Laponsko V. Den – Finsko

      |   

Ráno jsme vstávali tak v 8. Obvyklá fronta na koupelnu a v těžkým mraze jsme vyrazili na Sobí farmu. Větší zimu jsem snad ještě Nezažil. Člověk, ačkoliv těžce oblečenej vymrznul během deseti minut. Soby jsme si vyfotili, i když teda ještě skoro za tmy.

Jízda za spřežením sobů

Dokonce nás překvapili a povozili nás na saních tažených sobama. Docela zážitek. Sice to byla jen krátká vyjížďka, ale byl jsem za to vděčnej, protože jsem těžce mrznul. Pří představě, že některý lidi na příští den měli předplacenou hodinovou vyjížďku na saních taženýma haskýma psama za 60e, se mi dělalo blbě. Naštěstí hned po vyjížďce nás Semi domorodci pozvali do Týpí a pohostili kafetem.  Uvnitř byl otevřenej oheň, takže jsme si užívali nádherný teplo okolo mínus 5°C.  Dokonce nám jedna paní z bubnem i zazpívala folklorní písně a povykládala něco o jejich kultuře. Hned po tom nás samozřejmě zavedli do jejich krámku se suvenýrama, kde nám laskavě poskytli 20% slevu na veškerý zboží :). No aspoň sem se trochu zahřál a pokoukal na ručně dělaný nože z parohovejma rukojetěma.  Ještě pár fotek sobů a návrat do Vasatokka. Původně byl plánovaném výlet na běžkách, ale ten se díky mrazu zrušil. Většina lidí jak neměla co dělat, tak zapli televizi, ale to se mi fakt nechtělo.

Polární procházka v -40°C

Bylo celkem hezky a vypadalo to, že by se dali ještě pořídit nějaký snímky. Řekli jsme si teda že se oddělíme od ostatních, pučili jsme si sněžnice a vyrazili zdolávat místní kopce. No prošli jsme se pořádně. Vzal jsem si na sebe veškerý oblečení co jsem měl, takže mi zima ani nebyla. Jen jak člověk dejchal, tak jsme měli úplně omrzlý kapuce a čepice. Povedlo se nám najít dycky správnou cestu kam jsme chtěli a tak jsme se vyšplhali na nejvyšší kopec v okolí. Bohužel, než jsme tam dorazili, tak mi zamrz foťák a téměř nefungoval. On se teda zapnul, ale nefungovalo automatický ostření a skoro žádný elektronický funkce, takže fotky z vršku moc nedopadli. Všude byli stromy, takže abych se dostali na výhled z kopce, kterej jsme chtěli vidět, museli jsme sejít z cesty. Po chvilce se nám to ale pěkně vyplatilo. Za kopcem jsme našli slunce a nádherném výhled na jedno z mnoha místních jezer. Párkrát jsme se vyfotili Martinovým foťákem na jedný vyvýšený skále ze který byl nejlepší výhled a už jsme razili radši zpátky domů abychom to stihli ještě za světla. Naštěstí se tady nestmívá tak rychle(západ už byl, když jsme vyráželi – slunce už zapadlo za tenhle kopec). Cesta zpátky utekla celkem rychle. Doma jsme jen vrátili sněžnice a trochu si schrupli. Když jsem po 2 hoďkách vstal, tak jsem šel, jak jinak než, do sauny. Tentokrát jsem měl štěstí a byl tam skoro celou dobu sám. Hezky jsem se tam rozvalil a užíval si horko. Do jezera si zašel asi 4krát a měl z toho úžasnej pocit. Tohle byl poslední večer v naší chatce, takže jsme si ho pořádně užili. Dopili poslední zásoby alkoholu (dokonce jsme dostali ještě flašku vodky od kluků vedle z chaty – další výhoda bydlení s holkama). No na 10 lidí to není tak moc, takže se nikdo neopil, ale vydrželi jsme žvanit asi do pěti do šesti do rána. 2 hodiny spánku teda nebyly nic moc, ale ráno se mi vstávalo celkem dobře.

 

Laponsko V. Den – Finsko
Ohodnoťte článek





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít