nemá Swiss air na telefonu člověka

Zkusili jsme teda zavolat do Švýcarska, který mělo snad jediný podporu 24h denně. Docela s podivem, na to, že lítaj do celýho světa, často přes noc a nemaj nikoho na drátě. Ani Švícaři nám nepomohli. Opět tam byl jen automat, kterej valil nesmyslný hlášky a nakonec zavesil. Zažili jsme si tady docela pocit bezmoci. Opravdu jsme odříznutý od okolního světa a není nikdo, kdo by nám pomoh. Respektive, když bychom měli neomezenej balík peněz, možná by to šlo. Šlo by si koupit nový letenky, nebo spoléhat naivně na to, že si Swiss na nás nic moc nevezme, ale stejně těžko říct zda bychom se byli schopni i tak dostat domů za tři dny. Zůstáváme tedy odříznuti.

Ubytování – jsme na doraz

Oba dva jsme už mleli z posledního. V noci jme moc nespali a celej dosavadní den jsme věnovali neúspěšným pokusům, jak se dostat do středy do Čech. Potřebovali jsme si už lehnout. Šli jsme kousek od kavárny do jednoho blízkýho hostelu, kde nám řekli, že nám daj pokoj za 1 200pesos na noc. Docela neúnosná cena. Byli jsme dost zoufalý, ale asi ještě ne tolik.  Ptal jsem se jestli maj aspoň teplou vodu (Terka by ji dost potřebovala). Oni že ne. Tak mi to nedalo a ptal jsem proč jsou tak drahý, když nenabízej nic lepšího, než ostatní. Jediný, co mi na to byla schopná říct bylo, že to je prostě jejich cena. Zkusil jsem teda aspoň trochu smlouvat – opravdu jsme potřebovali nějaký lepší místo na spaní. Ona, že nám žádnou slevu nedá. Jak je tady jednou hostel zanesenej v průvodci, tak má po starostech a může si dělat co chce – maj pořád plno. Zkusili jsme ještě vedlejší, ale tam mi hned pani řikala, že jsou plný. Do tý díry, co jsme tu bydleli posledně se nám moc nechtělo. Věděli jsme totiž, že v pokoji teď strávíme většinu času. Řekli jsme řidiči ať nás zaveze ještě do jednoho hostelu, kterej jsme měli vytipovanej z nějakýho cestopisu. Tam byl ale nejlevnější pokoj za 700 a byla to fakt díra. Jen 4 špinavý stěny, žádný okno a špinavá moskytiéra přes postel. Chodbu a společný prostory měli ale jinak moc hezký. Už jsme toho moc v zásobě neměli, tak jsme řidičoj řekli ať nás zaveze někam kde je čisto a kde je to levný. Vzal nás na jedno místo, který bylo snad na druhým konci města.

Tricykl

V tricyklu je prej místo pro 5 lidí – my jsme se stěží vešli 2 a to jsem se pořád bouchal do hlavy. Vůbec nemluvim o šíleným smradu, kterej tyhle motorky vydávaj. Jak nám nebylo dobře tak to bylo ještě mnohem horší. Auta tu v podstatě nejezděj. Těmhle motorkám nefunguje kromě motoru a sajtky snad nic – aspoň, že jezděj pomalu. Vůbec netušim na co to jezdí, ale ani benzín s olejem půl napůl by snad tak nesmrděl. Nejhorší to je na křižovatce.

Sehnat ubytování v Puerto Princesa je někdy dřina

Zavez nás na další místo, kde mi taky hned řekli, že maj plno. Už se nás zase pomalu začala jímat beznaděj. Terka si ještě vzpoměla, že jsme dneska dostali doporučení od jedný paní, která nám docela dobře poradila i s tou simkou. Měli jsme vizitku jejího hostelu, ve kterým se prej dalo spát za 400. Náš řidič ho prej neznal, ale pak se nějak rozpoměl a vzal nás tam. Tam byli nejdřív trochu dohady (blbej z hluchým), ale nakonec to dobře dopadlo. Cena 400 za noc a nejlepší ubytko, který jsme tu zatím asi měli. Záchod má prkýnko a v pokoji je docela dost místa.

Zoufalý, unavený a nemocný na Filipínách v Puerto Princesa

Padnul jsem na postel – mlel jsem fakt z posledního. Teploměr mi naměřil 39. Terka si mě vzala nastarost i když jí taky vůbec nebylo dobře. Došla pro vodu a nějaký jídlo. Nepil a nejed jsem skoro celej den, protože to prostě nešlo. Dost mě mrzelo, že Terce nemůžu teď zrovna pomoct(má to hodně těžký) a ještě jí přidělávám starosti. Snad to bude brzo lepší.  Terka se šla na chvilku projít a já jsem asi na chvilku usnul. …

Poslední tečka

Docela to trvalo než se vrátila. Přišla chudák úplně zoufalá. Ša hledat místo odkud by si mohla skypnout s mamkou. Místní jí ale posílali od čerta k ďáblu. V kavárně jim nešel net a nikdo jí s tím nedokázal pomoc – spíš asi i trochu nezájem. Nakonec si teda s mamkou zavolali za šílený český poplatky. (dneska – další den jsme si všimli, že je tu internetová kavárna i přes ulici). Pro tenhle den jsme toho už měli nad hlavu. Ještě jsme v pokoji zabili švába a jednu kobylku a šli jsme brzo spát. Moc to nešlo, ale aspoň něco.

Noční můra – Palawan – Filipíny
3 (60%) 3 hlass





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít